Německo je na tom opět o něco lépe než zbytek eurozóny, tedy alespoň podle posledních srpnových podnikatelských nálad. I když se nálada podle indexu PMI v srpnu v celé eurozóně po třech měsících růstu zhoršila, bylo to pravděpodobně zejména kvůli Španělsku, Itálii i Francii, kde vidíme výraznější riziko druhé vlny pandemie. Lepší vývoj v Německu potvrdil i srpnový výsledek indexu německé podnikatelské nálady Ifo – ten podobně jako německé PMI roste čtvrtý měsíc v řadě. Nálada se navíc vylepšila napříč sledovanými odvětvími – nejvíce v průmyslu a službách, ale vzhůru šel i sentiment ve stavebnictví, v maloobchodě a velkoobchodě. Oživení v Německu tak na rozdíl od zbytku eurozóny zatím neztrácí na síle. Na velké oslavy to však zatím rozhodně není.


Za prvé, i v Německu jdou na konci srpna počty nakažených směrem vzhůru a riziko nových karanténních "uzavírek" stoupá. I kdyby na ně nedošlo, bude se muset německé hospodářství vypořádat s koncem řady mimořádných opatření (jako úvěrové moratorium) ..., a to buď na podzim anebo na začátku nového roku. Navíc, Německo jako průmyslová ekonomika bude více zranitelné vůči druhotným dopadům pandemie do slabé poptávky – zejména v odvětvích jako je strojírenství, výroba kovů a automobilový průmysl.

A v neposlední řadě, úrovně produkce (zejména v průmyslu) stoupají z extrémně nízkých úrovní. Bylo by tedy podivné, kdyby podniky neočekávaly pro nejbližší měsíce alespoň minimální růst produkce. To, že jsou podnikatelské nálady jako PMI a Ifo na dostřel od před-covidovských úrovní, tedy vůbec neznamená, že je byznys zpátky v normálu. Návrat k před-covidovským úrovním průmyslové produkce bude v nejlepším případě až hudbou roku 2021.