Jiří Paroubek: Negativní vizitka české vlády: pokračující pokles porodnosti

KOMENTÁŘ

Pokles porodnosti se v Česku projevoval už v roce 2022, kdy došlo meziročně k jejímu snížení o 12 tisíc živě narozených dětí.

23. srpna 2023 - 07:00

Po řadě let tedy porodnost nedosáhla ani 100 tisíc dětí (přesně 99,8 tisíc dětí). Bohužel, tento trend pokračuje i v roce 2023, kdy jsou čísla zatím pouze za I. čtvrtletí.

V I. čtvrtletí se narodilo 22 tisíc živě narozených dětí, když ještě před rokem to bylo v I. čtvrtletí 24,7 tisíc živě narozených dětí. A rok předtím, v I. čtvrtletí 2021 to dokonce bylo 27,7 tisíc živě narozených dětí.

Prostě česká populace se nám zmenšuje. Díky imigraci ovšem dochází k růstu počtu obyvatel Česka. Dá se říci, že od roku 2003, s malou výjimkou poklesu v roce 2013 (byl -3,7 tisíce dětí), až do roku 2020 jen rostla. Celkové kladné saldo mezi počtem živě narozených dětí a zemřelými občany byl za období let 2011 – 2020 včetně, 215 tisíc osob. Tedy, počet obyvatel za minulou dekádu se v Česku zvýšil o 2%, na celkových 10,7 milionu osob.


V době covidu v roce 2020 se prakticky zastavila migrace ze zahraničí. České ženy odkládají narození dětí do vyššího věku. Z dřívějších 25 – 29 let na současných 30 – 34 let. To je nepochybně důsledkem společenských změn, ke kterým došlo ve společnosti za posledních 33 letech. V roce 2001 měla průměrná česká matka při narození prvního potomka 27,5 roku. V roce 2020 už to bylo 30,2 let. Na počátku 90. let (1991) se narodilo mimo manželství necelých 10% dětí. V roce 2001 to bylo 28,5% a v letech 2019 – 2020 to již bylo mezi 48 – 49%.



Je zřejmé, že vláda nemá příliš chuti hovořit o tom, že nadále pokračuje pokles porodnosti, a to velmi výrazným způsobem i letos. Nelze to zdůvodnit jen měnící se věkovou strukturou rodiček. Prostě mladé ženy z řady důvodů, především sociálních a kariérních, ale také praktických, když mladé rodiny mají obrovské problémy se zajištěním svého bydlení, rodí své potomky výrazně později, nežli tomu bylo v letech bývalého režimu.

Protože jsem za bývalého režimu patřil mezi mladé, vím, jak bylo tehdy obtížné zajistit pro mladou rodinu bydlení. Ale určitá možnost tu přeci jen byla. Byly byty podnikové, družstevní, státní a tyto byty se přidělovaly občanům. Ne podle politických kritérií, jak by někdo mohl očekávat, ale většinou podle toho, jakou profesi ta která firma, jež měla k dispozici pro své zaměstnance byty, právě potřebovala.

Dnes se prakticky vůbec nestaví komunální byty. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozděluje rozpočtově v zásadě titěrné částky, které umožňují obcím stavět maximálně v souhrnu stovky bytů ročně. Vláda nemá představu o tom, jak, jakým způsobem začít stavět komunální byty. Výstavba formou družstevní je jistě chvályhodná věc, ale není samospasitelná. A není použitelná vždy a všude. Vláda naprosto odmítá podívat se např. do sousedního Rakouska nebo i do vzdálenější Velké Británie anebo prakticky do kteréhokoliv západoevropského státu, jak je organizována a financována výstavba komunálních bytů. Je to jen a jen kolosální neschopnost vlády. No, a pokud nejsou byty pro mladé lidi, tak je velmi obtížné, aby mladí zakládali rodiny a chtěli mít děti.

Kromě toho již za covidu vznikla ve společnosti obrovská nejistota, kterou prolonguje už rok a půl válka na Ukrajině. Byla to především válka na Ukrajině, která rozpoutala nebývalý růst cen, pádící inflaci, která má za následek podstatný pokles životní úrovně českého obyvatelstva. Osobně odhaduji pokles životní úrovně za léta 2022 a 2023 především v důsledku pádící inflace na nejméně pětinu, spíše však o čtvrtinu.


Krátce řečeno, české obyvatelstvo v průměru zchudlo a dále chudne. To se týká jak příjmově slabších, tak občanů ze střední třídy.

Strašení válkou je jedno z nejhorších protipopulačních opatření, které vláda mohla použít. Tedy, mladí lidé nemají perspektivu r bytů, klesají jim reálné příjmy, což se týká mj. také vysokoškoláků s čerstvým univerzitním diplomem. Mladí lidé čelí inflaci rozměrů, která nebyla v Česku po dvě generace zaznamenána a tak je výsledek zřejmý. Fialova vláda se mění na vládu národního neštěstí. Jediné, co může zabránit vylidňování Česka je příliv slovanských Ukrajinců, kterých je v Česku registrováno asi půl milionů a lze očekávat, že větší část z nich v Česku také zůstane. I to by mohlo napomoci např. důchodovému účtu, ale také zvýšení výběru daní. Nepochybuji ale o tom, že významná část Ukrajinců je vykořisťována, neboť jejich zaměstnavatelé netouží po tom, zaměstnávat je zaměstnávat na trvalý pracovní poměr a platit za ně příspěvek na zdravotní a sociální pojištění. Zvláštní kategorii tvoří agenturní pracovníci, kteří platí svým zprostředkovatelům až polovinu svého výdělku. Takže, pokud by mělo dojít k zásadní změně v natalitě českého obyvatelstva, musí přijít nová vláda, která přijde s novou vizí.

Vláda P. Fialy je vládou národního neštěstí, což lze říci o každé vládě, za níž se snižují dlouhodobě počty živě narozených dětí. Musí zkrátka přijít namísto ní jiná vláda, která si bude uvědomovat, že populační růst je pro Česko velmi významný faktor a jež bude proto vytvářet pro mladé lidi podmínky, aby měli děti a chtěli mít více dětí. Taková vláda musí zajistit, aby se lidé cítili ve své domovině bezpečně a nebyli ohrožováni výpotky vládních politiků o hrozící válečné katastrofě, která brzo dopadne i na Česko. Současně vláda musí začít skutečně řešit výstavbu komunálních bytů, především pro mladé lidi. A samozřejmě vláda také musí stabilizovat ekonomiku státu a ceny, snížit na co nejnižší možnou úroveň inflaci.

Jiří Paroubek


Anketa

Kdo podle vašeho názoru rozděluje společnost a šíři nenávist?