Ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda odmítá tvrzení, že by Česku v posledních dvanácti měsících rostly výnosy státních dluhopisů jedním z nejrychlejších temp v Evropské unii. Na síti X zveřejnil srovnání založené na datech agentury Bloomberg, podle něhož české dvouleté a pětileté dluhopisy zaznamenaly výrazně menší nárůst výnosů než ve sledovaných zemích eurozóny. U desetiletých se Česko podle způsobu vážení pohybuje kolem evropského průměru.
„Není, není a není pravda, že Česku rostou úroky na dluhu jedním z nejrychlejších temp v EU. Je to právě naopak. Rostou jedním z nejpomalejších temp,“ napsal Kovanda. Zaměřil se na posledních dvanáct měsíců, tedy podle jeho slov v podstatě na období od loňských parlamentních voleb.
Pro srovnání zvolil tři klíčové splatnosti – dvouletou, pětiletou a desetiletou. „Na všech třech klíčových splatnostech, tedy dvou-, pěti- a desetileté narostl v daném období úrok na českém dluhu o méně, než odpovídá průměru EU. V prvních dvou případech o výrazně méně,“ uvedl ekonom.
U dvouletých českých státních dluhopisů podle Kovandou prezentovaných dat vzrostl výnos za posledních dvanáct měsíců o 0,79 procentního bodu. Podle jeho srovnání jde o menší nárůst než ve všech sledovaných zemích eurozóny včetně Německa a Nizozemska. Menší byl také než v Dánsku, které Kovanda označuje za zemi s momentálně nejzdravějšími veřejnými financemi v Evropské unii.
U pětiletých českých dluhopisů uvádí nárůst o 0,71 procentního bodu. „Tudíž o méně než – opět – ve všech sledovaných zemích eurozóny, včetně Německa či Nizozemska,“ zdůraznil Kovanda s odkazem na data Bloombergu.
U desetiletých dluhopisů je český výsledek evropskému průměru výrazně blíž. Kovanda uvádí nárůst výnosu o 0,91 procentního bodu. Průměr sledovaných zemí EU vážený podle velikosti jejich HDP podle jeho výpočtu činí 0,90 procentního bodu. Při tomto způsobu srovnání se tak Česko pohybuje prakticky přesně na evropském průměru.
Kovanda však považuje za relevantnější vážení podle velikosti veřejného dluhu. V takovém případě mu evropský průměr vychází na 0,95 procentního bodu. Přibližně stejných 0,95 bodu získává také při vážení podle objemu vládních dluhových cenných papírů. Českých 0,91 bodu je tak podle obou těchto způsobů výpočtu mírně pod evropským průměrem.
Jako příklad země, kde desetileté výnosy vzrostly výrazněji, uvádí Francii. Ta podle jím citovaných dat zaznamenala během sledovaných dvanácti měsíců nárůst o 1,20 procentního bodu.
„Česko je tedy i na desetileté splatnosti spíše lehce pod evropským dluhově váženým průměrem. Například taková Francie registruje nárůst hned o 1,20 procentního bodu,“ uzavřel Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: arch.)
