...podpora účinné spolupráce v politice, obchodu a hospodářství, vědě a technice, kultuře, jakož i vzdělávání, energetice, dopravě, cestovním ruchu, ochraně životního prostředí a dalších oblastech.

V ŠOS jsou Rusko a Čína považovány za nejmocnější zainteresované strany v organizaci. Obě země mají své vlastní geopolitické zájmy, které sledují a které se zaměřují na bezpečnostní hrozby a ekonomické dohody v rámci fóra.
      

Díky účinné spolupráci v rámci ŠOS je situace ve Střední Asii pod kontrolou, a to i přes některá potenciální bezpečnostní rizika. Jedná se o největší bezpečnostní úspěch SCO za posledních 20 let. Národní zájmy a bezpečnost členských států ŠOS jsou přímo spojeny se situací v Afghánistánu a nepřímo spojeny i s aktivitami a plány NATO, které si dnes (4. dubna) připomíná 75 let od založení (1949).
     

Historie Šanghajské organizace pro spolupráci se začala psát 15. června 2001. Tehdy vůdci šesti států učinili historické rozhodnutí založit Šanghajskou organizaci pro spolupráci (ŠOS) v čínské Šanghaji.
     

V Deklaraci o zřízení ŠOS se uvádí, že spolupráce v rámci nové organizace přispěje k efektivnějšímu společnému využívání vznikajících příležitostí a čelit novým výzvám a hrozbám v kontextu dynamického rozvoje procesů politické multipolarity, ekonomické a informační globalizace v 21. století. V Deklaraci je jasně uvedeno, že ŠOS není aliancí namířenou proti jiným státům a regionům, dodržuje zásadu otevřenosti a je připravena rozvíjet dialog, kontakty a spolupráci v jakékoli formě s jinými státy a příslušnými mezinárodními a regionálními organizacemi.

Kazachstán a ŠOS

Členy ŠOS jsou Kazachstán, Čína, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán, Uzbekistán, Pákistán, Indie a Írán. Pozorovateli jsou Afghánistán, Bělorusko a Mongolsko. Partnery dialogu ŠOS jsou Arménie, Ázerbájdžán, Bahrajn, Egypt, Kambodža, Kuvajt, Maledivy, Myanmar, Nepál, Katar, Saúdská Arábie, Srí Lanka, Turecko, Spojené arabské emiráty.
     

ŠOS není vojenským blokem ani uzavřenou aliancí namířenou proti komukoliv. Je otevřenou organizací zaměřenou na širokou mezinárodní spolupráci, včetně možnosti rozšíření své členské základny.
     

Není proto divu, že Kazachstán a další Středoasijské republiky plně využívají toto regionální fórum ve svém národním zájmu, to jest svého lidu, za přítomnosti dvou hlavních mocností, Číny a Ruska. Liberální přístup přijatý ŠOS vydláždil cestu k demokratickému řešení konfliktů a reálné možnosti přispívání k budování konsensu mezi členskými zeměmi.
     

V současné době ŠOS hraje klíčovou roli při podpoře hospodářské integrace a rozvoje infrastruktury mezi členskými zeměmi. Pro Kazachstán, který se strategicky nachází na křižovatce Evropy a Asie, představuje ŠOS cennou platformu pro posílení obchodních, investičních a dopravních vazeb se svými sousedy.
      

Aktivní účast Kazachstánu v ŠOS je příkladem strategického přístupu k regionální spolupráci a rozvoji, ze kterého je možné poučit se i ČR. Proč? Protože Kazachstán hrál a dále hraje klíčovou roli při utváření agendy a priorit ŠOS, zejména v oblasti hospodářské spolupráce, bezpečnosti a komunikací.

Vedoucí postavení Kazachstánu v ŠOS se vyznačuje strategickým chápáním diverzifikovaných zájmů organizace, stejně jako touhou po stabilitě a spolupráci v měnícím se geopolitickém klimatu. To indikuje jeho úsilí transformovat ŠOS ve více praktickou a více produktivní platformu, která může motivovat členské země k intenzivnější a těsnější spolupráci v oblasti obchodu a bezpečnosti.
      

Kazachstán se aktivně podílí na projektech, jako je Obchodní rada ŠOS a Rozvojová banka ŠOS a tím demonstruje oddanost cílům organizace. Organizace s pozorovateli a partnery v dialogu čítá více než 3 miliardy lidí (tj. cca 45-50 % světové populace). Organizace, která má ve svých řadách dva stálé členy Rady bezpečnosti OSN a dva jaderné státy (Čínu a Rusko), dvě nejlidnatější země světa (Čínu a Indii), tři z pěti zemí BRICS (Rusko, Indii a Čínu) a dva největší spotřebitele světové energie (Čínu a Indii) nemůže být ignorována nikým na planetě.
     

Proto zmíněný potenciál a příležitosti k interakci v ekonomických otázkách a k práci na společných cílech regionálního rozvoje a prosperity představují více rozměrnou strategickou hodnotu. A to v oblasti životního prostředí, digitálních vazeb a vývoje, stability geopolitických vztahů mezi zeměmi s různými politickými názory a přístupy a v neposlední řadě i v oblasti boje proti terorismu, separatismu a extremismu. Na tomto místě je potřeba zdůraznit Program spolupráce na období 2025–2027 a strategii vyvažování, kterou Kazachstán představil a praktikoval v rámci předsednictví ŠOS.
     

Pro informaci a srovnání uvádím, že v současné době se podíl dolaru ve struktuře vypořádání zemí BRICS se pohybuje na úrovni 28,8 procenta. Všechny ostatní transakce provádějí členové BRICS v národních měnách. Přitom lze jasně pozorovat, že využití digitálních aktiv považují členové BRICS za nejslibnější směr na cestě k úspěchu BRICS. Není důvod nevěřit, že i ŠOS půjde podobnou cestou a najde řešení jednoho z nedostatků, který představuje malý počet velkých hospodářských projektů a systém finanční podpory.
    

Uvedené dva nedostatky představují překážky rozvoje ŠOS. Proto Kazachstán navrhl využít Mezinárodní finanční centrum v Astaně jako platformu pro zvýšení finančních a portfoliových investic do regionálních iniciativ financovaných ŠOS. Realizace návrhu by mohla otevřít nové cesty pro ekonomickou spolupráci a rozvoj v prostoru organizace se všemi pozitivními následky pro sousedy.  
     

Díky předvídatelné, vyvážené a mírové zahraniční politice hraje Kazachstán důležitou roli jako aktivní člen nejenom v ŠOS, ale i v mnoha mezinárodních organizacích. Proto lze očekávat, že Kazachstán bude tyto zásady v zahraniční politice i nadále dodržovat. A to i proto, že stabilita jednoho člena ŠOS přispívá k regionální stabilitě a dalšímu rozvoji ŠOS.
    

ŠOS pro Kazachstán není jen tím, co z něj členské státy udělají ve svém národním zájmu a zájmu regionu, ale i pro světový mír.  Na prvním zasedání Národní koordinační rady ŠOS v Almaty v srpnu 2023 Murat Mukushev, koordinátor ŠOS v Kazachstánu, zdůraznil, že kazašské vedení se zaměří na řešení regionálních a globálních problémů, zvýšení role a organizační růst.
       

V červenci loňského roku prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev během zasedání Rady hlav států označil boj proti nadnárodní trestné činnosti, obchodu s drogami a počítačové kriminalitě za hlavní cíle předsednictví Kazachstánu v ŠOS. Současně požádal do budoucna aktualizovat rámec pro spolupráci v boji proti terorismu, separatismu a extremismu a označil období: 2025-2027.
      

Pro doplnění uvádím, že Kazachstán již dnes využívá protidrogovou strategii ŠOS na období 2024-2029. Strategie byla navržena tak, aby si zachovala dlouhodobou perspektivu a platnost. Podobá se strategii Kazachstánu v oblasti nešíření jaderných zbraní, řešení konfliktů a energetickou transformaci.
     

V tomto kontextu Kazachstán navrhuje v rámci předsednictví ŠOS zaměřit se na otázky míru, bezpečnosti a udržitelného rozvoje. Tím, že Kazachstán se představuje jako nový vůdce v ŠOS, pozvedává hlas národů Střední Asie, stejně jako celé Eurasie.
     

Kazachstán předložil návrhy iniciativy na rozšíření kulturní a humanitární spolupráce mezi zeměmi ŠOS, na realizaci projektu Duchovní svatyně ŠOS a organizaci Mezinárodního vědeckého a praktického semináře ŠOS na téma "Zlatá horda a její odkaz" v Turkestánu. Cílem těchto iniciativ je podpořit boj proti změnám klimatu způsobených člověkem. Proto Kazachstán během svého předsednictví očekává přijetí důležitých mezivládních dohod o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí, programu spolupráce pro rozvoj zvláště chráněných přírodních oblastí a ekoturistiky, jakož i Memoranda o porozumění mezi sekretariátem ŠOS a UNEP.

Závěr

Není pochyb, že geografická poloha Kazachstánu ve středu euroasijského kontinentu má velký význam, který posiluje Kazachstán v roli předsedy ŠOS. Centrální poloha země nabízí jedinečnou příležitost při zprostředkování znalostí místních problémů a posilování spolupráce mezi členskými státy ŠOS a prosperitou Střední Asie.
     

Předsednictví Kazachstánu v ŠOS je nejen důkazem jeho rostoucího vlivu, ale také důležitým krokem směrem k regionální stabilitě a integraci v době neurčitosti, nestabilnosti a proměny. Pokud Kazachstán uspěje, nabízí se zaměřit se na zvláštní dohody v oblasti hospodářské politiky, které by mohly zvýšit regionální stabilitu, posílit hospodářskou integraci a rozšířit obzor agendy ŠOS a zájmu o jeho činnost v Evropě. Souhlasu netřeba.