Svátek má: Svatoslav

Komentáře

Jaroslav Bašta.

politik a diplomat

Přeslechnuté varování

Konec roku bývá obdobím bilancování a někdy i předpovídání věcí budoucích. Nejinak tomu bylo i na sklonku toho loňského, zejména z ruské strany.

 
Obávám se však, že v důsledku posunu církevního kalendáře zaznívala vážná slova v době našich Vánoc, takže byla přeslechnuta. 24. 12. 2014 náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov vystoupil se zásadním sdělením, které následujícího dne publikovaly noviny s varovnými titulky typu: „Válka přichází bez pozvání“ či „Ukončení dialogu mezi Ruskem a NATO může přivolat největší válečnou katastrofu v dějinách“.

Pana náměstka Antonova nezneklidňuje to, že vztahy RF a Aliance procházejí velmi vážnou krizí, protože, jak správně poznamenává, v minulosti to  bývávalo ještě ostřejší, ale dnes jej vážně znepokojuje totální absence dialogu mezi oběma stranami. Zcela chybí mechanismus, který by umožnil, aby ještě předtím než vypukne rozsáhlý vojenský konflikt, se obě strany zastavily, zhodnotily situaci a nalezly jiné řešení. Zkrátka, během těch dvaceti let, které uplynuly od skončení studené války se vytratil strach z možné jaderné apokalypsy, a tím padla nutnost dialogu, který jako jediný ji může odvrátit.

Na rozdíl od padesátých a šedesátých let v čele velmocí, zejména v USA (v RF jsou vzpomínky na II. světovou válku stále živé) nejsou politici, kteří osobně válku zažili a poznali její hrůzy jako tomu bylo s jejich předchůdci v 50. a 60. letech. Důsledkem pak je, že obě strany přijímají svá rozhodnutí bez ohledu na to, zda to druhé straně vadí, či se tím cítí ohrožena. Navíc se zcela vytratila elementární důvěra mezi velmocemi. Dialog se nevede také proto, že slovům toho druhého se prostě nedá věřit. Takže přes záruky tří ministrů zahraničí EU byl svržen prezident Janukovyč a Rusko bez ohledu na mezinárodní právo anektovalo Krym. A znovu létají po svých starých trasách z dob studené války bombardéry obou stran nesoucí jaderné zbraně. Jen onen bezpečnostní mechanismus vzájemné komunikace, který měl zabránit tomu, aby Třetí světová válka nevypukla kvůli technické závadě či z jiných malicherných příčin, již neexistuje. Proto svět v roce 2008 a 2014 byl ve větším nebezpečí než v době Karibské krize. Tolik asi to nejdůležitější sdělení pana náměstka Antonova.

Chtěl bych k tomu dodat ještě jedno – podíváme-li se na mapu světa, uvidíme, že téměř všechny zamrzlé i žhavé konflikty, stejně jako nepřiznané státy se geograficky nacházejí na evropském kontinentě, případně v jeho těsné blízkosti: Abcházie, Jižní Osetie, Karabach, Podněstří, Doněck, Luhansk a svým způsobem i Krym. Když k tomu připočteme Lybii, Sýrii a Islámský stát na něž je z Itálie či Kypru téměř vidět, je velmi pravděpodobné, že další válka vypukne v Evropě. Ale evropské elity jsou slepé, hluché a bojechtivé (s naivní představou, že tu válku za ně vybojuje někdo jiný a někde jinde). Pokud v nás zůstala alespoň špetka pudu sebezáchovy, měli bychom se jich včas zbavit.

Jaroslav Bašta