79f1cd6a-5e3f-102d-9127-003048330e04: Kdy přijedou tanky evropské pomoci?
Naštěstí jsem nezažil ony pochmurné srpnové okamžiky osmašedesátého roku. "Bratrská" výpomoc se ale může kdykoli opakovat.
Jak jednou správně poznamenal prezidentův vicekancléř Petr Hájek, panuje ohledně srpnové invaze v české společnosti mýtus - mylně totiž považujeme vpád vojsk Varšavské smlouvy za okupaci země.
Ale okupována může být jen ta země, která je nezávislá. A tou Československo šedesátých let v onom okamžiku už dlouhé dvě dekády nebylo, upozorňuje Hájek. Podle něj šlo pouze o policejní akci mající za cíl podmanit si bouřící se vzdálenou provincii a obnovit v ní pořádek.
Přijmeme-li toto Hájkovo tvrzení, pak, třebaže nám srpnové události připadají jako nekonečně vzdálená historie, by nás logicky mohla napadnout otázka, zda můžeme v den čtyřiadvacátého výročí této události skutečně vyloučit, aby se někdy znovu opakovala.
A položíme-li si jí a hledíme-li zároveň na svět kolem sebe se zdravou skepsí, pak nemůžeme nevidět, že i dnes - 21. srpna 2010 - jsme v podobném podřízeném vztahu k jinému mocenskému centru, které se od toho tehdejšího liší jen v nepatrných detailech. Hvězdy zůstaly a rudá se jen zaměnila za modrou.
V takové situaci je onen spouštěcí mechanismus, který vypudí tanky mezinárodní pomoci na naše území, jen otázkou času.
Česká republika totiž není od roku 2004 suverénním nezávislým státem. Je součástí rodícího se evropského superstátu, který nemá ambice o nic menší, než minulý superstát sovětský s jeho měkkým obalem přidružených přátelských republik. A nejpozději od 1. ledna 2010, kdy vešla v platnost Lisabonská smlouva, byl degradován na pouhou gubernii této novodobé říše.
Kdyby tak někdy v budoucnu Brusel pojal úmysl zpacifikovat se bouřící Čechy, Moravany a Slezany, zřejmě nám žádné NATO nepřijde na pomoc, protože Česká republika je už pouze okrajovou provincií soudobého Svazu evropských socialistických republik. Sféry vlivu jsou rozděleny a kvůli malé zemi nikdo nic riskovat nebude. Jako ostatně nikdy.
Pro ty, kteří si nyní ťukají na čelo a myslí si, že bruselské vládce by nikdy nic takového nenapadlo, protože jsou hnáni jen a pouze ušlechtilými cíli, připomínám, že jakási obdoba vojska Varšavské smlouvy už v EU dávno existuje. Jmenuje se EUROGENDFOR a jde o speciální paravojenskou jednotku okamžitého nasazení pro krizové situace kdekoli v Evropě. Jeden čas se dokonce spekulovalo o tom, že získají-li občanské nepokoje v Řecku na síle, bude to první místo, kde si tyto oddíly budou moci poprvé vyzkoušet nefalšovaný zásah.
Nedávno dokonce předseda Evropské komise José Manuel Barosso varoval před tím, že v zemích, kterým hrozí ekonomický kolaps po vzoru Řecka, by demokracie klidně mohla vzít zasvé a země by se mohly navrátit k autoritativním režimům, které v nich panovaly ještě před pár desetiletími. Nechala by si EU něco takového líbit? Nechala by si rozvracet svou postdemokracii? Nevyslala by do takové země vojsko, aby ji přivedla k rozumu a zachránila od pomýlení?
Kromě EUROGENDFORu, který existuje už nyní, je tu samozřejmě i vize vlastní evropské armády, kterou si politické špičky EU přejí a tak často o ní mluví. Dobře víme, že když si něco přejí opravdu hodně, zpravidla to nakonec dostanou.
Stačí tedy málo. Česká republika nemusí vyhlašovat nezávislost na Unii, nemusí prožívat další své Jaro a koketovat se svou vlastní verzí evropského socialismu s lidskou tváří, jako kdysi, abychom mohli znovu pocítit dojemnou péči dozorců, bdících nad čistotou našeho lidově-(post)demokratického zřízení.
Stačí jen vyjít do ulic, až se budou veřejné finance hroutit a lidem dojde trpělivost a politikům výmluvy. Tedy něco, co je velmi pravděpodobné, že se jednou stane, protože ani současná pravicová vláda zatím nijak dramaticky snižovat nabobtnalý státní dluh nehodlá.
A protože si Unie, ovládaná pořádkumilovným Německem, žádný chaos a nepokoje nenechá dvakrát líbit, vyšle speciální expedici. Vojenská a policejní technika a logistika doznala od roku 68 velkých změn, takže to bude chirurgicky čistá práce, takřka mistrovská operace. Žádné bloudění tanků. Vlastně žádné tanky. Jen speciální komanda.
A otázka pozvání? To už nebude třeba. Lisabonská smlouva jistě dává právní základ k takové "výpomoci" i bez pozvání, jen ho tam najít. I když lidí, kteří žalují do Brusele, mezi námi žije až až...
Adan B. Bartoš
Petr Sak: Experti a odborníci v Česku
Česká média hlavního proudu nejen nenaplňují mýtus „hlídače demokracie“, ale ani svým čtenářům, posluchačům a divákům neposkytují informace.
![[title] [title]](https://www.prvnizpravy.cz/img/_antialias_88a0ea95-9ea5-11eb-b4e3-003048df98d0_266aafc78e2f03861a27f8266ba1d83c.jpg)
Daniela Kovářová: Inferno mezi námi
Televize Nova tuhle dávala americký film Inferno natočený podle knihy Dana Browna z roku 2013.
Jiří Paroubek: Proč nepospíchat s protikandidátem P. Pavla
Mám pochopitelně na mysli prezidentského kandidáta, který by se postavil Petru Pavlovi.
Nepřehlédněte

Tajemný „pták ze Sakkáry“ připomíná moderní letadlo
Dřevěný předmět starý více než dva tisíce let připomíná malé letadlo. Archeologové však dodnes vedou debatu, jaký byl jeho skutečný účel.

51 milionů a přehřáté zelené mozky. Macinka vytáhl Lipavského
Zakázku na klimatizaci MZV za 51 milionů podepsal ještě bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský. Současný šéf resortu Petr Macinka říká, že by ji schválil také, a kritiku využil k ostrému útoku na zelené neziskovky.
Nejčtenější

Jeden muž, média a miliony z veřejných peněz. Paukner rozkrývá systém
Thomas Paukner popisuje systém, v němž se propojili poradci ministra, lobbisté, média, neziskové organizace a veřejné finance. Jeho ústřední postavou je poradce exministra Petra Hladíka a ředitel Svazu moderní energetiky.

Putin provedl personální změny, Rusové dále postupují
Ruské jednotky postoupily poblíž Šachovoje ve směru Dobropilji, uvedla vojenská veřejná skupina Deep State.

Podmínka za útok Ukrajince molotovem nadzvedla politiky ze židle
Zmírněný trest za útok Ukrajince Molotovovým koktejlem na dům s rodinou vyvolal ostré reakce politiků. Ministerstvo spravedlnosti prověřuje rozhodnutí soudu, kritiku připojili také Jiří Mašek a ministr vnitra Lubomír Metnar.
