Proběhne tentokrát už ve středu a sice se od něj nečeká žádná změna sazeb, zajímavé být přesto může. Bankovní rada se totiž bude moci opět jasněji vymezit vůči jestřábí prognóze předpokládající start utahování měnové politiky už ve druhém kvartále letošního roku. Tedy ve čtvrtletí, do kterého vstoupíme už příští týden s řadou pokračujících restriktivních opatření zasahujících do fungování významné části ekonomiky. Vedení ČNB tak bude mít možnost trhům přiblížit, s jak dlouhým odkladem startu politiky zvyšování sazeb má asi počítat.

Také by se mohlo vyjasnit, nakolik se z pohledu centrálních bankéřů naplňuje alternativní scénář prognózy založený na předpokladu prodlužování pandemie. Vzhledem k agresivnímu hlavnímu scénáři ČNB i velkým očekáváním panujícím na trhu by byl jasnější postoj centrální banky vycházející z nepříliš povzbudivé reality nepochybně žádoucí. Naproti tomu se nic asi nedozvíme o záměrech ČNB, pokud jde o právě schvalované rozšíření její pravomoci účastnit se obchodování na dluhopisovém trhu. Prozatím má tuto možnost do konce letošního roku, avšak zatím ji nijak nevyužila. Diskutovaná novela má toto časové omezení zcela zrušit a dát centrální bance stejné možnosti, jaké má třeba ECB nebo americký Fed.

Na hlavních trzích kromě projevů centrálních bankéřů ECB i Fedu upoutají pozornost indexy nákupních manažerů z eurozóně a americké ISM, které přijdou na řadu už ve středu. V pátek doplní řadu předstihových ukazatelů i německé Ifo. Dá se předpokládat, že zatímco ve službách bude dál panovat chmurná nálada ovlivněná pokračujícím lockdownem, v průmyslu budou výsledky i tentokrát velmi slušné. Z dílčích čísel pak bude jistě stát za pozornost vývoj nových zakázek a případné problémy s dodávkami komponent do výroby. Obojí totiž může zatěžovat slibný výhled HDP ve druhém kvartále. Vzhledem k naší provázanosti půjde nepochybně i o významný signál pro tuzemský průmysl, který se v čase lockdownu stal hlavním pilířem celé ekonomiky.