Původní obvinění se týkalo spáchání trestných činů dotačního podvodu (§ 212 trestního zákoníku) a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku) ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona).

Senát soudce Jana Šotta za svůj verdikt zaslouží respekt, protože kauza je již od roku 2015 předmětem agresivní mediální kampaně, kdy se někteří „novináři“ neštítili ani zneužít těžce nemocného syna obžalovaného, aby ho postavili proti jeho otci. Prvoinstanční rozsudek je nyní komentován jako „překvapivý“ a jistě bude mít dohru těch, kteří prosazují způsoby „soudce Lynche“.

Žalobce ve svém závěrečném návrhu, kdy navrhoval pro Babiše i Nagyovou tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou a peněžité tresty, u Babiše deset milionů korun, u Nagyové půl milionu korun, uvedl, že jsou splněny všechny podmínky pro uložení trestu pod zákonnou sazbou, která činí pět až deset let vězení. Tím se dotkl další závažné okolnosti, která může mít dohru u Evropského soudu pro lidská práva, totiž naprosto neúměrné délky procesu, a velmi podivného načasování některých trestněprávních úkonů, zejména s ohledem na aktuálně probíhající vnitropolitické děje (volby). Projekt Čapí hnízdo byl dokončen v roce 2010, trestní oznámení však bylo podáno až v roce 2015. Sněmovna vydala k trestnímu stíhání obviněné v roce 2017 a po volbách znovu v roce 2018.

Každopádně lze ocenit, že v nejsledovanější trestněprávní kauze zcela prokazatelně nepřevážily mediální a politické tlaky. Doufejme, že se takováto aplikace zákonů, která není prosta nalézání spravedlnosti, stane inspirací i pro další, podobně exponované případy.