Oproti srpnové prognóze je jádrová inflace vyšší, koruna slabší a dosavadní čísla ukazují na rychlejší oživení ve třetím kvartále. Je tu jediná potíž. Při pohledu na rychle startující druhou vlnu pandemie jsou to všechno v zásadě staré zprávy.

 
O něco rychlejší oživení ve třetím kvartále nic neznamená ve chvíli, kdy reálně namísto pokračujícího růstu (optikou prognózy ČNB o 1-2 % mezikvartálně) hrozí ke konci roku opětovný pokles hospodářství. Negativní scénář, ve kterém by se hospodářství daleko delší dobu dostávalo z pandemických propadů, by pak dříve nebo později centrální bankéře mohlo znovu dostat pod tlak. Klíčové v tomto ohledu bude sledovat dvě věci.

Jak dobře si Česko a celá Evropa povedou při managementu druhé vlny pandemie – respektive jak vysoké škody nová karanténní opatření tentokrát přinesou. A za druhé, zda se bude směrem k roku 2021 rýsovat “trvalé” řešení pandemie. Takové, které by snížilo pravděpodobnost třetích, čtvrtých a dalších vln. To může být buď s nejvyšší pravděpodobností vakcína (dostupná do poloviny roku 2021) nebo výrazně efektivnější a rychlejší způsoby testování. V základním scénáři počítáme s tím, že rok 2021 finální řešení pandemie přinese a bude ve znamení oživení. Pokud se pleteme a pandemická nejistota bude dusit světovou ekonomiku dál, bude vše jinak…, uvidíme stagnaci českého hospodářství na velice nízkých úrovních produkce, sílící deflační tlaky a také rostoucí tlak na ČNB. Dnes ale čeští centrální bankéři zatím nic takového necítí a budou pravděpodobně “jen” akcentovat vysokou nejistotu. Míč při řešení krize zůstane čistě na straně vlády.