Na problému dovozu tzv. bushmeatu už nějakou dobu spolupracuji s předními evropskými i zahraničními vědci. Ačkoliv jsem své kolegy europoslance, jejichž zemí se import primárně týká, dlouhodobě na problém upozorňoval, přijde mi, že tomu začali věnovat skutečnou pozornost, až když byl medializován v místním pořadu.
Ve zmiňované reportáži se reportérovi belgické televize bez zásadních problémů podařilo za necelých 70 korun koupit na konžském trhu šimpanzí maso a přivést ho bez povšimnutí kontrolorů do Belgie. Šimpanzi jsou přitom i podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, tzv. CITES, bezprostředně ohroženi vyhubením.
Už loni jsem zajistil přijetí expertů na půdě Evropského parlamentu a zkoordinoval iniciativu, jejíž návrh teď leží na stole Evropské komise. Ta musí plán analýzy velikosti obchodu, importních cest, rizik, fyzických kontrol i následných opatření během několika týdnů oficiálně posoudit.