Zbyněk Fiala: Městská hromadná doprava zdarma děsí tuneláře

KOMENTÁŘ

Je to jednoduchý výpočet. V Praze se ročně vybere na jízdném kolem 4 miliard korun. Kdyby se zavedla MHD zdarma, tak by tyto peníze chyběly. Ale kde?

17. září 2014 - 08:00

Posloužím si čerstvým citátem z Andreje Babiše: „Třeba tunel Blanka za 37 miliard, nebo stavba metra do Motola, kde nikdo nebydlí, nebo různé tunely v dopravním podniku, tramvaje za 20 miliard… Promrhaly se tu desítky miliard.“

MHD zdarma není tím nejdražším, co nás může potkat. Dosud nespuštěná šestikilometrová pražská Blanka je nejdelší a současně nejnákladnější městský tunel v Evropě. Nemělo by zapadnout, že nebude užíván městskými autobusy a také že podle analýz samotného magistrátu mírně zhorší pražské ovzduší. Předpokládaná cena, která se vyšplhala na 37 miliard korun, tedy šest miliard na kilometr, může být přifouknuta probíhajícími spory o Trojský most nebo režií dalšího půl roku vystrojování a správy bez provozu. Primátor Pavel Bém původně sliboval cenu 21 miliard korun. Kde je Bém, kde je ta cena? Kdyby se dodržela – a fungoval řádný stavební dozor, takže by tunely pořád nepadaly – mohli jsme si dopřát výpadek jízdného za čtyři roky. A to je jen jeden případ z Babišova výčtu…

Jasně, že to není tak jednoduché. Ale základní schéma zůstává. Když chcete něco pro lidi, jako třeba bezplatnou hromadnou dopravu, tak na to prostě není. Kdykoliv. Když se mají stavět nějaké pyramidy, kde se dá z koncentrovaných peněz snadno uštipovat, tak na to prostě je. Kdykoliv. A libovolně mnoho.

MHD zdarma teď byla námětem předvolebního semináře v Poslanecké sněmovně. Připravili jej poslankyně Olga Havlová z Úsvitu a spolek Iniciativa za levnou MHD a slibují lepší mobilitu, pokles počtu aut v ulicích a méně úrazů, prachu a hluku. V Praze se k myšlence se hlásí také Piráti, Zelení, komunisté, koketuje s ní i KDU-ČSL.

Samotná Havlová nakonec nepřišla, omluvila se, ale seminář byl dobře připraven a shromáždil kvalitní argumentaci pro i proti. Tu proti shrnul komunistický poslanec Jiří Dolejš v Deníku Referendum, přestože on sám je opatrně pro („postupně“). Avšak víc vagonů metra se pod zem nevejde, tramvají na koleje asi taky ne. To, že se v minulosti bezhlavě utrácelo, neznamená, že teď ty peníze máme dispozici. Pokračujme se slevami, ulevme místním, osolme turisty.

Jako lampy v ulicích

John Bok a Krištof Rímský ze spolku Iniciativa za bezplatnou MHD vycházejí z úvahy, že se jedná o veřejnou službu podobnou veřejnému osvětlení, kterou si platíme ze svých daní. Ale zamrazilo mne nad podpůrnou argumentací Rímského, ve smyslu - udělat něco pro „řádné a slušné lidi“, kteří jinak neustále doplácejí na „nepřizpůsobivé“. Vítá příklad Frýdku-Místku – zdarma jen pro občany města, kteří nemají k městu dluhy (ale zástupce FM na semináři to nepotvrdil). Nebo že v Bratislavě proběhl pokus vozit týden zdarma jen ty, kdo se prokážou řidičským průkazem (unikla logika, že kdo jede tramvají, nejede autem). Podle Rímského tedy do tramvaje s doklady, prokazujícími bezdlužnost a pracovní příjem…

Volba pro Prahu přišla s mírně zredukovaným návrhem - MHD zdarma ve špičce ráno a odpoledne. Je to mimochodem přesně opačný postup, než zvažovaly České dráhy, které chtěly nabízet jízdu zdarma v době, kdy jezdí tak málo lidí, že se nevyplatí průvodčí.

Žory bez průvodčích a revizorů

Nesnažte se zjistit, jak na to, prostě jeďte zadarmo, zní klíčový slogan v polském městě Žory. Zadarmo pro všechny, proto tam nejsou žádní průvodčí a revizoři, uvedla na semináři poradkyně starosty Anna Ujma.

Nevelké město u baltského pobřeží má 60 tisíc obyvatel a je zapojeno do meziměstského dopravního systému sousedících 10 měst („dopravní unie“). Jenže náklady soustavně rostly, a tak se jízdné dvakrát ročně zdražovalo. Příjmy přesto klesaly, protože lidé pak dali přednost vlastnímu autu. Město nakonec hradilo až 72 procent nákladů MHD (asi jako Praha) s tendencí byla k dalšímu růstu. Jak to ale občanům vysvětlit, když počet cestujících vytrvale klesal?

Na začátku roku první dvě města vystoupila ze systému, už na to neměla. Žory by rádo vystoupilo taky, ale bylo vázáno smluvně až do dubna. Ale nakonec v unii zůstalo i po tomto datu, protože mezitím změnilo celkovou strategii. Starosta dospěl k názoru, že to bude řešit dopravou zdarma. Proč mají všichni platit stále víc peněz pro stále méně uživatelů? To už je lepší zatáhnout celý účet a zpřístupnit službu všem. Vyhlásili výběrové řízení a vybrali dopravce s nejnižšími náklady na přepraveného cestujícího. Smlouva je na 10 let.

Nyní je ve městě doprava smíšeného typu. Uvnitř města je linka, která má vysoutěžené náklady 3,5 zlotého na km. Spojení s okolními městy zajišťuje dopravní unie (s jízdným), ale ta má náklady 4,5 zlotého na km. Doprava zdarma tak vychází lépe.

Unie přepravců dostává peníze z grantů EU zejména na nové technologie. „Kdybychom vystoupili, celá unie by přestala dostávat tyto peníze, což jsme nechtěli,“ dodává k tomu poradkyně starosty.

Začali optimalizací celého systému. Pustili se do výpočtu přesné ceny na pasažéra a ladění zastávek a linek. S náklady 3,5 zlotých na km vozí Žory pasažéry o 1 zlotý úsporněji než ostatní města v Polsku.

Žádné průkazky, nic se neřeší. Prostě zdarma. Ale jen v rámci města, partnerská města na tento koncept nepřistoupila. Součástí desetileté smlouvy s městským dopravcem jsou podmínky, že autobusy musí být vyrobené v letošním roce a musí mít klimatizaci a místa pro dětské kočárky a vozíčkáře. Tedy musí být moderní, úsporné a s co nejnižšími náklady na údržbu.

Efekt je vidět. Jezdí více pasažérů a méně aut, je méně emisí. Ubyly dopravní zácpy. Zvýšil se počet volných parkovacích míst. Pomohlo to turistickému ruchu. A lidé se nebojí na ulici, přibylo tam maminek s kočárky.

Frýdek-Místek zdarma i za město

Karel Deutcher, náměstek primátora Frýdku-Místku pro dopravu, popsal, jak se rozhodovali ve Slezsku. ČSSD šla s MHD zadarmo do voleb roku 2010 a vyhrála. Řešilo to akutní problém. Chybí obchvat města, klíčové komunikace jsou přetížené, je zcela nezbytné, aby auta ustupovala atraktivní konkurenci.

Napřed se snažili nalákat cestující do MHD pouhým zvyšováním komfortu, ale ani v nových autobusech cestujících nepřibylo, spíš naopak. Obrat přinesla až doprava zdarma. Nyní mají 6 milionů cestujících za rok, o dva miliony víc. Přitom obyvatel nepřibylo. Funguje to. „Opravdu nám trochu mizí ta automobilová doprava,“ konstatuje Deutcher.

Na začátku motivovali lidi, aby se nebáli vyjádřit svůj názor, a tři měsíce sbírali ohlasy. Přineslo to změny v jízdních řádech a umístění zastávek, někde nasadili větší autobusy.

Nyní rozšiřují cestování zdarma po dohodě s krajem i na okolní obce. Vozy, které objednává kraj („modré linky“), tak mohli úplně zrušit. Měly nejnižší tarif 13 korun, tedy i na nejkratší trasu kolem 4 km, proto byla výhodnější auta. Nyní všude jezdí jen ty městské, s protažením trasy do vesnic (o 7 – 12 kilometrů). Počty cestujících MHD tak brzy vzrostou o další milion.

Další obce se chtějí připojovat, přicházejí žádosti zejména škol. Financováno je to v rozsahu ostatní dopravní obslužnosti. Zajímavost nakonec - Místní programátor, z vděčnosti starostovi, vytvořil zdarma aplikaci v telefonu, která nabízí jízdní řády a spojení.

Do města často přijíždějí novináři, zpráva se šíří. Negativa? Zatím žádná.

Proč to udělali pro všechny, a ne jen pro místní občany, jako třeba v estonském Tallinu? „Chtěli jsme co nejjednodušší a nejlevnější řešení. Žádné revizory a průvodčí.“

Plzeň zvažuje korunu

Plzeňská Dita Portová jde do komunálních voleb s návrhem MHD za korunu. Vedení města to zatím považuje za „ekonomickou sebevraždu“. Jenže stávající systém lze podobnými slovy označit také. V Plzni prudce vzrostlo jízdné ze 13 Kč na 18 Kč na km, přes noc. Navíc se zavedly „vnější zóny“ do přilehlých obcí, kde je to ještě dražší. Počet cestujících zákonitě klesá.

„Snažíme se prosadit MHD za korunu. Ale jsou tam i politici, kteří tvrdí, že MHD lidé nepotřebují, rádi si připlatí za komfort,“ uvedla Portová a pokračuje: „Dopravní podnik je třeba dotovat 800 milionů korun. V Žory mají náklady 23 Kč na km, ale naši dopravci asi 78 Kč za km. Přitom ČSAD nabízí 30 korun, ale vybráno nebylo. Zvláštní…

Jak je to možné? Co všechno je tam zahrnuto? Zabývá se někdo hospodařením dopravního podniku? Město nechce informace sdělit, prý je dokonce nemá.“

Přitom: „Měsíční jízdenka u Dopravních podniků je za 760 korun, zatímco ČSAD stejnou trasu nabízí za 150 korun. Za peníze, které se dnes lejí do Dopravních podniků, jsme mohli jezdit zdarma už několik let.“

Zdražení dopravy plzeňskou městskou kasu nenaplnilo, ale neskutečně vzrostl počet černých pasažérů, ročně jich je 56 tisíc! K tomu 61 tisíc Plzeňanů si myslí, že MHD je předražená. Avšak jen 21 procent jich věří, že po zavedení MHD za korunu zmizí auta z ulic. „Věří tedy, že je to dobré pro lidi, ale nevěří, že je to dobré pro město,“ zjišťuje překvapeně Portová.

Je to na obcích

Zástupci českého ministerstva dopravy na semináři připomněli, že existuje řada koncepčních dokumentů o hromadné dopravě, včetně Zelené knihy, ale nikde se doprava zdarma konkrétně nezmiňuje. Spíš se zvažují různé způsoby popularizace MHD. Slezsko, kde začali s MHD zdarma ve Frýdku-Místku, je v tomto směru vepředu. Ostrava to zkusila ve smogové situaci.

Pokud jde o legislativní úpravu, zákon stanovuje, jak veřejnou dopravu objednávat. Objednavatelem železniční dopravy je stát, kraj zajišťuje dopravní obslužnost kraje, obec obslužnost obce. Měly by to tedy být hlavně obce a města, kdo rozhodnou, zda takové opatření zavést na svém území. Ministerstvo netvrdí, že by to byla špatná metoda.

Stát musí pomáhat

Jiří Koželuh, nový programový ředitel Hnutí Duha, nabídl pohled z hlediska zdraví. Asi 31 % obyvatel žije v místech, kde koncentrace prachu překračuje hygienické normy a dokonce 66 % v místech, kde jsou nebezpečné koncentrace emisí. Nepocházejí jen z dopravy, také z průmyslu a lokálního vytápění. Proto jsou potřeba jak přísnější zákony, tak podpora zateplování a výměny kotlů. MHD zdarma je jedno z možných řešení, najdeme je v energetické koncepci nevládních organizací Chytrá energie.

Když se podnikl pokus s MHD zdarma ve Valašském Meziříčí, v ulicích ubylo 40 procent aut a náklady dopravního podniku stouply jen asi o 25 procent. Ale k MHD přilákají také svižnější přepravní časy a pohodlnější jízda s dostatkem míst k sezení, četnějšími spoji, informačním komfortem, propojením s příměstskou železnicí.

Stát musí městům pomoci, je přesvědčen Koželuh (což je tedy jiný závěr, než nabízí ministerstvo dopravy). MHD (elektrická trakce) může snížit dovoz ropy z Ruska. Šlo by to zahrnout do zákona o snížení uhlíku po britském vzoru, o kterém se uvažuje i u nás.

Jen ve špičce

Debata byla dlouhá a bohužel jsem musel odejít před koncem. Stačil jsem ještě vyslechnout dva pražské předvolební vstupy.

Jiří Vítek (Patrioti – Volba pro Prahu) řešil riziko, že MHD zdarma obsadí bezdomovci. Proto by měla být zdarma jen od 6 do 8 hodin ráno a od 15 do 18 odpoledne. Jen tak, bez ničeho, žádné karty. Výpadek příjmů mohou případně zmírnit sponzorované zastávky (třeba platby za ceduli „300 m odtud je banka“).

Robert Vašíček (Řešení pro Prahu) čeká 15 – 20 procent poklesu dopravního zatížení i emisí. Pak ale nízkoemisní zóny, o kterých magistrát uvažuje, jsou zbytečné. Veřejnou dopravu považuje za podobnou službu pro všechny, jako je veřejné osvětlení nebo kanalizace. Připomíná, že z ročních nákladů pražské MHD ve výši 15 miliard korun je 10 miliard hrazeno formou dotací, ale je tu otázka přiměřenosti těchto nákladů. Napřed tedy můžeme jízdné snížit, a zdarma by mohlo být až později, až se zavede pořádek do nákladů.

Pomůže i kolo

Zkusme to shrnout a soustřeďme se na Prahu. Pravdu mají jak ti, kdo říkají, že auta činí život v centru nesnesitelným, tak ti, kdo se bojí, že ani metro nebo tramvaje nemají dost rezervních kapacit, aby se to snadno vyřešilo. Pokus nevládek o dopravní strategii v Praze (zpracoval Auto-mat) počítá také s větším zapojením příměstských vlaků – ale to si vyžádá obrovské investice, protože chybí zastávky a vedle toho hlavní město prakticky není průjezdné. Dokonce i tam, kde průjezdné je, musíme postavit další koleje, aby se rychlíky netloukly mezi lokálkami.

Důležité je také snížení dopravní náročnosti. V Německu to řeší snahou o obnovu malých obchodů v centru, aby se nemuselo pro každý rohlík nebo knoflík jezdit do hypermarketů za město. Někde dokonce mají příměstská obchodní centra zakázáno prodávat věci základní potřeby, aby nezvyšovaly dopravní náročnost.

A pak je třeba uvážit také podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu. Místo tlustých tunelů pro auta, která pak stojí v zácpě na výjezdu, by se spíše užily tenčí průjezdy, průchody a lávky pro chodce a cyklisty, aby se jim usnadnil a zkrátil pohyb členitým terénem Prahy. Spousta lidí by uvítala, kdyby mohla dojíždění proměnit v pár minut zdravého pohybu. Přirozeně, že pak musí mít v zaměstnání také parkoviště kol, sprchu a šatnu.

Budování velkých tunelů a podpora automobilového průmyslu je velký kšeft, který nás strhl do závislosti. MHD zdarma by znamenala, že primadony se musí začít dělit. Ale šlo by jen o první krok správným směrem.

Zbyněk Fiala
 


Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?