Firmy i spotřebitelé začínají na nadcházející měsíce nahlížet s větším optimismem, který je patrný téměř všude s výjimkou stavebnictví. V průmyslu panuje nejlepší nálada za poslední tři roky, kterou podporují jak příznivější hodnocení současné situace, tak plnící se zakázkové knihy na rok dopředu. Stále větším problémem se stává nedostatek komponent v důsledku předchozího rozpadu zahraničních dodavatelských sítí. Z průzkumu statistického úřadu vyplývá, že chybějící vstupy firmy pociťují nejvíce za celou dobu sledování, tj. za posledních 16 let. A obdobně vyznívá i německé Ifo, kde je tento nedostatek vstupů vnímán nejvíce od roku 1991. Kontrast mezi narůstající poptávkou a brzdící výrobou se tak v posledním měsíci jednoznačně prohlubuje nejenom u nás. Vzhledem k rozšířenosti problému bude důsledkem nejen pomalejší náběh konjunktury, ale nejspíše i vyšší výrobní inflace.


Výrazný optimismus opanoval služby, které vyhlížejí na brzký konec prozatím nejdelšího lockdownu. Zlepšilo se nejen hodnocení stávající situace v této části ekonomiky, ale citelně se zvýšila očekávání růstu poptávky v následujících měsících. Díky ústupu pandemie tentokrát nejspíše nepůjde jen o planý poplach jako na začátku roku a firmám se tato očekávání mohou skutečně začít plnit. Uvolnění služeb by proto mohlo už ve druhém čtvrtletí dodat ekonomice nový impuls a vrátit ji na dráhu růstu. Zvlášť když se zlomila i očekávání na straně spotřebitelů. Z dubnového průzkumu zatím vyplývá, že obavy z dalšího vývoje hospodářství opadají, nicméně strach z inflace trvá. Snaha se jí vyhnout by proto mohla o to více vést k realizaci odložené poptávky po rozvolnění.

Celkově jsou tedy výsledky dubnového průzkumu nálad v ekonomice příznivé. Stojí za nimi velká očekávání z vývoje po zrušení lockdownu ve službách, nicméně celkový dojem trochu kazí dodavatelské problémy v průmyslu. Nepříznivé výsledky za stavebnictví jsou neseny obavami ze slabší poptávky v dalších měsících, nicméně ty jsou v posledních měsících jako na houpačce – pod tlakem investičních škrtů firem i obav z dalšího vývoje investic veřejného sektoru. Přesto alespoň vidina nových peněz z EU, z nichž významná část poputuje na stavební projekty, by měla časem navrátit i mírný optimismus do této části ekonomiky.