Jedním z hlavních důvodů je asymetricky výraznější dopad delty na Asii a riziko opětovného přerušení již tak napjatých dodavatelských řetězců. To ale není zdaleka vše. Delta varianta také může ještě více zkomplikovat příchod zahraničních pracovníků do Evropy a vyostřit napjatou situaci na některých pracovních trzích - to se samozřejmě týká na prvním místě Česka a střední Evropy obecně...z velkých evropských zemích je to zejména potíž Německa.

Před pandemií COVID 19 do Německa přicházelo ročně 300 až 400 tisíc cizinců. Přesto míra nezaměstnanosti poklesla na jednu z nejnižších úrovní v celé Unii (pod 5%). V průběhu pandemie roční migrace poklesla zhruba o polovinu, což je při míře nezaměstnanosti lehce nad 5% pro některá odvětví velký problém. Zejména ta, kde tradičně pracovali cizinci. Rekordní počet podniků v průmyslu a také ve stavebnictví hlásí jako hlavní problém nedostatek pracovníků (28%). Kritická situace je především v rezidenční výstavbě, která je závislá na přílivu pracovníků ze zahraničí. A tak delta varianta pravděpodobně ještě na podzim “přitopí” pod kotlem přehřívajícího se pracovního trhu.

 
Vzhledem k rostoucí poptávce po nemovitostech živené politikou levných peněz i mocnými fiskálními impulsy je pravděpodobné, že realitní trh se bude potýkat dál s nedostatečnou výstavbou. Současně s tím se bude prohlubovat nedostatek pracovníků (ve stavebnictví) a ti si budou moci říct o výraznější růst mezd. To vše jsou důvody, proč delta může přispět k tomu, že se inflace v Německu může zabydlet déle než dnes řada hráčů na trhu odhaduje.