Václav Havel byl vynikající volbou objednatelů zejména proto, že se mohl jevit jako prostý, skromný, autentický, nezahořklý hrdina zcela oddaný ideálům humanity a demokracie. Byl tedy ideální osobou k zakrytí skutečných zájmů objednatelů. Dnes již upadla v zapomnění a je dobře zakrývána skutečnost, že ještě v polovině listopadu 1989 nebyl širší veřejnosti znám, což podporu jeho osoby velmi usnadňovalo. Jeden den lidé nevěděli o jeho existenci, druhý den již po ulicích skandovali jeho jméno. Euforie z domněle šťastné budoucnosti byla taková, že by bylo stejně nadšeně skandováno i jiné jméno, pokud by bylo nabídnuto a vhodně propagováno.
Trvalo dlouhá léta, než povrchní většina začala nahlížet, že Václav Havel je zahořklý, mstivý, fanatický, pokrytecký a rozhodně nikoli skromný. Bombardování civilních osob, televizních stanic a průmyslových závodů je schopen označit za humanitární akci. Podařilo se mu pomoci zavést demokracii jako řemen, tedy takovou, kdy mají chudí i bohatí stejné právo koupit si cokoli včetně politického vlivu, zákonů, soudů a výrobců veřejného mínění.
Dnes už je skoro každému zřejmá katastrofální míra rozvratu všech oblastí hospodářského a sociálního života České republiky, pokud si nepochvaluje volný obchod s čímkoli, jak výše naznačeno. Za ta léta kdy Václav Havel nesl odpovědnost, takže mohl být znovu zvolen jen díky demokratické většině vytvořené „nahodilým“ zatčením jednoho z demokraticky zvolených poslanců byl zpochybněn, takže se míra jeho popularity v sociologických výzkumech přestala uvádět s poukazem, že to v případě hlavy státu není vhodné.
Kult jeho osobnosti byl vytvořen po letech, kdy se na jeho odpovědnost zapomnělo. Dožívá jako mýtus vytvořený před dvaadvaceti lety. Jeho zásluhy na prohlubujícím se marasmu společnosti se už nepřipomínají.
Psáno pro Prvnizpravy.cz
Ivan David