Svátek má: Prokop

Komentáře

Stravenky kontra stravovací paušál, čemu dát přednost?

Toť otázka, je to jako Shakespearovo „Být či nebýt“.

Na existenci stravenek je celá řada různých názorů, stejně jako na jejich zrušení a zavedení tzv. stravovacího paušálu. Tu druhou možnost, tedy stravovací paušál navrhuje a snaží se jej protlačit vláda, což by prý v případě realizace však způsobilo další potíže. Předně je třeba si udělat jasno, co je to stravovací paušál, který by měl nahradit stravenky. Stravovacím  paušálem se rozumí vyplácení hodnoty stávajících stravenek  ve finanční hotovosti (Kč) místo dosud vydávaných papírových stravenek. V praxi by to znamenalo, že zaměstnanec by nebyl v této výhodě nikterak krácen, jen místo stravenek by ve své výplatě dostal částku, rovnající se hodnotě dřívějších stravenek.
    
Na tuto změnu je, jak výše zmíněno, řada názorů. Průzkumy údajně ukazují, že po zániku stravenek by prý většina lidí omezila chození do restaurací. Důsledkem by také mohlo být, že by se prý muselo v restauracích zdražovat, nebo dokonce restaurace zavírat. Lze pochopit fakt, že změna způsobu úhrady za stravování může mít jistý vliv na provozovatele zařízení poskytující stravovací služby, ale poukazováním na negativní dopady nelze nevidět lobby, které by restaurace mělo podpořit v zisku z podnikání. Po pauze, která vznikla v důsledku opatření v rámci pandemie Covidu-19, by však bylo možné zavedení nového systému zohlednit tím, že zavedení stravovacího paušálu, tj.  platby v hotovosti místo stravenek, by bylo odloženo do doby, než budou restaurační a stravovací zařízení tzv. z nejhoršího venku. Je poněkud irelevantní tvrzení, v lepším případě konstatování, že v při výplatě peněz v hotovosti prý bude pro zaměstnavatele snažší zaměstnancům peníze vyplatit a závodní jídelnu třeba i zavřít či zrušit, nebo v lepším případě výrazně zvednout ceny. Pak by prý zaměstnanci zjistili, že v restauraci je jídlo třeba o stokorunu dražší, než byli zvyklí, přestali by ji navštěvovat a ta by mohla zkrachovat! To jsou úvahy, resp. domněky, které nejsou ničím doložené, ale mají jistý význam v tom, že by těmito negativními následky mohli být zaměstnanci od tohoto úmyslu odrazováni.
    


Jinými slovy, možnost zavírání závodních jídelen je nefér strašení či odrazování a pokud jde o to zdražování, pak je třeba si otevřeně přiznat, že ke zdražení by došlo tak či onak, protože zdražování je v současné době je (nejen) u nás zcela běžné. Ostatně, potvrzuje to také skutečnost, že českou společnost sužuje hrozba další ekonomické krize a ruku v ruce  s tím i zmíněné zdražování. Ačkoliv žádná výrazná krize ještě nevznikla, zdražování již intenzivně začalo a nepochybně bude pokračovat. Dost dobře však není jasné tvrzení, že o možnost dobře a levně se najíst by mohli přijít penzisté, kteří prý rádi využívají veřejně přístupné jídelny ve firmách a na úřadech. Upřímně řečeno těch, co do těchto zařízení chodí zas tolik není a i kdyby,  není žádná záruka, že při trendu všeobecného zdražování by nepodražily i jídelny v těchto firmách a úřadech, protože zdražování má už dnes celoplošný charakter.  
    
Poněkud svérázný názor na tuto záležitost má jistá MUDr. Kateřina Cajthamlová když říká, ...stravenky, za něž je možné nakoupit jen jídlo zaručují, že je zaměstnanci použijí  na stravování v době oběda a stravovacím provozům tak zaručují strávníky. Je ovšem otázka, jestli má pani doktorka tuto informaci ve stravovacích provozech reálně ověřenou, nebo je to jen jeji subjektivní, či spekulativní dojem, i když by bylo možné takto ideálně o využití stravenek uvažovat. Skutečnost je ovšem diametrálně odlišná od domněnky paní doktorky Cajthamlové, stačí zajít do obchodu a přesvědčit se, na co jsou stravenky používány, co se za ně nakupuje. Je až úsměvné pokud si myslí, že za stravenky je možné nakoupit jen jídlo  což  prý zaručuje, že je zaměstnanci použijí na stravování v době oběda a stravovacím provozům tak zaručují strávníky. Zajímavý je rovněž její (zřejmě stejně irelevantní) poznatek, že významná část zaměstnanců by prý zrušením stravenek přestala obědvat a finance by použila jiným způsobem. 

Nabízí se otázka: je na tom něco špatného, když si člověk sám vybere způsob stravování? Vždyť používání stravenek se praktikuje již dlouhá léta a nikdo se nikdy nezajímal, na co nebo jak jsou stravenky ve skutečnosti používány. Je jen dobře, že někdo, zřejmě po zjištění reality ve zneužívání stravenek  a pojal myšlenku na zrušení stravenek, což je počin  chvályhodný, neboť má vysoce  efektivní a racionální význam.

K tomu jen dvě faktické  poznámky.
  • Za prvé, stále častěji, dokonce i na úrovni EU, se poukazuje na nutnost dodržování lidských práv a svobod na všech úrovních lidské činnosti a života. Není pochyb o tom, že snaha o vnucovaném či vynucovaném používání stravenek za účelem stravování, jejichž výhoda a zisk z jejich používání jde především na účet emitentů, je evidentně na úkor svobodného rozhodování člověka jak, kde a za kolik chce pojíst. Je s podivem, že se dosud neozvali  lidé z řady neziskových organizací, bojujících za demokracii a lidská práva, protože vynucený způsob stravování formou stravenek je přece jednoznačné omezování lidských práv a svobod! (Uf!).
  • Za druhé, samotná existence stravenek je velmi složitá a drahá záležitost, která stojí spoustu peněz a které, jak již výše zmíněno,  vydělávají jejich emitenti. Jen stručný nástin: objednávkami stravenek počínaje, výroba, doprava, distribuce, přejímka, fakturace, výdávání stravenek, to všechno stojí jednak čas a hlavně spoustu peněz, o kterých se o „výhodách“ stravenek v záměru o jejich zrušení nemluví. Škoda, mnohem víc by tak bylo zřejmé, jak drahé a nevýhodné jsou stravenky i když nějaké ty výhody stravenky také jistě mají.
    
MUDr. Cajthamlová k tomu dodává, že zrušení stravenek by vedlo jak ke zhoršení zdravotního stavu zaměstnanecké populace, tak také ke ztrátě pracovních míst  ve stravovacích provozech a zařízeních, které se na „levné“ obědy zaměřují. Pokud jde o možné zhoršení zdravotního stavu, pak by to jistě nebylo  proto, že se zruší stravenky ale proto, že kvalita surovin, převážně z dovozu, je velmi nízká (špatná) a také proto, že jak nasvědčují kontroly příslušných orgánů, ani samotné stravovací zařízení zrovna nepřekypují snahou o kvalitní a zdravé stravování (viz např. smažení na přepalovaném oleji, nekvalitní suroviny, hygienické a jinéna politické scéně nedostatky a problémy v provozovnách, šizení, jídla pod váhu či míru atd.).

Není pochyb, že to paní doktorka myslí dobře, ale má-li se k této otázce fundovaně vyjadřovat, měla by se asi sama napřed přesvědčit o reálném stavu a situaci ve stravovacích provozech a zařízeních. Jak bude nakonec se stravenkami naloženo je otázka, každopádně by bylo rozumné a racionální stravenky zrušit  a zavést navrhovaný stravovací paušál. Nemluvě o tom, že tím bude posíleno lidské právo na vlastní rozhodování, kde a jakým způsobem se chce člověk najíst. Čas a praxe ukáže, zda to bylo správné rozhodnutí.

Jiří  Baťa