Názory se ale diametrálně liší. Od silničářů, kteří mají podobný názor jako já, až po militantní zastánce historických stromořadí lemujících naše silnice.

Hledal jsem na internetu nějaký odborný článek, který by můj názor podpořil. A našel jsem. Na stránkách Policie České republiky – Krajské ředitelství Moravskoslezského kraje text Stromořadí u silnic s uvedením autora (por. Ing. Vafek, Územní odbor vnější služby, Dopravní inspektorát Prostějov) je sice z roku 2009, ale dle mého názoru je stále velmi aktuální. 


„Předkládám materiál k problematice stromořadí kolem silnic. Tento materiál není mým výmyslem, ale je to názor odborníků zabývajících se bezpečným utvářením pozemních komunikací nejen u nás, ale i v zahraničí. U nás se problematikou bezpečného utváření pozemních komunikací zabývá např. Centrum dopravního výzkumu Brno, Dopravní fakulta ČVUT, EDIP Liberec a další odborné organizace..

Vybočení vozidel z vozovky s následkem havárie určitě nelze vyloučit, neboť některé příčiny dopravních nehod mají objektivní charakter. V ohromném počtu řidičů jsou jedinci nezkušení, unavení, na vozovkách občas a místy dochází ke vzniku náledí, vyskytují se i situace, kdy volba vyjetí ze silnice je (nebo by mohla být pokud by kolem silnice nebylo stromořadí) jedinou možností, jak zabránit střetu s druhým vozidlem, jež se např. ve smyku pohybuje v protisměru. Řidiči se mohou i vyhýbat zvěři, zvířatům na vozovce apod.

Problematiku nelze řešit pouze výchovou řidičů, protože vznik anebo řešení krizové situace vždy závisí na zkušenosti a odpovědnosti účastníků, na jejich okamžité kondici a dalších i vnějších faktorech. Proto je třeba okolí komunikací této skutečnosti přizpůsobit s cílem výrazně snížit počet nárazů na pevné překážky a zmírnit jejich následky. Znamená to zejména redukovat počet, blízkost a masivnost pevných překážek na nejnutnější míru.

Riziko usmrcení při nárazu na sloup či strom je více než osminásobné v porovnání s tím, kdy k vyjetí mimo silnice dojde na místě bez pevných překážek podél silnice. Dle německých zkušeností, pokud by kolem silnice byl souvislý živý plot z pružných dřevin, riziko usmrcení je zde dokonce desetinásobně menší, jako při vyjetí mimo silnici se stromořadím. Pokud automobil po opuštění silnice nenarazí na pevnou překážku, je jeho zpomalení limitováno třením o terén. Tím je i limitováno přetížení působící na posádku vozidla. Tak lze bez vážnějších zranění přežít i převrácení automobilu, v němž je člověk jako rytíř v brnění, pokud ovšem nepřipoutaný z vozidla nevypadne. Zcela jiné poměry ale nastanou, když automobil narazí na pevnou překážku. Osoba připoutaná i bezpečnostními pásy při nárazu zůstává sedět na místě, drží ji bezpečnostní pásy, ale vzhledem k setrvačnosti dochází u vnitřních i dalších orgánů k jejím vážným poškozením.

Stromy kolem silnic představují nejčastější překážku. Problém střetu vozidel se stromem je přitom jaksi skrytý, nenápadný, neboť ze statistik se jako příčina nehod nejčastěji uvádí jen rychlost, alkohol, nedání přednosti, nesprávné předjíždění apod. Je třeba připomenout, že v Dánsku, Finsku a Švédsku je dokonce z hlediska bezpečnosti silničního provozu stromořadí kolem silnic zakázáno. A Dánsko je rovinatý stát bez jakékoliv konfigurace terénu a lesů na rozdíl od ČR. V Německu a Rakousku postupují jednotlivé země samostatně, v některých je opět stromořadí kolem silnic zakázáno. Ve státech vyspělé EU není počet stromořadí kolem silnic tak masivní, jako je u nás. Stromořadí je zde většinou kryto svodidlem.“
…..

Policista, který je autorem textu, uvádí, že dopravní psychologové upozorňují na další negativní jevy. Velmi časté střídání stínu a světla na silnici se stromořadím vede ke zvýšené únavě řidiče. Míhání stromů kolem projíždějícího vozidla vede opět ke zvýšené únavě řidiče, zvýšená únava může vést k dopravním nehodám. Stromořadí na vnitřní straně zatáčky podstatně zhoršuje rozhled na zastavení. 

Jako příklad bezohledného postupu orgánů životního prostředí k bezpečnosti silničního provozu zmínil rekonstrukci silnice II/367 Bedihošť-Polkovice, která proběhla v r. 2008. S jednotlivými obcemi bylo dohodnuto vykácení stromů kolem této silnice, poněvadž stromořadí je zde velmi blízko krajnice. Obce povolily kácení s tím, že výsadba náhradní zeleně se provede v okolí potoků a v místech tvoření tzv. biokoridorů. Na zásah orgánů životního prostředí se však muselo stromořadí vysadit opět kolem silnice…


Uběhlo sedmnáct let – a nic…
„(3) Na silničním pozemku se přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m. Na pozemku přilehlém k veřejně přístupné účelové komunikaci se tato vzdálenost snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro zajištění bezpečnosti užití této komunikace, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m.“ Konec citace.