Jan Campbell: Čína na cestě k ekologické civilizaci

KOMENTÁŘ

Článek byl zveřejněn v Číně a představuje část série  věnované roku dřevěného Draka 2024.

1. února 2024 - 06:35

Kdykoli se setkám se spřízněnými dušemi či přáteli a dojde řeč na Čínu, dostávám otázku: Jak je to se znečištěním vzduchu, ochranou životního prostředí a obnovitelnými zdroji a tzv. zelenou politikou v Číně?

Otázka je bez pochyby aktuální nejenom z pohledu kvality péče o zdraví občanů a kvality života ve společnosti jako takové, ale i z pohledu politického, hospodářsky finančního a odhodlání vládnoucích elit realizovat volební a jiné sliby a plnit potřeby obyvatel.

Čína jako rychle rostoucí ekonomika pořád ještě se státně kapitalistickými prvky čelí mnoha výzvám v oblasti výroby energie. S rychlým nárůstem spotřeby energie ve spojení s velkou závislostí na uhlí se proto zákonitě objevily v Číně problémy v oblasti životního prostředí.

Skutečností ale také je, že nejenom Čína, ale i Evropa a další kontinenty a země mají následující hlavní kategorie environmentálních problémů: znečištění ovzduší, problémy s vodou, problémy s půdou, ničení přírodních stanovišť, ztráta biologické rozmanitosti a megaprojekty.

Pro snazší představu a porozumění problematiky nabízím několik příkladů a statistických dat, která si může každý čtenář ověřit, nemůže ale jednoduše srovnat. Proč? Protože čínské statistické zdroje jsou-alespoň na mém komputeru-zablokované. Použitá statistická data pocházejí proto z velké části od Statista GmbH, Johannes-Brahms-Platz 1, 20355 Hamburg, Germany. Data jsou většinou zpoplatněna. Vzhledem ke zvýšení důchodu o 14 Kč měsíčně od 1.1.2024, které mi bylo oznámeno dopisem ze dne 11.12.2023 nehrozí, že čtenáři se v budoucnu doví něco víc než z oficiálních médií. Provokací s vymyšlenými daty se nezabývám. Dnes mj. zmíním politiku KS Číny pod vedením jejího předsedy a prezidenta republiky, Si.

Příklady ze života v Číně

Pravděpodobně nejzávažnějším problémem Číny v oblasti životního prostředí je znečištění ovzduší v zemi. Emise odpadních plynů z průmyslu, oxidu uhličitého, které zatěžují člověka i přírodu dosáhly v roce 2021 v Číně téměř 11,5 miliardy tun.

Čínské vodní zdroje, které dříve silně trpěly průmyslovým znečištěním, jsou na cestě k závidění v mnoha zemích světa. V roce 2023 bylo více než 80 % povrchových vod odebraných v celé Číně zařazeno do kategorie III. stupně nebo vyšší, což byla téměř pitná kvalita.

Zatímco v Číně se znečištění ovzduší v průběhu let neustále snižovalo, v jižní Asii se zvýšilo natolik, že má větší vliv na délku života než užívání tabáku nebo nebezpečná voda. Tak to bylo zjištěno západními odborníky na slovo vzaté k 30. 8. 2023.

Před deseti lety například bylo čínské hlavní město často zahaleno hustým žlutým a šedým smogem. Byl tak hustý, že zahaloval téměř vše před očima. Lidé zavírali okna, nasazovali si obličejové masky a zapínali čističky vzduchu na nejvyšší výkon, aby unikli tomu, čemu se začalo říkat pekingská vzdušná kalamita. Kvalita vzduchu byla tak špatná a stala se celosvětově nechvalně známou, že čínští představitelé zahájili válku proti znečištění v hodnotě miliard dolarů. Po deseti letech války proti znečištění zveřejněná data indikují, že úroveň znečištění v Číně klesla. V roce 2021 o 42 % oproti roku 2013, což z ní činí vzácný úspěch nejenom v regionu, kde se znečištění v některých částech včetně jižní Asie zhoršuje.

Není proto divu, že kolem ochrany životního prostředí se rozvinul průmysl, který přitahuje investice. Spolu s úsilím vlády se začaly projevovat pozitivní efekty. Pokud jde o znečištění ovzduší, kvalita ovzduší se zlepšuje. V roce 2022 mělo mít přibližně 87 % dní dobrou nebo vyšší kvalitu. Tento vývoj se odráží v průměrné úrovni znečištění ovzduší částicemi PM2,5 v Pekingu a Šanghaji, která se v posledních letech výrazně zlepšila, což mohu osobně potvrdit.

Spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v Číně v roce 2022 činila 13,3 exajoulů. To představuje nárůst oproti 11,27 exajoulů v předchozím roce a současně potvrzuje, že spotřeba obnovitelných zdrojů energie v letech 2010 až 2022 měla nepřetržitý roční růst, dosáhla v posledním roce svého vrcholu a vybízí zeptat se:

Stává se Čína šetrnější k životnímu prostředí?

Odpověď zní: V loňském roce Čína vůbec poprvé předstihla všechny státy v investicích do nízkouhlíkové energie, jako je větrná a solární energie. V roce, kdy čínská ekonomika zpomalila v důsledku politiky nulových emisí CO2, což utlumilo průmyslovou a dopravní činnost, se emise Číny v roce 2022 snížily o 0,2 % na 14,4 GtCO2. Taková jsou data k 6. 6. 2023.

V současné době je v Číně podíl obnovitelné energie na celém energetickém mixu stále relativně nízký. Dominantním zdrojem energie v zemi je stále surové uhlí. S ohledem na veřejné zdraví a udržitelný rozvoj se Čína stala motorem růstu obnovitelné energie na celosvětové úrovni, zejména jako lídr v oblasti solární energie.

V této oblasti Čína má nejvyšší podíl spotřeby solární energie na světě. Podíl je mnohem vyšší než ostatní země, jako jsou Spojené státy, Japonsko a Německo. Výroba solární energie v průběhu let exponenciálně rostla a v roce 2021 dosáhla minimálně 330 TWh.

Pro informaci uvádím, že Če-ťiang má zdaleka největší kapacitu solární energie ze všech provincií a obcí v Číně. V květnu 2022 měly solární farmy v provincii celkovou kapacitu 42 938 megawattů. Provincie se nachází jižně od Šanghaje a má téměř 60 milionů obyvatel.

Pro zamyšlení

USA, které okupovaly Afghánistán 20 let, vytvořily jen maková pole a zabezpečily první místo na světě ve výrobě drog. Po útěku z Afganistánu v srpnu 2021, Čína v krátké době postavila solární elektrárnu, Tálibán oslavil podpis své první mezinárodní dohody s Čínou v hodnotě 540 milionů USD televizní akcí 5. ledna 2023, a soukromá společnost v provincii Herát vyrábí denně téměř 300 solárních panelů, z nichž každý má kapacitu až 650 wattů elektrické energie a splňuje mezinárodní standarty na kvalitu a 25 letitou garanci.

Potenciál obnovitelných zdrojů energie v Afghánistánu se odhaduje na více než 300 000 MW. Podle ministerstva energetiky a vodního hospodářství (MoEW) je Afghánistán schopen vyrobit 222 000 megawattů solární energie. V zemi je nyní šest velkých projektů na výrobu solární energie, přičemž země využívá přibližně 300 slunečných dnů ročně.

V kontextu geoekonomie a bezpečnosti uvedené naznačuje, že Kábul má zásadní význam pro bezpečnost a strategii Číny, stejně jako pro rozšíření ekonomických aktivit. Jinými slovy: žádný strategický plán Číny, včetně iniciativy BRI (Jeden pás, jedna stezka), by nebyl úplný, kdyby nezahrnoval Afghánistán.

Větrná energie je pro Čínu druhou nejdůležitější obnovitelnou energií. Od roku 2014 do roku 2021 se kumulativní instalovaný výkon větrné energie ztrojnásobil. V roce 2021 měla Čína instalovaný výkon větrných elektráren 328,48 gigawattů. Od roku 2014, kdy bylo připojeno něco málo přes 90 gigawattů větrné energie, se jednalo o více než trojnásobný nárůst. V roce 2021 Čína vyrobila zhruba 656,7 gigawatthodin elektřiny z větrné energie. To bylo maximum z uvažovaného období a nárůst o téměř 30 % oproti předchozímu roku.

V roce 2021 Čína vyrobila bioenergii v hodnotě přibližně 121 terawatthodin. To bylo největší množství vyrobené energie od roku 2009 a oproti předchozímu roku se jedná o nárůst o zhruba 20 %. V roce 2022 dosáhla čínská bioenergetická kapacita přibližně 34,1 gigawattů, což představuje vrchol z uvažovaného období a nárůst o cca 15 procent oproti předchozímu roku.

V roce 2021 Čína vyrobila z obnovitelného komunálního odpadu energii v hodnotě zhruba 55,7 gigawatthodin, což je nárůst oproti výrobě přibližně 36,5 gigawatthodin v předchozím roce.

Výroba vodní energie v Číně v roce 2021 činila 1,3 petawatthodiny. Výroba energie z vodních elektráren v Číně dosáhla svého maxima v roce 2020, a to téměř 1,4 petawatthodiny. Ve srovnání s předchozím rokem se jednalo o nárůst o zhruba 51 terawatthodin. Kromě toho se od roku 2004 do roku 2021 domácí spotřeba vodní energie zvýšila více než trojnásobně na více než 12 exajoulů. V roce 2020 měly vodní elektrárny ve venkovských oblastech Číny celkovou kombinovanou výrobní kapacitu přibližně 81 milionů kilowattů. V porovnání s výrobním výkonem vodních elektráren na čínském venkově o deset let dříve lze tvrdit, že se jedná o zázrak.

Air Quality Life Index

Propaganda USA, především MZV, že Čína zneužívá životní prostředí je postavena na jednom argumentu: od roku 2006 je největším ročním emitentem skleníkových plynů na světě. Celkové emise Číny související s energetikou jsou dvakrát vyšší než emise Spojených států a představují téměř třetinu všech emisí na světě. Nikdo ale neuvádí, co vše Čína vyrábí pro svět konzumentů.

Skutečností je, že Výroční zpráva Air Quality Life Index, Institutu energetické politiky při Chicagské univerzitě, oceňuje ohromující úspěch Číny v boji proti znečištění. Úroveň znečištění v celosvětovém měřítku od roku 2013 do roku 2021 mírně poklesla, což je podle zprávy výhradně zásluhou pokroku Číny. Bez zlepšení ze strany Číny by průměrné znečištění ve světě naopak vzrostlo. Zlepšení znamená, že průměrná délka života čínského občana je nyní o 2,2 roku delší, uvádí zpráva. Nic podobného jsem nečetl a nenašel, co se týče EU.

Jestliže čínská města dříve dominovala světovým žebříčkům nejhorší kvality ovzduší na světě, tak dnes lze pozorovat, že v mnoha případech je předstihla města v jižní Asii a na Blízkém východě. Například v roce 2021 zaznamenal Peking nejlepší měsíční kvalitu ovzduší od počátku záznamů v roce 2013. Pekingská modř se postupně stala naší novou normou, uvedl tehdy podle státních médií ministr životního prostředí Číny.

Zpráva dále uvádí, že od roku 2014 čínská vláda omezila počet automobilů na silnicích ve velkých městech, zakázala výstavbu nových uhelných elektráren v nejvíce znečištěných oblastech, snížila emise nebo uzavřela stávající elektrárny a omezila průmyslovou činnost s vysokou mírou znečištění, jako je výroba železa a oceli.

Základem těchto opatření byly společné prvky: politická vůle a zdroje, lidské i finanční, které se vzájemně posilovaly, uvádí zpráva. Když má veřejnost a tvůrci politik tyto nástroje k dispozici, jsou opatření mnohem pravděpodobnější. Pro Evropu, EU a českou kotlinu z uvedeného vyplívá, že změna je možná, pokud jsou vláda a její obyvatelé ochotni a schopni vynaložit úsilí. Otázka bez odpovědi ale zůstává: Jak získat vládu, která by byla schopna a ochotna společně s občany vynaložit úsilí v době, kdy se žvaní, lže a šíří pocit marnosti.

Čínská ekologická civilizace

Prezident Si v rámci svého projevu na národní konferenci o ekologické ochraně životního prostředí v červenci 2023 prohlásil, že příštích pět let představuje důležité období pro vybudování krásné Číny. Uvedl také, že Čína bude pracovat na výrazném zlepšení životního prostředí ve městech i na venkově, a bude nadále podporovat vysoce kvalitní rozvoj země současně s rozvojem kvalitního ekologického prostředí.

Prokazatelný pokrok a plány pro rok 2024 prezident Si také zmínil v novoročním projevu: Cesta za vysoce kvalitního rozvojem dosáhla trvalého pokroku. Náš modernizovaný průmyslový systém byl dále vylepšen. Vznikají nové ekonomické pilíře – pokročilá, chytrá a ekologicky šetrná odvětví. Zajistili jsme nebývale velkou úrodu již dvacátým rokem za sebou. Vody jsou čistější a hory zelenější. Nového pokroku také bylo dosaženo při revitalizaci venkova. Příští rok značí milník 75 let od založení Čínské lidové republiky. Budeme vytrvale prosazovat čínskou modernizaci, budeme podporovat vysoce kvalitní rozvoj, a budeme usilovat o rozvoj a zajišťovat bezpečnost.

Z uvedeného vyplívá, že Čína, která se stala hráčem první ligy v odvětví obnovitelných zdrojů energie, se mění z výrobce na inovátora. Je s pravděpodobností hraničící s jistotou představitelné, že Čína i v budoucnu bude tento sektor výrazně ovlivňovat.

Evropská unie

V EU se ekologická civilizace buduje podle Směrnice o obnovitelných zdrojích energie. Směrnice představuje právní rámec pro rozvoj čisté energie ve všech odvětvích hospodářství EU a podporuje spolupráci mezi zeměmi EU při dosahování tohoto cíle.

Vzhledem k tomu, že Evropská unie usiluje o uhlíkovou neutralitu do roku 2050, budou mít investice do obnovitelných zdrojů energie i v budoucnu zásadní význam. Vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje energie se v roce 2018 podílely na hrubé spotřebě elektřiny pouze 18 %, má EU k dosažení svého cíle ještě daleko.

Největší podíl obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie v EU má větrná energie. Výroba elektřiny z větrných zdrojů vzrostla v roce 2018 na 377 terawatthodin. Není tedy překvapením, že odvětví větrné energie je také nejatraktivnějším odvětvím obnovitelných zdrojů pro investory. Jen do větrné energie na pevnině bylo v roce 2018 investováno přibližně 24,1 miliardy amerických dolarů. V následujícím roce bylo zemí EU s největším přírůstkem větrné kapacity Spojené království, které instalovalo turbíny o výkonu přibližně 2,2 gigawattu.

Ze zemí EU má největší kumulativní kapacitu solární fotovoltaiky Německo. Bylo také nejvýznamnějším výrobcem solární energie, a to 47 517 gigawatthodin v roce 2019.

Vodní energie patří mezi tzv. technologie první generace, tedy nejstarší komerčně využívané obnovitelné zdroje. Využívání a výstavba hydroenergetických zařízení a přehrad s sebou nese vedlejší environmentální účinky, jako je poškozování biotopů volně žijících živočichů, a její podpora je proto předmětem ostrých a často emocionálních diskusí. Zatímco v Číně a Brazílii došlo k masivnímu nárůstu přírůstku kapacity, v Evropě byly investice konzervativnější. Největší celkovou kapacitu má Norsko, následované Tureckem, které se stále snaží rozšířit své vodní zdroje.

Bioenergie, která je rovněž technologií první generace, je významným příspěvkem ke skladbě obnovitelných zdrojů energie v EU. Podobně jako u vodní energie je její zařazení mezi obnovitelné zdroje kontroverzní. Vše znající diskutují o její uhlíkové stopě. V roce 2019 měla Evropa jako celek instalovaný výkon bioenergie 41,4 gigawattů. A v roce 2018 činila výroba primární energie z pevné biomasy v EU 94,3 milionu tun ropného ekvivalentu. Pro srovnání, produkce energie z odpadů dosáhla ve stejném roce téměř deseti milionů tun ropného ekvivalentu.

Závěr

Protože ke dni práce na příspěvku nic nemluví ve prospěch ekologické civilizace v Evropě, o EU nemluvě, nabízí se pozorně sledovat procesy realizace této vize a každodenní politiky v EU a Číně. Tam mluví výsledky sami za sebe. V EU mluví za sebe staro-známá praxe: Když se nepodaří splnit jeden cíl, reviduje se tak, že se zvětší a oddálí termín jeho plnění. Přesně podle toho schématu došlo v roce 2023 k revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie EU/2018/2001.

Revidovaná směrnice EU/2023/2413 vstoupila v platnost 20. listopadu 2023 a zvyšuje závazný cíl EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro rok 2030 na minimálně 42,5 % oproti předchozímu cíli 32 % a usiluje o dosažení 45 %. To znamená téměř zdvojnásobení stávajícího podílu obnovitelné energie v EU.

Na transpozici většiny ustanovení směrnice do vnitrostátního práva bude 18měsíční lhůta, přičemž pro některá ustanovení týkající se povolování obnovitelných zdrojů energie platí kratší lhůta, a to do července 2024. Směrnice stanoví celkový cíl pro energii z obnovitelných zdrojů.

Kupředu, levá, kupředu, levá, zpátky ni krok! Souhlasu netřeba.

Jan Campbell


Anketa

Myslíte si, že je u nás cenzura a dochází k omezování svobody projevu?

Ano 42%
transparent.gif transparent.gif
Ne 29%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 29%
transparent.gif transparent.gif