Zbyněk Fiala: Koruna trhá rekordy

KOMENTÁŘ

Česká koruna v pátek dosáhla kurzu 23,21 CZK/EUR a byla tak nejsilnější za patnáct let. Euro zlevnilo během tří let o více než čtyři koruny. Nenaplňují se opakované předpovědi, že vítězný nástup české měny už skončil a vracíme se k oslabení.

17. dubna 2023 - 07:00

Kurz koruny v posledních dnech soustavně posiloval – na grafech to má trochu matoucí sklon křivky dolů, ale to znamená, že za euro dostáváme méně a méně. Z pátečního rána je zaznamenána hodnota 23,21 CZK/EUR. Během dne pak přišla mírná korekce, ale pořád je důvod k oslavám. Korunu zvedá úrokový rozdíl vůči eurozóně, ale ten samý jev zase dusí ekonomiku. Z řad bankovní rady se ozývají hlasy osamělých „jestřábů“, které by rády zvyšovaly základní úrokovou sazbu nad stávajících 7 %, ale mají nejspíš hodnotu pouhé slovní intervence, jakéhosi varování, že to ČNB s tou pevnou korunou myslí vážně. Absolutní kurzový rekord z roku 2008, který činí 22,88 kaček za euro, je tak možná na dosah.

https://www.patria.cz/zpravodajstvi/5408598/rozbresk-ceska-inflace-poklesla-k-15-jestrabi-komentare-z-cnb-pomahaji-korune.html

Vyplatilo se, že nový guvernér ČNB Aleš Michl zvolil tu nejschůdnější cestu a ponechal úrokové sazby tam, kde byly nastaveny, přestože je sám považoval za zbytečně vysoké. Boj o snížení by stejně nevyhrál, a tak dal přednost tomu, že uvolnil cestu posilování měny. Tím působí na ceny energií a pohonných hmot, které se odvíjejí od dovážených surovin. Několikrát koruně pomohl intervencí na devizovém trhu, což mělo vedlejší blahodárný účinek v postupném rozpouštění části nesmyslně vysokých rezerv, dalšího dědictví po předchůdcích. Od loňského léta snížil rezervy ČNB skoro o pětinu, o 600 miliard korun na současné 3 biliony korun. 

https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/devizove_rezervy/drs_rada.htm

Česká národní banka je tak v tuto chvíli jednou z mála fungujících institucí naší republiky. To nejdůležitější, co zatím udělala, bylo, že nedělala nic a nenechala se dotlačit ke zvyšování úrokových sazeb, přestože inflace, zejména v potravinách, je opravdu astronomická. Skoro se ani nechce věřit, že ceny mouky stouply o 32,6 %, vepřového masa o 34,0 %, polotučného trvanlivého mléka o 45,2 %, vajec o 75,5 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 36,3 %, zeleniny o 29,9 % a cukru dokonce o 97,6 %. Jenže centrální banka těžko může bojovat s těmito děsivými cenami tím, že ještě víc utáhne kohoutky a přinutí občany nejíst.

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-brezen-2023

Samozřejmě, že na ceny potravin mají vliv energie a hnojiva, které ruská válka vyšponovala mnohonásobně výše. Ale je to opravdu válka, co tu má rozhodující vliv? Německo bylo na ruském plynu stejně totálně závislé jako my, ale když porovnáme ceny potravin u nás a v Německu, jak to ukazuje třeba populární opečená klobása z tržišť, tak u sousedů ji koupíte za polovinu. Česko se zmítá v monopolním prostředí, proto je u nás inflace nejvyšší z EU. To je ale úkol vlády, s tím centrální banka nic nezmůže. Pevná koruna může zmírnit tlak cen zahraničních vstupů, ale nemůže si poradit se zneužíváním monopolní situace doma.


Poslední vývoj české měny je opravdu pozoruhodný. Jeden z nejčastějších ekonomických psavců na internetu, Lukáš Kovanda, který působí také na Ševčíkově Národohospodářské fakultě VŠE, si všiml ještě jednoho skóre – česká koruna je v tuto chvíli evropským šampiónem, protože jako jedna z mála posílila od ruské intervence na Ukrajině. V podobné situaci je v Evropě také švýcarský frank, ale koruna během této doby posílila i vůči švýcarské měně! Pouze pět měn na světě má pozitivní výsledek za toto období.

Dolar ve srovnání s koncem února 2021 mírně ztratil, ale to není celá zpráva. Zpočátku totiž posiloval, protože ukrajinská válka je pro Spojené státy výhodná. Otevřelo se jim evropské odbytiště pro zkapalněný zemní plyn a Evropa byla přinucena k totální obměně zbraní, samozřejmě za americké. Posilující trend dolaru však skončil loni v září, kdy dolar byl chvilkově silnější než euro, a vystřídal jej stejně prudký trendový pokles, zatím o deset procent.

 

                 Vítězná cesta koruny od března 2020

                /graf Patria.cz/

Koruně zatím pomáhá kladný úrokový diferenciál, čili skutečnost, že naše úrokové sazby jsou výše než jinde. Výnos dvouletého dluhopisu je v Česku 5,51 %, zatímco v eurozóně je tento dluhopis s výnosem jen 3,01 %. Rozdíl je skoro dvojnásobek, 2,5 %. Kdybychom však brali jen signály finančního trhu, české základní úrokové sazby půjdou spíše dolů. Český výnosová křivka má inverzní sklon, to znamená, že krátkodobé sazby jsou vyšší než dlouhodobé. Tím nám hlásí, že současné vysoké sazby dlouho nevydrží. Tříměsíční sazba PRIBOR 3M je na 7,20 %, ale výnos desetiletého dluhopisu je někde na 4,50 %. Vývoj delších sazeb je teď dost neklidný, ale je možné, že už jsou za vrcholem.

https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Zprava-o-menove-politice-zima-2023/

Horší to bude s platební bilancí, ve které se sečte chabý výsledek zahraničního obchodu, loni byl v rekordním schodku 200 miliard korun, a soustavný odliv dividend na úrovni 300 miliard korun. Přidejme rekordní zadlužování, které je provázeno prudkým zvyšováním úrokových nákladů státního dluhu. Tohle je vizitka neschopné vlády.

Samozřejmě, že občas vypukne spor, komu že ten silný kurz koruny slouží. Exportéři mohou bědovat, že silná koruna jim zvyšuje domácí náklady, protože i když třeba zaměstnancům platí pořád stejně, v eurech je to víc a víc. A z exportního prodeje za stejné množství eur mají zase pořád méně korun. Nebyla by lepší kačka za pakatel, jak se o to usilovalo za Singera a Rusnoka?

Odpověď zní, nebyla. Kdysivá, před dávnými časy, už to bylo třicet let, slabá koruna představovala jeden z polštářů, který zmírňoval skok smrti do tržního prostředí. Dalším byly levná práce, levná energie, nízké daně, ignorování dopadů na životní prostředí a povolení krást pro ty nejobratnější. Jenže po třiceti letech povalování v polštářích jsme si vysloužili pověst ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou, ekonomiky téměř neschopné energetické a technologické transformace, kterou prochází okolní svět. Tady už nám ani slabá koruna nepomůže. Silná koruna však ano, protože zlevní technologické dovozy, které jsou pro posun do vyšších hodnotových pater zapotřebí.

Ani to není všechno. Pokud máme změny dosáhnout, země potřebuje odpovídající strategii a nástroje jakými ji realizovat, jako je hospodářská a daňová politika. A ve vládě by měl být aspoň někdo, kdo zhruba tuší, co to znamená. Ten by pak mohl kolegy poučit na večerních bytových seminářích. Pokud ne, pak o tu silnou korunu zase rychle přijdeme.

 Zbyněk Fiala

vasevec.info



Anketa

Jste spokojeni s výsledky voleb do Evropského parlamentu?

Ano 29%
transparent.gif transparent.gif
Ne 62%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 9%
transparent.gif transparent.gif