Jan Bureš: Slabá americká inflace a slabý dolar - jak dopadne do střední Evropy?

GLOSA

Americká inflace na konci uplynulého týdne skončila lehce pod odhadem trhu na 3,0%.

28. října 2025 - 07:00

Zajímavé je, že nepozorujeme prakticky žádné výraznější inflační tlaky z celní ofenzivy Donalda Trumpa v jádrové inflaci. To může mít řadu důvodů, mimo jiné i ochlazující ekonomickou aktivitu v USA. To ovšem bude vzhledem k vynucenému “publikačnímu půstu” amerického statistického úřadu složité v nejbližší době zjistit. Ať tak nebo tak, zářijovým číslem by se však inflace podle nás měla dostat za svůj vrchol a dál již klesat. Poslední čísla by tak měla být pro americký Fed jasným signálem pro další snížení úrokových sazeb a nejsou tím pádem nijak příznivou zprávou pro dolar, který se pravděpodobně znovu bude dostávat pod tlak.


Slabší dolar má historicky vzato pozitivní efekt na měny rozvíjejících se trhů, včetně těch ve střední Evropě. A to z několika důvodu. Zejména proto, že rozvíjející se trhy byly tradičně v pozici čistých dlužníků a slabý dolar jim ulehčoval splácení dolarových závazků. Lepší finanční pozice dlužníků z rozvíjejících se trhů současně zvyšovala ochotu globálních finančních institucí jim více půjčovat. To vše může fungovat i dnes. Ovšem ne všude a ne tak silně jako v minulosti. Zásadní změna je v tom, že značná část rozvíjejících se trhů již není v pozici čistých dlužníků, ale stala se čistými věřiteli. Jak upozorňuje jedna z posledních analýz Banky pro mezinárodní platby ( https://www.bis.org/publ/bisbull114.pdf ), jedná se zejména o asijské ekonomiky v čele s Čínou, Koreou, Malajsií a Thajskem. V jejich případě postupně nově nabytá pozice mezinárodních věřitelů (a vysoké dolarové devizové rezervy) může vést k opačnému, a to negativnímu efektu slábnoucího dolaru. Slabý dolar bude pravděpodobně dál působit pozitivně zejména ve vybraných zemích Latinské Ameriky (například Brazílie), kde mezinárodní investiční pozice zůstává výrazně záporná a současně se v posledních dvou dekádách zhoršila.



Střední a východní Evropa je touto optikou někde uprostřed pelotonu. Navíc uvnitř ní přetrvávají velké rozdíly, a slabý dolar v ní proto může působit značně nerovnoměrně. Nejzápornější čistou investiční pozici v regionu má Rumunsko (-44% HDP) a současně se mu také za poslední dvě dekády jako jediné větší ekonomice v regionu investiční pozice viditelně zhoršila. Rumunsko tedy může ze slabého dolaru teoreticky v rámci regionu profitovat nejvíce. Polsku a Maďarsku se sice za poslední dvě dekády investiční pozice vylepšila, stále zůstává ale viditelně záporná (přes -30% HDP). Polsko a Maďarsko, stejně tak jako zlotý a forint, tedy mohou ze slabého dolaru také těžit, což už jsme ostatně viděli v posledních měsících na trzích. Nejmenší potenciál těžit ze slabého dolaru má touto optikou Česko. Zahraniční investiční pozice (vývoj viz graf) je jen v lehkém záporu (-10% HDP) a to navíc převážně kvůli přímým zahraničním investicím. Navíc efekt slabého dolaru bude v celém regionu zeslabovat skutečnost, že značná část zahraničního dluhu je na rozdíl od jiných rozvíjejících se trhů (například Latinské Ameriky) denominována v eurech.

Jan Bureš


Anketa

Máte pocit, že žijete v chudobě nebo se k ní blížíte?