Jiří Kouda: Co kdyby to byl levičák?

KOMENTÁŘ

Z odezvy na vražedné řádění norského pravicového ultrakonzervativního extremisty se dá usoudit, že se zděsili všichni. Politici, média odprava doleva, a nejen obyvatelé Norska.

29. července 2011 - 07:00
Pro mnohá pravicová média je to však jen „vyjímečná“ událost a nikoli hlubší podnět k rozboru příčin této patologické katastrofy. To samé a nepříjemné platí pro politiky od středu napravo.

Přes povinné apartní omdlévání nad tou hrůzou v Norsku musí člověka napadnout – co by se stalo, kdyby se vraždícím strojem, za nímž stojí 1500 stránkový ideologický manifest, byl levičák? Jak by reagovaly české sdělovací prostředky a zejména média jako MfDnes, Lidové noviny a další? Při té představě se mi dělá nevolno.

Vždyť Nečasova konzervativní vláda ještě tou hrůzou zadala úkol ministrovi vnitra, aby našel argumenty pro „pozastavení“ činnosti KSČM, bez ohledu na předchozí analýzu odborníků vnitra, že důvody pro pozastavení činnosti, respektive zrušení Filipových komunistů, nenachází. Není známo, proč se to netýká sekty Štěpánových komunistů. Ale případná „norská střílečka“ zběsilým levičákem typu Ulrike Meinhofové sletu konzervativní nebo křesťanské mládeže by bylo jiné kafe. Nabuzuje dojem, ba přesvědčení, že by se už důkazy pro likvidaci KSČM našly, a tato destrukční snaha by rozšířila  - aspoň propagandisticky - i na sociální demokraty. Zpitomělý dav by jásal a vajíčka by byla nahrazena kameny a kdoví čím ještě. Co by žádala vláda Nečasova vláda v atmosféře vypjaté, fanatické propagandy? To si lze představit .

Senát ostatně už schválil zákon o protikomunistickém odboji, v němž i nejsurovější násilí, čili zabíjení, může být ocenitelným činem v boji proti diktatuře. Sociolog Jan Keller počin senátorů dává do souvislosti s výrokem Karla Schwarzenberga (TOP 09), který na adresu norského vraha pronesl: „Nezapomínejte, že extremismus je pro lidi, kteří chtějí zabíjet, jen taková výmluva pro ně samé. Namlouvají si, že to dělají za vyšší ideál bílé rasy, dělnické třídy a já nevím čeho ještě. Jde jim o to zabíjet, ale potřebují pro sebe a pro lidi nějakou výmluvu. Protože jenom jít a říct „Já chci vraždit“ jde jen těžko. Ale říkat ,Vydávám se do boje za to či ono´ zní mnohem lépe. I před vlastním svědomím.“ Keller šéfovi senátorovi TOP 09 připomíná, že se tak dostal na hodně tenký led, s přihlédnutím na právě senátem schválený zákon. "Jak můžeme vyloučit, že mezi nimi (odbojáři) nebyly kriminální povahy, které by vraždily v jakémkoliv režimu?" klade sociolog otázku.

Myšlení konzervativců zároveň nabírá zvláštního, ale ne neočekávaného směru – zaměnit oběť a viníka. "Došlo ke střelbě v politickém kempu, což zní tak trochu jako... no víte... Hitlerjugend. Chci tím říci, že by mě zajímalo, kdo dělá kemp pro děti, který je celý o politice? Je to znepokojivé," řekl mj. kontroverzní pravicový americký moderátor Glenn Beck. Přitom produkt tohoto intelektuálního kvasu ultrakonzervativců měl už podobu militantního pravičáka Timothy Veigha a exploze ve federální budově v Oklahoma City v roce 1995 – v níž pozabíjel 168 lidí včetně desítek dětí místní školky. Takže co asi norská sociálnědemokratická mládež piklila na ostrově Utoya? Co asi tak piklí slety konzervativní a křesťanské mládeže, doplňuji otázku, dle této logiky hňupů.

Komentátoři pravicových médií s očividnou nelibostí nesou skutečnost, že intelektuálním a ideovým podhoubím vraha Anderse Breivera byl ultrakonzervativní pohled na svět, rasismus, nenávist k levici, islámu, k multikulturalismu i integraci EU. Přecházejí mlčením, že tento pohled je blízký i evropským lídrům pravice. Ostatně to byla Angela Merkelová (CDU), která opovržlivě prohlásila, že „multikulturalismus selhal“. Úvaha multikulturalismu se opírá o humanistické myšlení Evropy o možném spolužití rozdílných kultur. I kdyby selhala, základní teze je pozitivní, neboť přinejmenším otevírá lidem cestu k pochopení života jiných společenství. Německo a CDU ovšem nejsou zrovna těmi, kteří by měli svět poučovat o nenávisti k jiným společenstvím.

Když použiju primitivní argumentační aparát pravice vůči levici, tak suše a bez uzardění mohu tvrdit, že protikladem multikulturalismu je vypjatý pravicový nacionalismus směřující k fašismu a nacismu. Toto všechno propojení  samozřejmě pravice nechce slyšet. Konzervativní prezident Václav Klaus utrousil, že je to důsledek „dnešní postmoderní, nekonzistentní či nekoherentní, příliš zpupné a nepokorné, příliš permisivní společnosti“. Nu, slovo permisivní má dvojí výklad – buď větší míru svobody, nebo menší míru odpovědnosti.  Jiní si, nanejvýš tiše, byť upřimně zafńukají, jako další puncovaný konzervativec Roman Joch, že kromě vraždění je „tragédií“, že Breivik ublížil právě konzervativismu.

Je ale docela uspokojivé, že si dnes tito apologeti svého pravicového -ismu vychutnávají běžnou odpudivou produkci nevzdělanců v médiích, která se jim líbila když byla  a je stejně primitivně zneužívána vůči marxismu nebo levici obecně. Kdy nyní složitě vysvětlují, že idea ještě není praxe, a že zločinná praxe pod záminkou této ideje je s ní de facto neslučitelná. Aspoň na chvíli (doufám) si uvědomí, jaké to je, když i jim na hlavu spadne pavlač.

Pravici by se nelíbilo, kdyby se ji neustále vnucoval zjednodušený názor o jejím egoistickém směřování k atomizaci a individualizaci ve společnosti. K rozbíjení solidarity,  elitářství, sociálního darwinismu, její deklasování odborů, a pod záminkou svobody, že každý se má postarat sám o sebe (jak se mají lidé bránit například vůči asociálnímu establishmentu, nebo nadnárodním korporacím, již nedodávají). A že demokracie a svoboda se pak stává jen  formální hříčkou v rukou mocných a bohatých. Že důsledkem je ale všeobecná a čím dál více zakořeňující forma bezohlednosti v rámci sebeprosazení. Vedoucí třeba až k vraždění. Což je asi určitě nesmysl, dodávám.

Co si však konzervativci neodpářou je, že jejich cesta vede k likvidaci nejen demokratických a sociálních práv obyvatel v Evropě. A že vede to k diktatuře peněz a nikoliv ke svobodě.

Pro Prvnizpravy.cz
Jiří Kouda





Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?