Zdeněk Ertl: Co znamená australský a evropský zákaz sociálních sítí pro Českou republiku

KOMENTÁŘ

Rozvoj regulací sociálních sítí, který sledujeme v Austrálii, Řecku i v debatách Evropského parlamentu, představuje zásadní signál také pro Českou republiku.

1. prosince 2025 - 07:30

Ukazuje se, že svět vstupuje do období, kdy přístup dětí k sociálním sítím přestává být brán jako samozřejmost a začíná být považován za oblast vyžadující ochranu, jasná pravidla a odpovědné zásahy státu. Zkušenosti Austrálie i evropských zemí přinášejí několik poučení, která bychom neměli ignorovat.

Austrálie volí cestu plošného zákazu pod 16 let a přenáší odpovědnost na platformy. Řecko stanovilo hranici 15 let a vynucuje ji přímým propojením se systémem digitální identity dítěte. Evropský parlament mezitím prosazuje sjednocení pravidel v celé Unii a jasně říká, že sociální sítě představují prostředí, které může bez regulace dětem škodit. Společným jmenovatelem těchto kroků je rostoucí obava z dopadů sociálních médií na duševní zdraví, pozornost, vztahy, školní výsledky i celkovou stabilitu dospívající generace.

Česká republika zatím stojí spíše na okraji této debaty, která se u nás omezuje především na školní prostředí a dílčí doporučení. To už podle vývoje ve světě ani v Evropě nestačí. Pokud chceme chránit české děti a předejít pozdějším chaotickým zásahům, musíme vytvořit vlastní strategii, která bude odpovídat naší realitě, ale zároveň se sladí s evropským směrem.

Prvním krokem je otevřít diskusi o věkových limitech. Současný stav, kdy se děti běžně registrují na sociálních sítích už v devíti až jedenácti letech, je dlouhodobě neudržitelný. Česká republika musí rozhodnout, zda přijme doporučovanou hranici 16 let, nebo zda zvolí mírnější model podobný Francii či Španělsku. Nejde ale jen o stanovení konkrétního věku. Jde o to, aby existoval jasný právní rámec, který odstraní současný stav tichého tolerování porušování pravidel.

Druhým krokem je otázka ověřování věku. Je to citlivé téma, protože přímo souvisí s ochranou soukromí a obavami ze vzniku databází dětí. Česká republika však bude muset najít vlastní bezpečné řešení. Jinak bude jednou pouze přebírat evropský model bez možnosti jej upravit. Může jít o bezpečnou podobu digitální identity, zjednodušené ověřování občanskými průkazy pro děti nebo o anonymní systémy odhadu věku bez ukládání biometrických údajů.

Třetím krokem je prevence. Žádný zákaz nebude účinný, pokud děti nebudou rozumět rizikům a rodiče nebudou mít nástroje, aby své děti digitálním světem provázeli. Česká republika musí systematicky investovat do mediální výchovy, školení pedagogů, kampaní pro rodiče a podpory rodin, které už s digitální závislostí bojují. Bez toho budou děti pravidla obcházet a přesunou se do anonymních a neregulovaných online prostorů.


Čtvrtým krokem je příprava na evropskou legislativu. Evropská unie míří ke sjednocení věkových limitů i systémů ověřování věku. Pokud na to Česko nebude připravené, ocitne se v situaci, kdy mu budou nadiktována řešení, která nemusí odpovídat našim podmínkám. Je nutné být aktivním účastníkem tvorby této politiky, ne pasivním příjemcem.

Pátým krokem je spolupráce s technologickými firmami. Český stát musí prosazovat vznik bezpečnějších verzí sociálních sítí pro děti, které omezí algoritmy zaměřené na maximalizaci času stráveného online. Mladší děti by měly mít přístup pouze do prostředí, které není postavené na návykových mechanismech.

V této situaci vstupuje do hry nastupující česká vláda. Agenda ochrany dětí v digitálním prostoru se stává jedním z nejbližších úkolů nového kabinetu. Nový ministr školství Robert Plaga bude muset velmi rychle rozhodnout, jaký model ochrany dětí na sociálních sítích Česká republika zvolí. Půjde o zásadní reformu, která ovlivní školní prostředí, vzdělávací systém a každodenní život rodin.

Důležitou roli bude hrát i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, protože psychické potíže mládeže patří mezi nejrychleji rostoucí problémy současnosti. A možná ještě výraznější odpovědnost ponese ministr pro sport a zdraví Boris Šťastný. Jeho resort bude muset propojit otázku digitální závislosti s fyzickým zdravím dětí, protože sedavý způsob života, rostoucí obezita a úbytek fyzické zdatnosti přímo souvisejí s nadměrným používáním sociálních sítí.

Vláda nebude mít čas váhat. Mezinárodní trendy jsou jasné a většina vyspělých zemí pravidla zpřísňuje. Austrálie stanovila nový světový standard a Evropa se k němu rychle přibližuje. Pokud si Česká republika zachová současné tempo, riskuje, že české děti budou jedny z nejméně chráněných v Evropě. Nový kabinet proto musí učinit ze strategické regulace sociálních sítí jednu z priorit.

Evropa i svět ukazují, že digitální dětství bez pravidel už není možné. Česká republika dnes stojí na křižovatce. Pokud chceme, aby naše děti vyrůstaly ve zdravém prostředí a nebyly závislé na algoritmech, které řídí jejich chování, musíme jednat včas a s jasnou vizí. Budoucnost mladé generace nesmí být ponechána náhodě.

Zdeněk Ertl



Anketa

Souhlasíte s tím, jak prezident Petr Pavel přistupuje k sestavování nové vlády?

Ano 29%
transparent.gif transparent.gif
Ne 45%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 26%
transparent.gif transparent.gif