Zbyněk Fiala: Biden proti viru a krizi

KOMENTÁŘ

Zatímco Trump je už podruhé v peachi, Biden se fakticky ujímá vlády.

18. ledna 2021 - 07:00
Ohlásil balík opatření proti koronaviru a na podporu lidí a podniků tísněných krizí a chce na to dát skoro dva biliony dolarů. Potřebuje jej prosadit hned po formálním převzetí prezidentské funkce, ale uváznout to může na tom, že Senát bude ochromen impeachmentem minulého prezidenta.

Nic horšího nemohlo příštího prezidenta USA Joe Bidena potkat než impeachment toho odcházejícího, protože Senát se v takové situaci nesmí zabývat ničím jiným. Rozzuřená předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, jejíž stůl byl zneuctěn botami vetřelce, tak háže vidle do nejdůležitější vstupní akce nové administrativy. Ta potřebuje rychle schválit razantní zvýšení státního dluhu, se kterým je spojen Bidenův protivirový a protikrizový balík, aby vášně ve společnosti uklidnily peníze z helikoptéry. Vedle toho je potřeba schválit i nový vládní tým ve kterém je polovina žen a velký počet ne-bílých, a rozjet bohatý legislativní program.

Pondělní generálka na inauguraci byla zrušena, stejně tak příjezd Joe Bidena vlakem, jak to dělával celý život. Měl tam kupé a hromádku novin, takže cesta ubíhala pracovně. Jenže pořád je trochu nebezpečno. Ve čtvrtek byly obrázkem dne záběry vojáků povalujících se v plné zbroji po chodbách Kapitolu, kde tráví volné chvíle ve dnech nepřetržité pohotovosti. Washington se mění v obleženou pevnost, ale pozornost bezpečnostních složek nemůže být vázána jen tam, protože obavy z ozbrojeného odporu stoupenců odcházejícího prezidenta Donalda Trumpa vládnou ve všech hlavních městech států Unie.

Nicméně návrh obrovité finanční injekce, kterou chce prezident Biden začít, je venku, a nezapadlo, že je se svým 1,9 bilionem dolarů o polovinu větší, než co vytáhl Barack Obama, když roku 2008 čelil pro změnu finanční krizi. Z Bidenova balíku je nejdůležitější částka 415 miliard dolarů na urychlení očkování. Najme se dalších 100 tisíc zdravotnických pracovníků a vytvoří komunitní očkovací centra, aby se zajistil slib rychle proočkovat 100 milionů obyvatel a vrátit děti do škol. To všechno se má stihnout během prvních 100 dnů.

Rozpočtově oslabené místní vlády dostanou 350 miliard dolarů a pandemií nejvíce zasažené drobné podniky 440 miliard dolarů. Nakonec dojde i na těch 2000 dolarů všem Američanům na ruku, které nabízel už Trump, ale neuspěl, protože nešlo o to, kolik to bude, ale kdo to dá. Vyřeší se to tak, že občané s příjmy do 75 tisíc dolarů ročně (nebo domácnosti s příjmy do 112,500 dolarů ročně) dostanou dalších 1400 dolarů k dosud schváleným 600 dolarům jednorázového koronavirového příspěvku. Dávky v nezaměstnanosti se zvýší o 100 na 400 dolarů týdně a tyto zvýšené dávky se budou vyplácet až do září. Plní se také slib progresívnímu křídlu Demokratické strany a zvedne se federální minimální mzda na dvojnásobných 15 dolarů za hodinu.

Americká vláda – bez ohledu na momentální obsazení – je tak rozhodným zastáncem moderní monetární teorie, přesněji, chová se tak, i když se k ní výslovně nehlásí. Tato teorie spočívá v tom, že vláda si může klidně natisknout tolik peněz, kolik potřebuje, a bude to jedno, dokud to nevyvolá inflaci. Uvedená teorie má spoustu odpůrců, ale je zároveň mimořádně lákavá pro vlády, které chtějí rozhýbat ekonomiku nějakou významnou infrastrukturní investicí. Místo aby si půjčovaly na trhu, zatočí klikou (zmáčknou čudlík) a prachy jsou na stole.



Podmínkou je, aby tyto státy nebyly významně zadluženy v cizí měně, což Americe vzhledem k současné roli dolaru ve světovém měnovém systému zatím nehrozí. Ovšem kdyby to zahrozilo a dolar se začal otřásat, třese se toho opravdu hodně. Zadlužení Spojených států už před Bidenovým stimulem přesáhlo 100 procent HDP.

Velkou pozornost vyvolává také složení navrhované Bidenovy vlády. Na Brookings.edu si s tím dali tu práci a zkusili pár srovnání její skladby s těmi předchozími.

https://www.brookings.edu/blog/fixgov/2021/01/13/just-how-diverse-is-presidents-biden-prospective-cabinet/

Pokud jde o podíl ne-bílých, se 40 procenty je u Bidena stejný jako u Obamy, a Clinton měl ještě o chlup víc, zatímco Bush ml. jen o malinko míň. Tady se historie nepíše.

Je tam však pětina členů kategorie Latino, to tu ještě nebylo. A úplný unikát je nominace indiánky Deb Haalandové, poslankyně za Nové Mexiko, na pozici ministryně vnitra, které má i některé parametry ministra životního prostředí. Republikáni z uvedeného státu už ji uvítali nářkem, že zničí životně důležitý energetický průmysl tohoto státu, neboť je ráznou stoupenkyní Green New Dealu a je přísná na těžařské firmy. Za pozornost stojí také nominace vysloužilého čtyřhvězdičkového generála Lloyda Austina a bývalého velitele amerických expedičních sil v Iráku ministrem obrany, neboť je to první černoch v této funkci.

Rekordní je počet žen. I s dalšími významnými funkcemi, které se také počítají do 24 členného rozšířeného Bidenova kabinetu, je jich 12, včetně viceprezidentky Kamaly Harrisové a ministryně financí Janet Yellenové. Z hlediska věkového složení jde o druhou nejstarší vládu, hned po té současné. Nejmladší byla ta Clintonova s průměrným věkem kolem 53 let, tedy o deset let nižším než u Trumpa. Nevím, jestli se do průměru počítá Biden taky, ale trochu to kazí i Janet Yellenová, které bude letos v létě 75. Jenže v jejím případě jde asi o nejvýznamnější posilu týmu, který chce přejít od ústupových bojů k ofenzívě.

Zbyněk Fiala


Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?