Jan Campbell: Jak se Peking stal Mekkou

KOMENTÁŘ

Prezident Si představil plány na obnovu starobylé Hedvábné stezky před deseti lety a s ní i na přetvoření globálního obchodu a politiky, v jejímž středu bude Čína pevně usazena.

1. listopadu 2023 - 08:00
Na toto téma jsem napsal a zveřejnil článek nazvaný Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka (16. října 2023).

Hodnota projektu, který v několika zemích vyvolal kontroverze, se rozrostla na jeden bilion dolarů. Jedná se o volně koordinovanou síť především infrastrukturních projektů, elektráren, přístavů, silnic a železnic. Země, které jsou jeho součástí, jako Srí Lanka a Nepál mají potíže s dluhy, zatímco v zemích jako Laos se aktivisté obávají, že čínská velkorysost je spojena s ohrožením národní suverenity. Tak to popsal deník The Washington Post.

Protože Peking již nemůže plně využívat image čínského socialistického státu (protože Čína je jednou z největších kapitalistických mocností), a čínská státní filozofie není tradičně mesianistická (jako filozofie Spojených států nebo Ruska), ale hluboce čínsky orientovaná, Peking rozhodl nabídnout globálnímu Jihu myšlenku stimulace hospodářského rozvoje za čínské peníze, politickou loajalitu a sdílení. Ve skutečnosti tento plán funguje, nové investice do infrastruktury pomohly rozšířit vliv Číny v rozvojovém světě, což uznává mimo jiné i CNBC. Peking se tak stal skutečnou Mekkou afrických zemí a nyní kolem sebe shromažďuje euroasijské státy.

Hlavní výsledky Třetího fóra Pásmo a stezka

Fórum, které se uskutečnilo v Pekingu podle plánu, přineslo celkem 458 praktických výsledků. Tím výrazně překonalo výsledky druhého fóra, uvedl ve středu ministr zahraničí Wang Yi.

Bylo dohodnuto několik iniciativ a dohod o spolupráci, včetně zlepšení konektivity, ekologického rozvoje, digitální ekonomiky a zásad na vysoké úrovni pro budování integrity v rámci iniciativy Pásmo a stezka, uvedl Wang, Yi. A dodal, že výsledky představují podporu a důvěru zúčastněných stran a, že spolupráce není jen o tom "mluvit, ale také chodit, protože charakteristickým rysem tohoto fóra je, že je zaměřeno na akci, že je účinné a pragmatické.

Dvoudenního fóra, které vyslalo světu jasný signál, že jednota, spolupráce, otevřenost a vzájemný prospěch jsou nezbytné, zatímco rozdělení, konfrontace, izolace a hry s nulovým součtem by měly být odmítnuty, se zúčastnili zástupci 151 zemí a 41 mezinárodních organizací. Z uvedeného vyplývá realistická naděje, že iniciativy ostatních zemí v oblasti konektivity se vyhnou vytváření exkluzivních bloků a že éra hegemona USA se nenávratně blíží svému konci.



Fórum a USA, EU a Rusko

Kritika Západu, zejména Spojených států, zazněla na summitu opakovaně. Například Deník The Guardian fórum označil za příležitost čínského prezidenta za předložení svého postoje desítkám zemí globálního Jihu, které mají na Peking úzké napojení. Mnohé z těchto zemí dosud nezaujaly k válce na Ukrajině jasné stanovisko.

V Číně si zjevně nic nedělali z varování od vysokých představitelů EU. Například prohlášení šéfa unijní diplomacie Josep Borrell minulý týden v Pekingu o tom, že neschopnost Číny odsoudit invazi na Ukrajinu kazí její obraz v Evropě, potvrzuje omezenost myšlení pána, který si neuvědomuje, že Čína i EU budou déle existovat než on ve své funkci slouhy strýce Sama, a že na příklad iniciativa Evropské unie Global Gateway (globální brána), by mohla fungovat společně s iniciativou Pás a Stezka (BRI). Připomínám, že Globální brána je plán EU v hodnotě 300 miliard eur na podporu inteligentní, čisté a bezpečné konektivity v digitálním, energetickém a dopravním odvětví. Má představovat jakousi protiváhu a udržitelnější alternativu k čínské iniciativě. Jak nedávné bruselské fórum, tak realizace projektu samotného vzbuzují velké rozpaky a chtěně nechtěně podporují americkou ideji o partnerství pro globální infrastrukturu a investice, jejímž cílem je čelit iniciativě BRI. Proto souhlasím s prohlášením Wang Yi: Neměli bychom politizovat každou otázku a neměli bychom trpět 'politizační paranoiou'.

Co se týče Ruska, vřelé přijetí ruského prezidenta Putina se nelíbilo například The Financial Times. Potvrzují to slova článku: Vřelé přijetí Putina nemůže přispět zlepšení vztahů mezi Čínou a EU, která je jedním z největších obchodních partnerů Pekingu.

Bez pochyb lze konstatovat, že fórum potvrdilo vymezování se vůči Západu a představy o budování nového spravedlivějšího multipolárního světa.

Prezident Putin byl nejvýznamnějším zahraničním hostem pekingského summitu, soudě podle reakce kolektivního Západu, který věnoval pozornost tezím jeho projevu, které bývalé "západní partnery" jistě zklamou. Putin na začátku konference poznamenal, že Čína a Rusko se musí vzhledem k současné situaci zasadit o užší koordinaci své zahraniční politiky. Si pak směrem k ruskému prezidentovi zopakoval, že po 42 schůzkách, které s Putinem od roku 2013 vedl, mezi státníky vzniklo hluboké přátelství. Osobní zkušenosti mi dovolují výrok modifikovat na sňatek z rozumu.

Prezident Putin nejenže pochválil samotný čínský projekt, ale také dal jasně najevo, že se tento projekt shoduje s vizí Moskvy o euroasijském prostoru,kde by byla plně zajištěna svoboda obchodu, investic, práce a propojená infrastruktura. Severojižní koridory otevírají možnost přímého propojení a integrace Severní mořské cesty s hlavními logistickými uzly na jihu našeho kontinentu, na pobřeží Indického a Tichého oceánu, zdůraznil Putin, který se vrátil do Moskvy se zcela zřejmými výsledky:

Mezi úspěchy, které stojí za zmínku, počítám: přidělení 300 miliard jüanů Čínou Vněšekonombance na projekty v Rusku (kromě již přidělených 220 miliard jüanů) a také podpis dohody skupiny společností Ilim o ročních dodávkách 600 000 tun obalového materiálu Kraftliner do ČLR. Po schůzce se očekává pokračování jednání o zahájení tranzitu zboží přes Mongolsko, uvedl pro Regnum IA Ivan Lisan, vedoucí analytické kanceláře SONAR-2050.

Moskva se dále dohodla s Pekingem na urychlení harmonizace ruské a čínské finanční legislativy a usnadnění přístupu Ruska do čínského finančního systému. Důležitá a vysoce relevantní je dohoda o vyřešení problémů s dodávkami čínských bezpilotních letounů, komponentů pro ně a dalšího elektronického vybavení.

Všechny podrobnosti budou známy koncem listopadu nebo začátkem prosince, kdy ruský premiér Michail Mišustin a premiér Státní rady ČLR Li Čchiang podepíší příslušné dohody. Kromě toho, z otevřených zdrojů je zřejmé, že v otázkách vytvoření přímého dopravního koridoru, včetně plynovodu a pozemní dopravy Rusko-Mongolsko-Čína, bylo dosaženo velmi velkého pokroku. Tento projekt je zárukou zachování a růstu odbytových trhů pro ruský průmysl a zemědělství v podmínkách západní sankční agrese.

Vytvoření mongolského koridoru a řada obchodních dohod uzavřených na summitu Rusku umožňují s jistotou říci, že Rusko úspěšně vyřízlo okno na Východ na bohaté čínské trhy pro všechny druhy ruských výrobků, zatím co EU a s ní ČR zakryly nejenom okna, ale i dveře.

Nejvýraznějším obchodem však bylo podepsání smlouvy o dodávkách 70 milionů tun ruského obilí do Číny po dobu 12 let. Celková hodnota kontraktu se odhaduje na 25 miliard dolarů. Nejdůležitější zde nejsou ani tak peníze, ale příležitosti, které tento kontrakt vytváří pro ruský Dálný východ. Dohoda umožňuje, aby se produkce obilí stala motorem růstu na Dálném východě, díky investicím do ní se zaručeným odbytem, opět bez účasti EU a s ní i ČR.

Za druhé tato dohoda o dodávkách obilí umožní Číně nahradit dodávky z Ukrajiny. Počáteční kapacita trans-bajkalského obilného terminálu bude zvýšena ze současných 5,2 milionu tun nákladu ročně až na 20 milionů tun. Tím se Ukrajina stane dodavatelem produktů pro EU se všemi pro a proti. Za třetí, růst obchodního obratu mezi Ruskem a Čínou bude dlouhodobý a udržitelný

Závěr

Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga vyčleňuje obrovské částky na projekty (nejen v Rusku, ale i v dalších zemích na trase). Například Čínská rozvojová banka a Exportní a importní banka Číny zřídí finanční okno ve výši 350 miliard jüanů (48 miliard dolarů) a dalších 80 miliard jüanů přidá státní Fond Hedvábné stezky, píše dokonce agentura Reuters.

V tomto kontextu neuškodí, když si čtenáři začnou hledat odpověď na otázku: Jak pětitisícidolarová bankovka ovlivňuje vztahy mezi Moskvou a Pekingem? Jaké následky pro EU bude mít skutečnost, že Blízký východ vycítil slabost USA a nevidí smysl v dosažení dohody? Jakým způsobem se Čína vyrovná se skutečností, že se šíře projektu zatím nepromítla do hloubky, když Peking země globálního Jihu Američanům nevytrhává z ruky, ale pouze přebírá to, co Američané ztratili díky své aroganci a neschopnosti vést uctivý dialog s nezápadními státy?

Rusko rozvíjí spolupráci s Čínou v oblasti hospodářství, společné obrany, dopravy a humanitární spolupráce ne poprvé a ne první rok. Objem této spolupráce se zvýšil v letech 2022-2023, kdy se obě země staly oběťmi hybridní agrese Západu: Čína je napadena otázkou Tchaj-wanu, Rusko otázkou Ukrajiny a poslední týdny i otázkou Blízkého východu. Vzniklé nevyhnutelné situační spojenectví, které doplňuje podobné s Íránem a budované se Saúdskou Arábií dovoluje tvrdit, že Číňané se nechystají k otevřenému konfliktu se Spojenými státy a řídí se starými čínskými příslovími: Chatrč ze slámy, v níž se lidé smějí, má větší cenu než palác, ve kterém lidé pláčou. Nezlob se, že růže má trnitý keř, ale raduj se, že trnitý keř má růže. Přijít ve vhodnou chvíli je důležitější, než přijít včas. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell
Příspěvek byl zveřejněn 1. listopadu 2023 v ČLR webu: cri.com.cn


Anketa

Zrušili byste koncesionářské poplatky?

Ano 71%
transparent.gif transparent.gif
Ne 15%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 14%
transparent.gif transparent.gif