Ve Spojených státech ekonomická data zvýšila obavy o stav tamní ekonomiky. Mezičtvrtletní anualizovaný růst HDP za čtvrté čtvrtletí loňského roku byl výrazně revidován směrem dolů na pouhých 0,7 % z původních 1,4 %, přičemž výdaje na osobní spotřebu byly revidovány z 2,4% na 2,0%. K nízké dynamice HDP významně přispěl tamní shutdown, neboli uzavření federálních úřadů. V lednu meziměsíčně vzrostly osobní příjmy o 0,4 %, což bylo méně než očekávaných 0,5 %. Osobní výdaje se sice zvýšily o 0,4 % a překonaly konsensus ve výši 0,3 %, spotřebitelské výdaje očištěné o inflaci ale byly oproti předchozímu měsíci vyšší pouze o 0,1 %. Pokud jde o inflaci, jádrový CPI vzrostl v únoru meziměsíčně o 0,2 % a jeho meziroční dynamika zůstala beze změny na 2,5 %, což bylo nejpomalejší tempo za téměř pět let. Jádrový cenový index PCE, který Fed upřednostňuje, se ale v lednu meziměsíčně zvýšil o silných 0,4 % a meziročně byl vyšší o 3,1 %, a naplnil tedy očekávání. Jádrové služby bez bydlení v rámci PCE pak dokonce rostly o 3,5 % y/y. Tržní zacení dalších kroků Fedu se během týdne významně změnilo, přičemž úrokové swapy do konce roku ukazují na zhruba jedno snížení oproti přibližně dvěma o týden dříve. Úrokové sazby rostly globálně, když výrazné zdražení energetických komodit a možné narušení dodavatelských řetězců představují proinflační riziko. V eurozóně byla zveřejněna data průmyslové produkce. Ta v lednu meziměsíčně klesla o 1,5 %, zatímco se očekával nárůst o 0,6 %. Trhy dramaticky přehodnotily také očekávání ohledně politiky ECB a nyní zaceňují necelá dvě zvýšení úrokových sazeb do konce letošního roku.
Ve středoevropském regionu česká koruna oslabila nad 24,40 CZK/EUR, což je nejslabší úroveň za posledních přibližně šest měsíců. I tak ale vykázala vůči silným vnějším šokům překvapivou odolnost. Polský zlotý byl rovněž vzhledem k okolnostem v tomto týdnu relativně stabilní, když se jeho kurz vůči euru pohyboval poblíž 4,27. Maďarský forint naopak předvedl nejhorší výkon mezi měnami rozvíjejících se trhů, když v reakci na blízkovýchodní konflikt ztratil v souhrnu zhruba 4 %. Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler uvedl, že udržování úrokových sazeb na stávající úrovni se aktuálně jeví jako nejvhodnější měnověpolitický postoj vzhledem k současným geopolitickým nejistotám. Diskusi o možném zvýšení úrokových sazeb označil za velmi předčasnou. Pokud jde o ekonomická data, tak česká průmyslová produkce v lednu meziročně poklesla o 0,1 %, čímž výrazně zaostala za konsensem očekávajícím nárůst o 2,6 %. Kalendářně očištěná produkce vzrostla meziročně o 2,8 %, což představuje zpomalení oproti prosincovým 4,9 %. Meziměsíčně pak byla průmyslová produkce nižší o 2,6 % a korigovala tak silný růst z konce loňského roku. Hodnota nových průmyslových zakázek ale meziročně rostla o stále silných 9,8 %. Česká meziroční inflace v únoru klesla z 1,6 % na 1,4 % a skončila tak dvě desetiny pod původním odhadem trhu i ČNB. Maloobchodní tržby bez prodejů aut v lednu meziměsíčně vzrostly o 1 % a meziročně byly vyšší o 5,0 %, čímž překonaly konsensus ve výši 3,1 %. Zároveň potvrdily vzestupný trend tuzemské spotřebitelské poptávky. Český parlament schválil státní rozpočet na rok 2026 s deficitem 310 mld. CZK.