Francouzské veřejné finance se dostávají pod stále větší tlak. Veřejný dluh dosáhl na konci druhého čtvrtletí 2026 podle statistického úřadu INSEE 3,5955 bilionu eur, tedy 119 procent hrubého domácího produktu. Za pouhé tři měsíce vzrostl o 59,6 miliardy eur, zatímco v prvním čtvrtletí přibylo dalších 75,8 miliardy. Ještě na konci března odpovídal dluh 117,5 procenta HDP.
Samotná výše závazků však není jediným problémem. Francii zároveň zdražuje jejich refinancování. Výnos desetiletých státních dluhopisů se v září pohyboval kolem 4,7 procenta a dostal se na úrovně nevídané od globální finanční krize. Vyšší sazby postupně dopadají na rozpočet, protože starší levné dluhopisy dospívají a stát je nahrazuje novými emisemi za výrazně vyšší cenu.
Rekordních 340 miliard eur nového dluhu
Francouzská státní pokladna Agence France Trésor plánuje v roce 2027 vydat po odečtení zpětných odkupů střednědobé a dlouhodobé dluhopisy za rekordních 340 miliard eur. Letos je plán 310 miliard. Celková potřeba financování státu má příští rok dosáhnout 339,7 miliardy eur, tedy o 28 miliard více než aktualizovaný odhad pro rok 2026.
Jedním z hlavních důvodů je dospívání dluhopisů vydávaných během pandemie a energetické krize. Jen splátky střednědobých a dlouhodobých titulů mají proti letošku vzrůst o 19,4 miliardy eur. Stát navíc postupně přebírá financování projektů, které dosud podporoval evropský plán obnovy.
Cena nového dluhu už roste. Průměrný vážený úrok letošních střednědobých a dlouhodobých emisí činí 3,55 procenta proti 3,14 procenta v roce 2025. Rozpočtové náklady na obsluhu státního dluhu mají proto stoupnout z letošních 62,6 miliardy na 72,9 miliardy eur v roce 2027. Za jediný rok tak má účet za úroky narůst o více než deset miliard eur.
Francie přitom zatím nemá problém dluhopisy prodat. Agence France Trésor uvádí, že poptávka po letošních střednědobých a dlouhodobých emisích byla přibližně 2,5krát vyšší než nabízený objem. Nejde tedy o situaci, kdy by investoři francouzský dluh odmítali. Požadují za něj ale stále vyšší cenu.
Trhy dávají Paříži dražší účet
Růst výnosů ukazuje, že investoři jsou vůči francouzským veřejným financím opatrnější. Rozdíl mezi francouzskými a německými desetiletými dluhopisy se dostal na nejvyšší úrovně od evropské dluhové krize. Francie tak platí stále výraznější rizikovou přirážku proti Německu, které finanční trhy používají jako hlavní evropské měřítko bezpečného státního dluhu.
Guvernér francouzské centrální banky Emmanuel Moulin proto upozornil, že vláda nemůže spoléhat na Evropskou centrální banku, že případné problémy vyřeší za ni. ECB sice disponuje nástroji pro zásah při vážném narušení trhu s dluhopisy, jejich použití ale nemůže nahrazovat domácí rozpočtovou politiku.
Francouzský problém navíc přichází v době, kdy zdražuje financování vlád po celém světě. Rostoucí ceny energií, inflační rizika a obavy z vysokých státních deficitů vytlačily výnosy dluhopisů nahoru také v USA, Německu, Británii a Japonsku. Pro silně zadluženou Francii je však takový vývoj citlivější než pro země, které vstupovaly do období vyšších sazeb s menším dluhem.
Šetřit bude Paříž před prezidentskými volbami
Francouzská vláda chce v návrhu rozpočtu na rok 2027 snížit deficit na pět procent HDP. Už letošní vývoj ale ukázal, jak obtížné je plán naplnit. Ministr financí Roland Lescure v září připustil, že Francie nesplní původní letošní cíl pětiprocentního deficitu. Vláda současně snížila odhad hospodářského růstu pro rok 2026 z 0,7 na 0,5 procenta.
Rozpočtová konsolidace přichází navíc těsně před prezidentskými volbami v roce 2027. Jakékoli výraznější omezení výdajů, změny sociálního systému nebo daňová opatření proto budou mimořádně politicky citlivé. Vláda se dostává mezi tlak voličů proti úsporám a tlak finančních trhů, které chtějí vidět věrohodnou cestu ke stabilizaci zadlužení.
Francie přitom není okrajovou ekonomikou eurozóny. Je její druhou největší ekonomikou a spolu s Německem patří k hlavním pilířům financování Evropské unie. Dlouhodobý růst jejích úrokových nákladů proto může ovlivnit nejen domácí rozpočet, ale také schopnost Paříže financovat obranu, evropské projekty a další nové priority EU.
Francouzský problém zatím není krizí schopnosti půjčovat si. Je problémem ceny. Stát musí refinancovat stále větší objem dluhu ve chvíli, kdy nové peníze stojí podstatně více. Pokud se deficit nepodaří snížit, stále větší část budoucích rozpočtů bude místo nových investic pohlcovat obsluha starého zadlužení.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: TF1info)
Zdroje: 1. INSEE – Veřejný dluh Francie dosáhl ve druhém čtvrtletí 119 % HDP; 2. Agence France Trésor – Potřeba financování státu v roce 2027; 3. Reuters – France can’t count on ECB to fix debt woes, central bank chief says; 4. France lowers growth forecast, will miss deficit target
