![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_ccf0dfce-c286-102c-8bd3-003048330e04_59f014e7fb01a20bc360aa30bd4a0477.JPG "[title]")
V přehledu Světové banky z minulého roku, je německé hospodářství měřeno v HDP podle parity kupní síly, sice podstatně menší ekonomikou, nežli je ekonomika Číny a Spojených států. Ale je velikostí souměřitelné s ekonomikami Ruska a Japonska.
Německo teď chce velmi intenzivně zbrojit. A to jako nikdy v historii Spolkové republiky Německo, tedy od roku 1949. Pokud budou v příštích letech skutečně vyčerpány peněžní rámce, které současná německá vláda na zbrojení, během svého čtyřletého mandátu chce dát, stane se německá armáda, zdaleka nejsilnější armádou na evropském kontinentě.
Pravda, některé věci v německé armádě váznou. Nedaří se např. nábor rekrutů, neboť mladí muži a ženy nevidí v německé armádě příležitost k celoživotní kariéře. A kromě toho, na vysílaných, stále častějších zahraničních armádních misích jde často o život. Mladí Němci tedy nesdílejí militaristické záměry své vlády, ostatně podobně jako mladí Češi. Mimochodem, v Německu na doplnění vojů německé armády na naplánované počty, chybí v tuto chvíli zhruba 20 tisíc mužů či žen. Je to zhruba stejně velký počet, jako je nynější četnost české armády.
Začátek Merzova kancléřství nebyl šťastný. Ukazuje se, že jeho podpora v rámci vládní koalice, ale spíše přímo uvnitř stran CDU/CSU, není zcela bezvýhradná.
O to víc překvapují kancléřovy silácké řeči na adresu Maďarska a Slovenska. To jsou země, které občas vybočí z hlavního politického proudu v rámci EU a vystupují proti nehoráznostem, které bruselská administrativa a dvě největší země EU (Německo, Francie) připravují.
Merz se vyjádřil zhruba tak, že pokud Slováci a Maďaři budou mít dále svou hlavu a budou prosazovat své národní zájmy (dovoz levného plynu a ropy z Ruska je tou věcí, na které se zejména názory těchto zemí a lídrů EU štěpí), můžou přikročit země EU k omezení jejich hlasovacích práv a také ke krácení evropských dotací. Je to neslýchané sdělení z úst německého kancléře, které připomíná, bohužel, časy dávno minulé, kdy si jeden z německých kancléřů myslel, že může v Evropě všechno. Případné omezení hlasovacích práv jakékoliv země EU, jak o něm mluví Merz, nemá oporu v ustanoveních žádné z evropských smluv, které upravují vztahy v rámci EU. Totéž platí pro krácení dotací z fondů EU.
Ostatně, pojďme se na věc podívat z jiného úhlu. Mám- li se ptát, kdo nejvíc vydělal na rozšíření Evropské unie o státy střední a východní Evropy, tedy vč. Maďarska a Slovenska, je to jednoznačně právě Německo. Německé zboží se bez celních bariér dostává snadno na nové trhy a prosazuje se tam. Stejně tak německý kapitál. A kdo vydělal nejvíce na zavedení eura? Bylo to opět Německo, které si díky této společné evropské měně (ta de facto vznikla transformací německé marky) dostalo k obřím přebytkům své obchodní bilance. A dnes je mj. v důsledku toho Německo největším věřitelem na světě, když dokonce překonává tradičně shánčlivé Japonsko a Čínu. Německo se tak de facto stalo největším bankéřem světa.
Nicméně hospodářský růst Německa je v současnosti titěrný. A možná bychom měli spíše mluvit o stagnaci německého hospodářství. Samozřejmě, že nový německý kancléř se může opájet vidinou grandiózní militarizace německé ekonomiky.
Jak je to vlastně jednoduché, že... Stačí jen změnit výrobní linky Volkswagenu, jehož produkty (auta) nejdou momentálně tolik na odbyt a přestávají být ve světovém měřítku konkurenceschopné, na linky na vojenskou výrobu. Např. tanků či obrněných transportérů. Je ovšem otázka, kdo bude tuto produkci kupovat. Dobře, v první fázi to může být v příštích letech německá armáda a také armády členských států NATO. Ale pokud skončí válečný konflikt na Ukrajině, bude velmi obtížené udržet ochotu členských států NATO vyhazovat dál peníze na zbrojení z okna. A peníze jdoucí na zbrojení nejsou ničím jiným než jejich vyhazováním z okna.
O to víc překvapuje brutální vyjádření německého kancléře na adresu Maďarů a Slováků. A ještě bych přidal jeden faktor, pro který by měl německý kancléř spíše držet ústa.
Německo ve střední a východní Evropě získalo možnost skvěle investovat a levně provádět akvizice zj. průmyslových podniků. V době velké privatizace např. u nás. V současné době zahraniční korporace vyvádějí z naší země každoročně přes 300 mld. korun dividend na své účty v zahraničí ze svých filiálek v Česku. A německé firmy na tom profitují velmi silně.
Neznám úplně detailně situaci v Maďarsku a na Slovensku, ale domnívám se, že je to podobné. Tedy, mnohem bohatší země v rámci unie a celého Západu profitují na stále ještě mnohem chudších zemí střední a východní Evropy vývozem nadhodnoty vytvořené v těchto zemích.
Tak o čem to pan kancléř mluví? Vždyť účast zemí, jako je Maďarsko a Slovensko pomáhá prosperitě německých firem a německých občanů. Nic proti tomu, ale mělo by platit: přej a bude ti přáno. Ale tuto zásadu pan kancléř Merz nectí. Jeho blábolení vytvářející domýšlivý status velmoci, kterého se pro Německo domáhá, jako by to mělo nahradit roli USA v Evropě, je třeba odmítnout.
Jiří Paroubek
![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_01821558-5e38-11ee-a1c9-003048df98d0_debf20ace587b752b987f16ac2b5c37d.JPG "[title]")
![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_31b6ca78-77f4-11e4-b9dc-003048df98d0_c04d0a336d1860574506017bb99f53ce.JPG "[title]")
