Jak už vyplynulo z podrobných dat za předchozí čtvrtletí v průběhu pandemie docházelo na trhu k velkým přesunům zaměstnanců mezi jednotlivými obory. Z těch uzavřených či jinak omezených do těch, které v době lockdownu expandovaly. Výrazné snížení počtu pracovníků prodělalo největší tuzemské odvětví – průmysl – který ovšem začíná pracovníky opět hledat a nabírat, jak už v posledních měsících naznačují průzkumy důvěry či PMI. Nepřekvapí ani desítky tisíc lidí opouštějících oblast HORECA a naproti tomu nábor lidí do IT, e-commerce nebo ve stavebnictví, které bylo (a je) silně závislé na zahraničních pracovnících a které stále pociťuje nedostatek zaměstnanců jako jednu z hlavních překážek pro svůj růst.
V meziročním srovnání budou čísla z trhu práce vypadat možná dramaticky – ať už se podíváme na celkovou zaměstnanost (téměř o dvě procenta nižší než loni) nebo o dvě třetiny vyšší nezaměstnanost. Ve srovnání se situací po začátku světové finanční krize před dvanácti lety jsou však tyto propady či nárůsty vlastně jen symbolické. Obavy sice může dál vyvolávat konec programů Antivirus, které v březnu podpořily téměř 240 tisíc zaměstnanců, avšak asi jen těžko jde o zombie pracovní místa, která okamžitě na konci lockdownu zaniknou. Natolik velkorysá státní podpora pro zaměstnavatele nebyla. I proto už není další skokový nárůst nezaměstnanosti pravděpodobný. Napětí na trhu práce v důsledku korona-krize mírně polevilo, nicméně vzhledem k pozitivnímu výhledu ekonomiky nejspíš jen dočasně. O tom už napoví více a se zpožděním statistiky mezd, které ovšem budou tentokrát zkresleny zrušením superhrubé mzdy.