Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 zdejší byty v průměru podražily o 22 %. S takto vysokým nárůstem se ČR drží v čele celounijního řebříčku.

Za posledních pět let byty v ČR podražily o 76 %, za posledních deset pak na dvojnásobek. Bydlení je tak stále draží a s ohledem na vývoj kupní síly domácností je méně dostupné. Samozřejmě je třeba brát v úvahu, že jde o průměrná čísla za celou zemi, a proto je pravděpodobné, že například situace v Praze nebo v Brně je ještě vyostřenější.

Napětí na českém trhu nemovitostí se tak evidentně dál stupňovalo nehledě na přece jen o něco rychlejší bytovou výstavbu. Jinak už silnou domácí poptávku mohly stimulovat vyhlídky na vyšší úrokové sazby, a tedy i dražší financování nemovitostí.

Na trh navíc přicházejí i zahraniční hráči, kteří mají zájem o investiční byty. Když k tomu připočteme prudký růst cen stavebních materiálů v posledním půlroce, tak asi důvody netřeba dlouze hledat. Nehledě na to, že nejde jen o novou výstavbu, která dlouhodobě zaostává, ale i o zamrzlý trh stávajících nemovitostí.

Predikovat, co přesně se bude dít dál na českém trhu v podstatě v tuto chvíli nejde. Nabídka bytů se sice zvyšuje, stejně jako ovšem i ceny ovlivněné materiálem, energiemi, cenami pozemků apod. Vysoké sazby a přísnější pravidla pro hypotéky sice mohou tuzemskou poptávku přibrzdit, avšak přítomnost velkých hráčů budujících bytová portfolia nejspíš zabrání, aby na trhu došlo ke korekci. Jako pravděpodobný se proto jeví další, i když výrazně pomalejší růst cen v letošním roce.

Je nicméně vidět, že byty prudce zdražovaly téměř v celé unii (+9,2 %). Důvodem byly bezpochyby levné a dostupné peníze, které ECB pumpuje do ekonomiky. Nízké – často dokonce záporné úroky a výnosy dluhopisů – pak nutily investory k hledání příležitostí jinde. A jednu z těch atraktivních nabízel realitní trh. Stačí se podívat třeba i k našim německým sousedům, kde byty podražily o 12 %.