O nějakých zpupných Přemyslovcích by si bádali pouze historikové a ti ostatní by se dnes netrápili s tím, zda napsat měkké i či y. V Čechách a na Moravě by se v několika folklorních kroužcích hrdě hlásilo nevelké množství lidí  ke zmizelým slovanským národům. Ostatně například v roce 1741 jsme měli k osudu polabských Slovanů jen krůček. České a moravské země vždy byly pod trvalou snahou německých sousedů o jejich opanování.

Jestli ale naši buditelé svou prací chybu neudělali, tak nechápu, proč najednou ti, co se klaní jejich pomníkům, na druhé straně pošlapávají jejich odkaz. Proč své znalosti a společenské postavení zneužívají k ovlivnění názorů dětí a lidí, u kterých povědomí o historii končí u jména vlastní babičky? Kde se bere ta nenávist k vlastním tradicím, kultuře a historii? Kdo to řídí a kdo to platí?  Pochodují pod hesly VÍCE EVROPY, VÍCE MULTIKULTURALISMU a přitom neví skoro nic o evropských dějinách ani kultuře. Nechápou, že vlastenec je ten, kdo si uvědomuje a váží toho, že má vlast, tedy místo, se kterým ho svazuje rozum i cit, jeho rod a jeho potomci. Vlast je místo, které je ochoten bránit i se zbraní v ruce. Pokud ztratíme tento vztah, přijdeme následně o všechno ostatní.

V roce 1941 drtivá většina Němců milovala svého vůdce. Smyl z nich hanbu, dal jim víru, že bude líp, jeho divize ovládaly téměř celou Evropu a valily se k Moskvě. Nebýt buditelů, mohli naši dědové zažít opojný pocit sounáležitosti, nadřazenosti a neporazitelnosti. Zdálo se, že německý národní socialismus nikdo a nic nezastaví. Konečné zastavení proběhlo před 75 lety. Dnes se ale zdá, že zažíváme znovu pokus ovládnout evropský prostor Německem. Ekonomický rámec tu je a k idei dosažení naprosté rovnosti se přidala starost o   nic menšího než záchranu planety Země. Tak se ptám uděláme nebo neuděláme stejnou „chybu“ jako naši buditelé?