Jan Campbell: Běloruský tanec

KOMENTÁŘ

Kdo si troufá ponořit se hlouběji do dění v Bělorusku měl by si před startem uvědomit něco z historie a kultury této země.

19. srpna 2020 - 07:00
Lidové tance a písně, jejichž vznik ovlivnila i roční období a původní hlavní činnost obyvatel – zemědělství, jsou nedílnou součástí lidského vědomí i této malé země. V létě se obyčejně tancovalo téměř každý den. Tancem a zpěvem se vyjadřovala vděčnost a radost z úrody, květů a přírody a uctíval se Bůh teplého období, Kupala. Dnes je tomu v demokratických a vyspělých společnostech s vděkem a radostí zcela jinak.

Výjimku představuje Lyavonika. Tato běloruská píseň tvoří základ stejnojmenného tance. Jeho půvab a krása spočívají v harmonii a dialogu mezi Lyavonikou a Lyavonem.  Tanec je dynamický, impulzivní a jednoduchý.  Druhý, neméně oblíbený tanec se nazývá Kryzhachok. Název je odvozen od formy kříže a přechodů pohybů křížem. Nevím, jak je tomu dnes s uvedenými tanci ve městech. Na venkově se ale stále tančí. To stačí k získání odstupu od politického dění. Kdo potřebuje více, má možnost shlédnout a poslechnout si několik minut Khoroshki, www.khoroshki.by. Tento Běloruský státní akademický choreografický a hudební ansámbl nabízí od roku 1974 svým více než 10 dílným programem radost v mnoha zemích světa, bez ohledu na tradici, politiku a jazyk. 60 tanečníků a tanečnic, 18 instrumentalistů a 4 vokalisté dokáží více, než současní politici, diplomati, finanční a hospodářští oligarchové. Jejich moderní běloruský tanec je mnohem složitější než tradiční a nebude se mnohým líbit nejenom kvůli nedostatečné harmonii, dialogu a zahraniční režii. Co tím mám na mysli?

Novodobou historii samostatného Běloruska od Bělověžské dohody o ukončení existence SSSR a stvoření Společenství nezávislých států podepsané 8. prosince 1991 na vládní lovecké chatě Viskuli na běloruské straně pralesu tvoří čtyři skutečnosti: 1) Běloruská republika (BR) je členem unijního státu RF – BR. 2) BR je historicky strategickým partnerem RF v oblasti politické, vojenské a hospodářské. 3) BR se nachází na geopolitickém bojišti USA-EU proti RF a ČLR. 4) BR je sídlem dvou aktivních projektů: 1) možná největší investice ČLR v Evropě mj. do hypermoderní výroby aminokyselin (Park Velký kámen, yb.kraplairtsudni@emoclew ) a 2) Belarus High Technology Park (BHTP, yb.krap@ofni ).

Zmiňuji se pouze o čtyřech skutečnostech, protože jsou dostatečné k formulaci hlavních představitelných následků současné krize v Bělorusku a důvodů pro premiéra Babiše, galského prezidenta Macrona, EK a podobné pokrytecky konající mlčet a (po) učit se.

Zmiňuji se podrobněji o Běloruském analogu amerického Silicon Valley, protože na jeho struktuře, vedení a úspěchu by se mohl český premiér – nehledě jak úspěšným podnikatelem se jeví, mnoho naučit a poučit, aby nemusel jenom snít. Export produktů BHTP dosáhl v roce 2019 více než 2 miliardy USD. Nehledě na daňovou exteritorialitu BHTP přinesl více daní do státního rozpočtu BR než sektory vedené ministerstvy průmyslu, zemědělství apod. V BHTP pracuje 818 světových ICT společností! Není proto divu, že premiérův přítel Michael Pompeo se nechal po návštěvě BHTP na svém Twitter slyšet: Inspired by what I saw at Hi-Tech Park Belarus. A great example of how Belarus can seize its extraordinary growth potential by embracing forward-looking economic policies and smart regulation. It’s clear how impactful American investment can foster prosperity across the globe.

Premiérův přítel Mike hospodařil s pravdou a neřekl, že hlavním důvodem jeho nedávné návštěvy v BR nebyl jenom BHTP, ale i prověrka aktivit ČLR v Bělorusku. ČLR se neangažuje v BR kvůli politice či osobnosti prezidenta Lukašenko, ale kvůli bezpečnosti BR a možnosti zmírňovat následky obchodní a technologické války USA s ČLR. Bezpečnost BR je garantovaná RF а politicky podpořena dohodou z 2. dubna 1996 o Svazovém státu Ruska a Běloruska, neoficiálně známého jako Svaz Ruska a Běloruska nebo Unie Ruska a Běloruska.

Kromě uvedeného stojí za zmínku bez doplňujícího vysvětlení, že BHTP má skutečně úspěch. Ten se mohl dostavit až po té, co byl v roce 2017 (2.března) zbaven funkce direktora Valery Tsepkalo (1965). Tento doktor mezinárodního práva, politik a podnikatel, ex-velvyslanec BR v USA, zakalený v Ázerbájdžánu a Gruzii je mj. členem Strategic Council of the United Nations Global Alliance for ICT and Development a expertem v oblasti informační bezpečnosti. V roce 1994 podporoval kandidaturu Lukašenko, 8. 5. 2020 ho zradil svoji kandidaturou na prezidenta. Od té doby doma nespí. O aktivitách, dění a financování staro-nového informačního fenoménu, sítí a TV proti legitimní vládě BR západní média neinformují. Bezpečností složky BR a RF také dávají přednost mlčení a čekají, až dozraje čas. Autor příspěvku nemá žádný důvod ukazovat cestu k pramenům finanční podpory.

Běloruský tanec kolem horké kaše představuje výsledek dlouhodobé západní politiky, efektivního používání soft power, vývoje nových ICT a metod revolucí a čtyř zásadních chyb prezidenta Lukašenko: 1) Prezident Lukašenko zcela evidentně neobstál při zkoušce v politickém managementu v době světového transformačního procesu. Současně dokázal, že nelze řídit stát jako firmu nebo kolchoz a neuvědomil si, že dnes být trvale na scéně vede k frustraci u občanů, kteří nechtějí vidět dnem a nocí děda vševěda. Proto nepřekvapuje, že obyčejní lidé říkají: mám ho dost. 2) Prezident Lukašenko nevyužil možnosti k silné informační politice. Nevyužil ani krizovou situaci s pandemií strachu z mutujícího covid-19 ve svůj prospěch a prospěch BR: Co tím mám na mysli? BR je jedním ze tří států na světě (společně s Kanadou a Brunej), který má (podle OSN, SZO a dalších) 100% zdravotní zabezpečení svých obyvatel, nejnižší úmrtnost matek a dětí a nejnižší kriminalitu v Evropě. Nevyužil úspěch zmíněného BHTP a projektu Velkým kámen. 3) Prezident Lukašenko nedokázal integrovat politická a hospodářsko – finanční rozhodnutí. Spoléhal se na politické dohody s prezidentem Putinem. Zcela ignoroval rozdíl v kvalitě prezidentů a přenechal realizaci úmluv vládě spojené s oligarchy (státního kapitalistického) energetického sektoru. Výsledkem během volební kampaně byla mj. nutnost zatknout ředitele banky a současně kandidáta na prezidenta a cca 15 dalších spolupracovníků dříve, než začnou mizet kompromitující materiály nebo dojde k odchodu podezřelých do zahraničí. 4) Prezident Lukašenko nezvládl profesionálně organizovat vnitřní nástupnickou politiku. Dnes mohu tvrdit, že synové prezidenta Lukašenko to nebudou mít jednoduché. Osud vnuka ex-prezidenta Nazarbajeva v Londýně, jeho otce ve Vídeňské věznici a dalších z rodiny nabízí jim lekci. To i ve spojení se zahraniční politikou RF. V ní nemůže jít o osoby a osobnosti, ale o stát a státní zájem. V daném případě RF musí mít zájem pouze na udržení BR jako takové.



Jak může skončit běloruský tanec kolem horké kaše?

Za předpokladu, že EU a USA kromě slov a možná určité formy sankcí nebudou intervenovat do současného dění z důvodu pudu sebezáchovy, poučení z podpory Kyjevského mejdanu, nevyřešených vztahů Řecko – Turecko, Madrid – Barcelona a EU – V4, neuzavřeného procesu zadlužení EU a probíhající prezidentské volební kampaně v USA, naivní demonstranti a jejich samozvaní vůdci běloruského lidu bez praktické životní zkušenosti, kteří se dostali do objetí mýtů o svobodě a sociální spravedlnosti se rozejdou do svých domovů s instrukcemi. Budou dále konat ve stínu pod zvýšenou kontrolou bezpečnostních orgánů. To nevylučuje provokace a důležitou sakrální oběť. Bez ní se revoluce neobejdou.

Z vnitropolitického hlediska se prezidentovi Lukašenko nabízí minimálně tři možnosti, chce - li se dožít přirozené smrti. 1) Urychleně připravit a organizovat referendum o nové ústavě BR a odejít z úřadu. 2) Nechat se „zatknout“ skupinou generálů, kteří po zatknutí prohlásí připojení BR k Ruské federaci. 3) Odstoupit dříve, než bude opravdu zatčen nebo se stane sakrální obětí provokace či plánu.

Ze zahraničně politického hlediska Ruská federace a ČLR budou muset modifikovat svoji zahraniční politiku. Týká se to především informační komponenty, srovnávání historických faktů, používání soft a smart power, kde bude potřeba i hard power a využívání ICT.  

Z vnitropolitického hlediska RF bude zcela jistě Kreml analyzovat další pokus ruských médií zatáhnout ČLR do dění v BR s cílem působit na oslabení vztahu RF – ČLR. Kombinace prozápadních ruských medií, nových ICT a metod revolucí a stále ještě ne zcela zkrocená finančně průmyslová oligarchie RF může totiž způsobit nepříjemnosti i prezidentu Putinovi.

Předpokládám ale, že Bělorusko se nestane dalším zamrzlým konfliktem, protože prezident Putin koná doposud a co se týče strategických rozhodnutí správně a v zájmu RF. Proto předpokládám, že běloruská opozice, která si neuvědomuje, že ve věcech strategického významu rozhodují osoby a spolky, které neprocházejí žádnými volbami a její identifikovatelní podporovatelé v EU a USA nebudou mít co slavit. Alibistická formulace českého premiéra – Někdo za Evropu musí Putinovi říct…se mu pravděpodobně brzo vymstí.

Ze stranicko politického hlediska evropské levice se nabízí možnost připomenout si, že žádná současná tzv. stabilní státní moc v kapitalistickém systému negarantuje sociální a právní spravedlnost, bezpečí a možnost vývoje společnosti. Pouze několika individuí. Proto se nabízí příležitost formulovat nově reálné cíle protikapitalistického hnutí a jeho zahraniční podpory.

V Bělorusku se podobně jako na Kubě zachovaly vysoká úroveň vzdělání a odpor většiny obyvatel k privatizaci a liberalizaci ekonomiky. Stát kontroluje cca 70 % ekonomiky, zbývající část je ovládána soukromým sektorem. Bělorusko se svoji centrálně řízenou ekonomikou, širokou zemědělskou základnou dovolující potravinovou soběstačnost a omezenými tržními principy (v neoliberálním pojetí), klade velký důraz na sociální politiku. To se projevuje formou státní podpory cen komunální energie, některých potravin, MHD či telekomunikačních poplatků. Kdo potřebuje vědět více, může si dohledat data na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bo.html, a také: EUROPE :: BELARUS. Central Intelligence Agency [cit. 2020-01-15] a Labor force, total - Belarus. World Bank [cit. 2020-01-08]. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell



Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 18%
transparent.gif transparent.gif
Ne 65%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 17%
transparent.gif transparent.gif