Dokonce F. Timmermans pochopil, že to v Nizozemí s bojem proti CO2 přehnali. EU totiž těžko vysvětlí, proč jim vadí nizozemští zemědělci, a ne to, že moře a oceány budou brázdit zvýšené počty obřích tankerů převážejících kolem Země plyn a ropu jen proto, že se USA a EU rozhodly oslabit Rusko, když už se jim jej nepodařilo zprivatizovat jako benzínovou pumpu. Snaha o oslabení RF válkou ve spolupráci s ukrajinskými nacionalisty a prozápadními oligarchy je sice úspěšnější, ale rozhodně není ekologická. Až se zdá, že tato válka, a vše co s jejím vedením souvisí, je západními ekology vnímána jako dění pro Zemi prospěšné.

Možná právě strach z prohlédnutí rozporů mezi těmito cíli přiměl F. Timmermanse k názorovému přemetu a změně nekompromisního postoje ke spalování hnědého uhlí.