Svátek má: Darina

Komentáře

Vladimír Čermák

Nezávislý badatel

Nevoliči spojme se

Od jednoho z čtenářů mých komentářů jsem dostal mailem inspiraci k dalšímu sepisování svých traktátů. Zda bych mu neporadil, koho že má za pár týdnů volit.


Asi mu ale neporadím, protože sám nevím, proč bych měl někomu z těch, kteří se o můj hlas ucházejí, věnovat čas, který je nutný“ a) na cestu do volební místnosti, b) na námahu spojenou s přemýšlením, koho a zda vůbec někoho upřednostnit, c) k vyplnění lístku + cestu za plentu + vsunutím obálky do urny atd.

Sdílím v této věci názory, které kolem mne už dosáhly nevídané síly. Tedy, že taková partaj, hnutí či co jiného, které by si toto vše zasloužily, neexistuje. Na druhé straně však cítím, že to není dobrá volba-nevolba. Jak proto, že se takový subjekt neobjevil, tak proto, že mě chybí ochota se zúčastnit na něčem, co stále více vnímám jako špatně zrežírované a i jinak zpackané divadlo. Není pro mě tedy problém vysvětlit svému čtenáři, kdyby se mne takto zeptal, proč mu neporadím.
    
Socany volit nebudu. Jsou tak sebestřední a jistí, že nemají sobě rovného protivníka, že se ani nenamáhají pořádně mi vysvětlit, proč bych je měl volit. Možná, že si myslí, že by takovým vysvětlováním spíše hlas ode mne ztratili. Jsou přitom zaměnitelní s jakoukoliv partají, která svoji „přitažlivost pro voliče“ zakládá jen na neschopnosti jejich soupeřů vládnout této společnosti. To je tedy pro mne málo. Přirozeně nebudu volit komunisty, kteří o své budoucnosti i minulosti setrvale mlčí. Viděli či četli jste snad někdy v jejich textech už něco na tento způsob, tedy něco jako vysvětlení? Příliš dlouho jsem žil v režimu, kde si mysleli, že vládnou na věčné časy. I když uznávám, že je to od nich odvážné vůbec do voleb jít (zvláště když tolik jejich soudruhů už přešlo právě k socanům, k ODS či k jiným, v té či jiné době také mocným stranám). Musel bych přijít nejdříve o rozum a pak i o paměť, abych je volil.

ODS je pro mne čirá hrůza. Jak se může tahle partaj bez jakéhokoliv pokání (tím nemyslím to, co oni za pokání považují) za to, co předvedli v minulých letech, chtít znovu podílet na moci? A Topka je snad ještě větší hrůza. Odpadek složený z těch, kteří by chtěli vládnout, ale jejichž původní mateřské strany je odmítly. Tak se dali tito vyhnaní egocentrici dohromady. Jinak řečeno: nechtěný produkt polistopadového vývoje různých politických stran a hnutí, pro které se stali příliš ambiciózní, nechutní a také všehoschopní. Ani strana, ani hnutí, ani oblečení, ani nazí. Ti nejhlasitější z nich byli vykopnuti od lidovců, které jsem nesnášel již za bolševika.

Zbývá ještě několik ministraniček a mikrohnutí, které lze pojmenovat, chceme-li si je zapamatovat déle, než se zase ztratí z horizontu dalších voleb, podle jejich charakteristických obličejových masek. Tedy bobošíkovci, okamurovci, zemanovci či babišovci. Z nich snad stojí nejspíše za zmínku vzhledem k investicím, které už vložili do voleb, hlavně jen ty dvě poslední z této vydařené čtveřice.

Zemanovce volit nemohu, protože jim nedůvěřuji. Nemají nic a nikoho, kdo by mi za trochu důvěry stál. O charismatu ani nemluvím. Babišovce nebudu volit ze zásady. Musel bych se sám za sebe stydět. Hnutí bývalého „spolupracovníka“ pro mě nepředstavuje nic, čeho a koho bych si považoval. Chléb a jiné pečivo, které produkují Andrejovi provozy a továrny, stejně jako jejich masné a jiné výrobky, nejsou – podobně jako on sám – pro ně ani dobrou reklamou ani vzhledem ke své ceně či chuti známkou kvality. Kdyby se zavázal, že odteď bude dodávat na trh jen dobře uhnětené, z kvalitních surovin a z dobrých pecí a za dobrou cenu vyrobené pečivo, možná bych takovou nabídku zvažoval. Možná by k tomu mohl přihodit i noviny, které se dají číst a z nichž se našinec něco nového dozví. Na jeho řeči o tom, jak chce politikařit, nejsem zvědav. Pro mě je důležitá jak jeho současnost, tak minulost, pokud chce, abych jej volil. Bez nich nelze vnímat vážně budoucnost, kterou ve volbách nabízí. To, že si někdo (třebas ne přímo privatizační krádeží, ale z výdělků, jejichž minulost není známa) pořídí malé průmyslové impérium, které jakž takž funguje, nepředstavuje pro mě hodnotu, kterou bych si považoval, i kdyby k tomu nevyužíval zmanipulovaných výběrových řízení či jiných triků známých kmotrů a oligarchů. Nemám také v oblibě, když si kupuje své voliče rozdáváním „pozorností“ na ulicích či u vchodů do metra. To je starý trik založený na osvědčeném principu. Někdo Vám udělá malou laskavost, třeba v podobě té pozornosti na ulici. On si ale pak myslí, že jejím převzetím jste mu podal prstíček. Jezinka pak hned chce ruku i s Vaším hlasovacím lístkem. Dal bych přednost tomu, co ale nikdo zatím nenabízí: kdyby mi byl dotyčný schopen sdělit, proč má vládnout právě on, s kým ještě bude chtít vládnout (přece ne s herci, novináři a jinými majiteli známějších tváří z bilboardů?) a co vůbec chce s mocí, ke které se volbami chce dostat, udělat. Zvláště pak, proč se tím nezabýval již dříve. Mohl se k tomu aspoň vyjádřit, k tomu měl dost času, peněz i nástrojů. Nebo mu to snad poradil někdo až teď? Kdo a odkud jsou ale jeho rádci?

Nechci od něj ani od těch druhých nějakou neurčitou vizi toho, co by chtěli dosáhnout, zvlášť když nevědí, jak toho chce dosáhnout. Chtěl bych od nich – jak už bylo zmíněno – vysvětlení toho, co a jak chtějí jako uchazeči o můj hlas po volbách s mocí udělat. Už pekařův císař před lety říkal, že mít moc není jen tak, že se to s ní musí umět. Dávat lidi dohromady, nabídnout jim život pro radost a radost ze života.
Dokážu číst i delší materiály než letáky. Samozřejmě pokud je tam něco zajímavé napsané. Ať je už konečně sepíšou a rozdávají místo koblih.

Zatím jsem nic takového od žádného uchazeče o můj hlas nedostal. Nejspíše o něj ale nestojí. A já – i když bych rád šel - nepůjdu zase k volbám. Budu tak patřit k těm, kteří už od poloviny 90. let tvoří nejsilnější a nejpočetnější subjekt českých voleb – ke spolku nevoličů. Nebo ještě lépe: nezávislých nestraníků. Rád bych ale využil tento způsob, jak to těm, kterým můj hlas může chybět (a budou jim chybět asi i hlasy mnoha dalších lidí, kteří jsou na tom podobně) sdělil, aby snad neřekli, že to včas nevěděli. Konec konců mají ještě pár dní času, aby to napravili.

Ostatně vyjít si do přírody v den voleb na celý den může být příjemné. Bude-li svítit slunce a příroda bude hýřit podzimními barvami, bude to i hezké. Nikdo z nás sám o sobě svým hlasem nezmění vývoj, ale může se svým časem vždy udělat něco užitečného pro sebe. Vůbec se tak nebude odlišovat od těch, kteří budou mezi kandidáty na volebních lístcích. Z jejich bilboardů a letáků je totiž zřejmé jen jedno: jim nejde o nás, jen o ně samé.

Poznámka: Žádný takový dotaz jsem samozřejmě nedostal. Je to jen můj trik, jak zdůvodnit potřebu se k tomuto problému vyjádřit!

Vladimír Čermák