Jan Campbell: Květnové střípky

KOMENTÁŘ

Od 1. května 2019, počátkem 1. roku nové éry Reiwa, je symbolem státu a jednoty lidu Japonska, podle ústavy z roku 1947 - Japonské země (日本国, Nipponkoku), de iure konstituční monarchie založené na parlamentarismu, 126. císař Naruhito (1960). 

27. května 2019 - 07:00
Císař s titulem Tenno ((天皇) s významem nebeský kníže, je současně veleknězem (hlavou) šintoistického původního japonského státního náboženství.

Prezident Trump, který po 15 hodinovém letu přistál v sobotu v Tokio bude prvním zahraničním hostem, který bude v pondělí přijat a večeřet s novým císařem Naruhito a císařovnou Masako. Nevím, zda účastníkům večeře protokol dovolí komunikaci v angličtině. Císařský pár totiž studoval na Harvardu a setkání lze označit jako více méně ceremoniální. Ceremoniální hodnotu bude mít také nedělní golf, návštěva sumo turnaje a privátní večeře. Tím to ale skončí. Proč?

Zřejmě nebudou vyřešeny obchodní otázky ve vztahu USA – Japonsko. To však neznamená, že nebudou na stole. Císařův otec Akihito (1933) totiž během oslav svého 30 letého vládnutí začátkem 2019 podpořil globalizaci, sdělil světu a narýsoval cestu svému synovi: Svět se stal více globalizovaným, tak si myslím, že i my se teď musíme stát více otevřenými vnějšímu světu (překlad autora). Zmiňuji se o citátu odstoupeného císaře Akihita, protože jeho obsah je více než podobný citátům čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten se nechal v roce 2018 slyšet: Uzavírání se do sebe a odmítání spolupráce – to není správná volba. ČLR nebude zavírat dveře před vnějším světem, naopak, otevře je ještě více….Chceme totiž dosáhnout, aby plody rozvoje se staly společným vlastnictvím.  Oba citáty jsou v protikladu s politikou USA a konáním prezidenta Trumpa. Takže: bude veselo při večeři, po golfu a po odletu. Během následných obchodních jednání již ne. Podobně tomu v EU po letní dovolené. Proč?

Ve světě totiž roste nestabilita. A s ní nedůvěra k americkému dolaru, jedním z hlavních prostředků k rozmístění peněz. USA jako emitent USD mohou kdykoli zmrazit aktiva jakéhokoli státu. EZB o něčem podobném nemůže ani snít. Zkušenosti s USA nabízí historie. Zmíním se o dvou aktuálních případech: Kazachstán a Venezuela.

30. října 2017 se rozhodla Bank of New York Mellon zmrazit 22,6 miliard USD patřících Národní bance Kazachstánu. Jednalo se o pohledávku moldavského oligarchy Anatolie Stati. Podle Reuters měl Kazachstán k 30. Září 2017 v USA aktiva v hodnotě 60, 528 miliard USD. Nevím a nechci ani vědět, co vše musel bývalý prezident dělat a slibovat v USA proto, aby mu bylo slíbeno, že peníze budou uvolněny. Pokud vím, dodnes tomu tak není.

Začátkem dubna 2019 se rozhodla Venezuela prodat část svých zlatých zásob. Jedná se o cca 30 tun. Kdyby Venezuela udělala totéž, co udělal Kazachstán, měli bychom ve Venezuele co dělat s jiným režimem. A tím jsem opět u trojice: USA, ČLR a Ruská federace. Nevím přesně, kolik tun zlata vlastní USA, nevím kolik zlata nakoupila ČLR v minulém roce. Vím ale, že RF v roce 2018 koupila min. 274 tun zlata. Vím také, že USA se rozhodly používat USD jako dvojsečnou zbraň proti všem skutečným a domnělým protivníkům. Hrozby zmražení bankovních účtů a aktiv jsou na denním programu. Vím také, že zlato je historicky spojováno s bezpečným azylem i v době, jako té dnešní: na venek ani válka, ani mír, ani stabilita. Proto si dovoluji dodat, že zlato má v sobě ještě další hodnotu a roli: apokalyptickou. Ta se projeví v okamžik změny finančního systému. Tomuto okamžiku se přibližujeme. Kdy přijde, nemohou laikové předpovědět, ani prognostikovat. My si ten okamžik můžeme pouze představit. Všechny měny totiž představují více méně důvěru v papír, který nese jméno státu, kterému věříme. Jeví se mi dnes, že důvěra k USA neroste ani v EU. Proto zlato nakupují mnohé centrální banky světa. Proto bychom si měli uvědomit, že se jedná a o přípravu na ještě větší nestabilitu geopolitické situace. Ta se doposud vždy transformovala do války. Nedej Bůh, aby se opakoval skandál spojený s prodejem falešného zlata, jako tomu bylo začátkem léta 2011. Skandálu předcházel prodej zlata v listopadu 2010. Ministerstvo financí USA prodalo falešné zlato ČLR. Vláda ČLR na to přišla s pomocí speciální analýzy. Nevím, kdo bude dalším kupcem amerického zlata a zda má speciální laboratoř, nevím…Vím za to, že předevčírem stála unce zlata 1290 USD. A nevím, co bude stát unce lidského kompostu za měsíc. Ano. Čtete správně – lidského kompostu.



Washington se totiž stane prvním státem USA s legalizovaným lidským kompostem. V souladu s novým zákonem, podepsaným gubernátorem Jay Inslee v úterý tohoto týdne, budou mít občané možnost se po smrti nechat tradičně pohřbít, nebo zpopelnit, ale i kompostovat. Tím se budou transformovat do půdy pro kytky, zeleninu nebo stromy. To vše prý kvůli hrozícímu nedostatku pozemků pro hřbitovy, nedostatku podnikatelských idejí, samozřejmě i kvůli ekologii. Lidský kompost prý bude snižovat emise karbonu! První obchodní společnost nabízející tuto novou službu již existuje: Recompose. Její ředitelka, paní Katrina Spade, ji představila Agence France-Presse a pochlubila se výhledy na zisk při současné ochraně přírody. V EU je to Švédsko, které dovoluje lidský kompost, v UK je dovolena biodegradabilní rakev. Kdy bude následovat ČR, nevím. Jako věkem a zkušeností podmíněný cynik si mohu představit, že kompostování mrtvol se stane rozšířeným způsobem zahlazování stop v případné větší války, nejenom na území Evropy. Tato představa zapadá do výsledku průzkumu prestižního think tanku European Council on Foreign Relations (ECFR).

Na otázku o budoucnosti evropské integrace je ve 14 z 28 členských států možné vyvodit, že existuje riziko poslední možnosti volit poslance EP. Šťastni ti, kteří byli v těchto dnech zvoleni. Slušná penze a smrt je nemine. 58% Francouzů, Italů, Poláků a Rumunů se domnívá, že Evropská unie v dnešní podobě nepřežije následujících 20 let. V Německu je takového názoru 50% a v Nizozemí 52%. Pouze ve Španělsku jsou lidé s obavami o budoucnost EU v menšině: 40% obyvatel. 36% Francouzů, 35% Čechů a 31% Slováků v průzkumu říká, že dominujícím pocitem v jejich životě je strach. Ještě více je šokující, že do Evropy se vrací obava z války. Bojí se jí 38% Nizozemců, 35% Francouzů a Rakušanů, 33% Poláků či 27% Němců, a to navzdory tomu, že EU je představována jako mírový projekt. To se také před několika dny snažil vysvětlovat i český premiér Babiš.

Politicky korektně zapomněl na válku na Balkáně, na účast vojsk členských států EU ve válkách v Afganistánu, Iráku, Libyi a jinde. Neřekl nic o možnosti kompostování lidských mrtvol ve, a po válce, ani po volbách. V Langley to asi také nevědí. Přesto nevylučuji, že projekt lidského kompostu bude mít podporu v Bruselu. Především po dnešním nočním oznámení výsledků voleb. Jak to bude s podporou institutu Sinoskop, který se má podle slov iniciátora rozběhnout k 1.6.2019, nevím. Nevím také, zda z pana Hamáčka nebude ždímačka, nebo lámačka. Zdá se mi ale, že je lepší umřít ze smíchu, než ze strachu. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell


Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 18%
transparent.gif transparent.gif
Ne 65%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 17%
transparent.gif transparent.gif