Tedy životní styl v duchu návratu člověka k půdě a bližnímu, proti životu plněnému snahou zaskvět se žvaněním o novém schváleném a zaručeně pokrokovém sobectví. Dnes už zná Vidláka skoro každý. Kdysi horník se přes lásku k ženě, dětem, půdě a slovu stal jedním z pilířů odporu proti společenským deformacím mylně pokládaným za pokrok. S nohama pevně na zemi vnímá i duchovní obsah přírody a v době zahlcené falešnými nabídkami  je jeho vidláctví  pevným bodem, pro někoho i záchranným pásem.  Skutečně nechci kázat, že vidlák je nový Ježíš jen s pěti dětmi a manželkou. Má jistě dost chyb a nedostatků, abychom ho nemuseli přibít na kříž. Patří k nám nedokonalým, jen rychleji a lépe nalézá souvislosti, někdy i cestu. Je také důkazem, že v naší zemi stále jsou muži nejen schopni plodit děti, starat se i bránit rodinu.

Jeho žena, žena ve stínu, patrně věděla, koho si bere, ale těžko tušila další vývoj. Jsem si jistý, že to nemá lehké, a lehké to mít nebude. Snad jí pomáhá vědomí, že Muži s velkým M by bez svých Žen nebyli tím co jsou. K těmto ženám minulým, současným i budoucím mám hluboký obdiv a úctu. Vše na tomto světě má svůj protějšek. Tak i žena a muž zde nejsou proto, aby spolu bojovali, ale aby se doplňovali. Proto také pomocí pevného svazku muže a ženy  hledejme řešení problémů současnosti. Ne v jeho zpochybňování a rozbíjení. I v tom jsou Vidlákovi přirozeným příkladem.

Doba uhnětla Vidláka nejen pro ty, co se rýpou v hlíně. Je jeden z těch, co se snaží, podruhé v našich dějinách přimět národ sobě dokázat, že stále je a bude. A spanilé jízdy po Čechách a Moravě s J. Rajchlem a dalšími členy strany PRO nesou své ovoce, jak potvrzují už i průzkumy. Stále víc z nás chápe, že už nejde jen o národní, kulturní a hospodářské přežití, ale o přežití vůbec.