Jan Campbell: Covid-19 - past a jak se z ní osvobodit

KOMENTÁŘ

Celý svět se zabývá otázkou, kterou obsahuje jedna moravská písnička: Bílá holubičko, poletuj nad náma, pověz ty nám všeckým, lidom obyčejným, bude-li vojna, pověz ty nám všeckým, lidom obyčejným, bude-li vojna…

18. května 2023 - 07:00

Už sem obletěla dokola celý svět: lidé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú se rádi mět, lidé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú se rádi mět…

Celý svět se v podstatě a středoasijský region specificky, se stále potýká s následky pandemie strachu COVID-19, následky slepé víry ve vědu, etiku moderního lékaře a nekritického přístupu k očkování. Zmíněné a mnohé další má na země nejenom v regionu vážný zdravotní a socioekonomický dopad. Zatímco se teprve začínáme vzpamatovávat z pandemie strachu z Covid-19, odborníci již varují, že výskyt nových infekčních onemocnění prudce vzrůstá. To indikuje, že další pandemie by se mohla objevit dříve, než předpokládáme.

V kontextu geopolitiky a hygieny jako takové Střední Asie je obzvláště zranitelná vůči novým ohniskům infekčních nemocí. Proč? Zeměpisná poloha na křižovatce světových výrobních a obchodních cest, mnoho migračních tras lidí a zvířat, přenašečů moru a dalších infekcí komplikuje situaci, kterou charakterizuje nedostatečná připravenost zdravotnických systémů v jednotlivých zemích regionu na boj s těmito nemocemi, nedostatek zdrojů, školeného personálu a slabá infrastruktura.

Uvedených nedostatků a mnoha dalších specifik regionu využil politický, finanční a vojenský hegemon, Spojené státy americké. Pod záminkou spolupráce, které se dnes žádný stát nemůže tak jednoduše zříci, a která je i na regionální úrovni, tj. mezi středoasijskými zeměmi v oblasti hygienické a epidemiologické kontroly důležitější než kdy jindy, bylo vybudováno velké množství biologických laboratoří financovaných především americkými vojenskými organizacemi. Jejich cíle nelze v době novodobých ozbrojených konfliktů, jinak charakterizovat než víceúrovňové, národními vládami nekontrolovatelné a proto patřící do kategorie plánování a řízení extrémních situací.

Jednou z nejnebezpečnějších infekcí, které mohou ohrozit region, je navzdory zdánlivě "středověkému" charakteru mor. Jedná se o jedno z nejnebezpečnějších onemocnění, s jakým se kdy člověk setkal. Stačí nahlédnout do historie a bude jasné, o čem píši. Problém není pouze znalost historie, ale dvě hlavní skutečnosti:
  1. Možnost účinného očkování, nejmodernějších antibiotik, zmenšení většiny přírodních ohnisek moru a celkový pokles celosvětové nemocnosti vedly k uklidnění, pasivitě a nepozornosti obyvatelstva, lékařů a epidemiologických pracovníků, především co se týče této nebezpečné infekce.
  2. Dodnes nemají vědci, tím i politici a vojenská velení žádné spolehlivé informace o tom, co mohlo způsobit tři strašlivé morové pandemie, které si vyžádaly obrovské ztráty na lidských životech a na dlouhou dobu ochromily ekonomiky mnoha zemí. Proto se mnoho spekuluje, vytváří strach a tím i ovlivňuje politika na všech úrovních.
Jedna ze spekulací podpořená mnoha tzv. uznávanými vědci indikuje, že počátek těchto pandemií souvisí se Střední Asií. Proč? Protože právě v této oblasti se (prý) poprvé objevil mikrob moru. K tomuto závěru dospěli v loňském roce vědci – jak jinak by to mohlo být - z univerzity ve skotském Stirlingu a německé univerzity v Tübingenu a Institutu Maxe Plancka. Analyzovali zuby z pohřbů poblíž jezera Issyk-Kul. Jezero znám osobně z mnoha pobytů a dokumentů, týkajících se i jiných výzkumů. Vědci zjistili, že k prvnímu výskytu moru došlo na území dnešního Kyrgyzstánu ve 30. letech 13. století.

Kyrgyzské úřady z mnoha důvodů studii, o které informovalo BBC, zpochybnily, a kyrgyzské ministerstvo zdravotnictví informaci BBC odmítlo jako "sponzorovanou". Proč Kyrgyzstán nerad mluví o rizicích moru, nebudu popisovat, přestože případ moru v regionu z roku 2013 se ve veřejném prostoru a v politicky korektních médiích nediskutoval a nediskutuje adekvátně a v kontextu hybridních válek. Připomínám jenom, že v roce 2013 zemřel na dýmějový mor patnáctiletý chlapec z Issyk-Kulské oblasti. Situace v oblasti hygienicko-epidemiologické ochrany nejenom v Kyrgyzstánu není jednoduchá ani po 30 letech demokracie, protože existují především korupce a problémy s financováním této sféry, vybavením a personálem.



Protože se jedná nejenom o národní a regionální problém, nabízí se jako řešení spolupráce a budování mostů pro kooperaci v oblasti biologické ochrany s ostatními státy, především regionu a sousedů. Těmi jsou především Rusko a Čína. Dovedu si představit, že spolupráce s nimi by umožnila předávat si postupy, provádět společný výzkum, školit personál, organizovat společnou práci na sledování možných ohnisek nákazy a vytvářet společné protokoly a postupy pro reakci na epidemie způsobené různými viry. Problém ale představuje geopolitika zájmy USA a Velké Británie.

Pohlédnu-li na Kazachstán a do archivu znalostí a vlastních zkušeností, tak mohu konstatovat, že Kazachstán představuje území, z něhož více než 40 % je přirozeným ohniskem moru. Díky velkému úsilí na prevenci nákazy morem, které bylo v posledních deseti letech vynaloženo vládou Kazachstánu, nebyl registrován ani jeden případ onemocnění.

Jednu složku zmíněného úsilí v prevenci představuje samostatná proti-morová služba a národní vědecké centrum vysoce nebezpečných nákaz. Proti-morovou službu a vědecké centrum má doplnit nová laboratoř podle nejnovějších mezinárodních standardů. Má být vybudována na jihu země, hned za hranicemi se sousedy. Chci věřit, že se bude jednat o transparentní a suverénní projekt Kazachstánu, bez kontroly spojenců a řízení ze zámoří.

Díky vlastnímu zabezpečenému financování a profesionálnímu přístupu k prevenci a biologické bezpečnosti Kazachstán představuje vzor. Proč? Protože je jedinou zemí ve střední Asii, které se podařilo vyvinout vlastní vakcínu proti koronaviru.

Vakcína s názvem QazVac byla vyvinuta kazašským vědeckým ústavem a úspěšně prošla klinickými zkouškami. To, že se nedostala do Evropy a prakticky nikdo o ní v Evropě neví, neznamená mnoho, ale potvrzuje aroganci Západu. Dokazují to skutečnosti, že QazVac umožnil Kazachstánu získat větší nezávislost na dovozu vakcín, přispěl k rozvoji inovační základny a následky z očkování jsou minimální ve srovnání s mnoha tzv. vyspělými zeměmi.

Příklad z Kazachstánu proto představuje možnost pro spolupráci minimálně v rámci regionu. Pokud vlády států v regionu by spojily své síly, mohly by společně dosáhnout vyšší kvality připravenosti na případné a představitelné propuknutí dalších infekčních onemocnění a snížit tak rizika pro veřejné zdraví a socioekonomickou stabilitu nejenom v regionu. Nemoci totiž neznají hranice, politici je nemohou ničím zastavit. Pandemie koronaviru dokázala, že v době globalizace a také de-globalizace se viry a infekce mohou šířit neuvěřitelnou rychlostí. Proto je iniciativa vlády Kazachstánu více spolupracovat a kooperovat i v oblasti zdravotnictví nejen žádoucí, ale i nezbytná. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell


Anketa

Kdo se podle vás stane příštím americkým prezidentem?