Soňa Marková: Spalničky stále větší hrozbou

KOMENTÁŘ

To, že jsou spalničky jednou z nejnakažlivějších nemocí, se potvrzuje každý den.

20. března 2019 - 07:00

Přitom donedávna byl výskyt této vysoce nakažlivé choroby v České republice vzhledem k vysoké proočkovanosti populace vzácný. Nyní zažíváme nebývalý nárůst onemocnění u dětí i dospělých. Jsme svědky uzavírání oddělení nemocnic, desítky hasičů se ocitly v karanténě aktuálně v Pardubickém kraji a je omezována i výroba, jako naposledy ve firmě Siemens na Trutnovsku. Spalničkami od začátku roku onemocnělo již více než 250 lidí, nejvíce v Praze. Přitom za celý rok 2018 bylo zaznamenáno „pouze“ 203 případů.

Spalničky patří mezi nejsnadněji se šířící onemocnění. Jeden nemocný může nakazit až 18 vnímavých osob a vzhledem k tomu, že se jedná o onemocnění přenášené vzduchem, je obtížné se nákaze bránit. Navíc na spalničky není žádný specifický lék, takže se léčí pouze projevy onemocnění jako je horečka, kašel, rýma a další nepříjemné příznaky.  Nejzávažnější je onemocnění pro malé děti do jednoho roku, pro lidi se sníženou imunitou a těhotné ženy. Jedinou možnou ochranou před šířením tohoto závažného onemocnění je vysoká proočkovanost, alespoň 95 %! Jenže této výše dosahují pouze čtyři země v Evropě a epidemie se šíří zejména v Rumunsku, Itálii, Francii a Řecku. V celé Evropě bylo v loňském roce zaznamenáno 82 596 případů, přitom v letech 2009-2017 se počet případů pohyboval mezi 5 273 – 33 254. Nejhorší situace je na Ukrajině, kde proočkovanost dětí klesla na pouhých 31 %.



V posledních letech u nás zaznamenáváme stále výraznější pokles proočkovanosti až pod hladinu 90 %. Hlavní příčinou tohoto neutěšeného stavu je nedůvěra rodičů v efekt očkování jako jediného účinného nástroje proti infekčním onemocněním a jeho následné odmítání. Nezbývá než zvýšit úlohu zdravotníků, kteří mohou rodičům přinést dostatek věcných argumentů ve prospěch očkování a odbourávat jejich nepřiměřené obavy z negativních důsledků.  Zároveň je nyní nutná kontrola všech osob narozených po roce 1968, které již sice byly očkovány, ale mohou mít nedostatek protilátek, a proto je potřebné přeočkování. Při rozhodování o očkování je třeba mít na paměti, že nechráníme jen očkovanou osobu, ale i její okolí (vytváří se kolektivní imunita), které nemůže být očkováno, ať z důvodu nízkého věku nebo trvalých nežádoucích důsledků.

Naskýtá se otázka, proč jsme dospěli do situace, kdy se musíme znovu bát infekčních chorob, s kterými jsme se již dlouhou dobu nesetkávali. Jedním z důvodů je fakt, že od roku 2010 byl výskyt spalniček prakticky nulový a nejtěžší komplikací spalniček, jako je zánět mozku, neznají ani občané ani zdravotníci.  Rodiče navíc pod vlivem různých nepravdivých zpráv, šířících se po internetu, pak nenechávají své děti očkovat. Řešení spočívá, kromě jiného, v účinné osvětové kampani, ve které musí významnou roli sehrát ministerstvo zdravotnictví jak po stránce organizační, tak i finanční.

Soňa Marková




Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?