Ve chvíli, kdy „koalice ochotných“ v Paříži vraštila čela nad reálnými možnostmi něco ovlivnit na Ukrajině a znovu zkoušela nabízet „bezpečnostní garance“, samozřejmě s podporou Spojených států, přišla z Washingtonu studená sprcha:

„Trumpova administrativa má v úmyslu zastavit dlouhodobé programy bezpečnostní pomoci pro Evropu, včetně iniciativy na opevnění východního křídla kontinentu proti potenciálnímu útoku Ruska v rámci snahy o změnu role Washingtonu v NATO,“ píše páteční Washington Post na základě šesti lidí obeznámených s touto záležitostí.

https://www.washingtonpost.com/national-security/2025/09/04/trump-europe-security-russia-ukraine/

To je možná důvod, proč se na pařížských jednáních na chvíli objevil i Steve Witkoff, Trumpův zvláštní vyjednavač pro uzavření míru Ruska s Ukrajinou. Pobyl tam prý dvacet minut, než zase odjel. Za tu dobu se dá říci leda: „Řekněte tomu pánovi, že pan Trump už mu nic nedá,“ jak zní slušná formule vyjednávání o finančních otázkách použitá feldkurátem Katzem prostřednictvím Švejka. Tím pánem by teď byl ukrajinský prezident Zelenský, ale utře nejen on.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přistoupil ke složité situaci svým typickým způsobem, když slíbil, co by v danou chvíli všichni přítomní chtěli. Po skončení pařížské schůzky „koalice ochotných“ novinářům sdělil, že 26 zemí je připraveno přispět k zárukám, včetně vojenských jednotek a že „podpora USA pro tato opatření bude finalizována v nejbližších dnech,“ informuje Bloomberg. Jak však agentura dodává, Bílý dům se k této záležitosti nevyjádřil...

Spojenecké jednotky by mohly být přítomny „na zemi, na moři nebo ve vzduchu“ jako součást dohody, řekl Macron novinářům po boku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Tato síla nechce – ani nemá za cíl – vést jakoukoli válku proti Rusku,“ ubezpečoval Macron.

To by ovšem záleželo na tom, zda by se jí to podařilo dost přesvědčivě vysvětlit. V pátek na Východním ekonomickém fóru v ruském Vladivostoku Putin prohlásil, že pokud se na Ukrajině objeví západní vojáci, „zejména během současných nepřátelských akcí, budeme vycházet z toho, že budou legitimním cílem pro zničení“, píše Bloomberg. „Ale pokud budou přijata rozhodnutí, která povedou k míru, k dlouhodobému míru, pak prostě nevidím žádný důvod, proč by měli být na ukrajinském území,“ dodal.

Německý kancléř Friedrich Merz byl opatrnější, když si v pátek povzdechl v rozhovoru pro YouTube kanál své konzervativní strany, že Evropa nemá dostatečný vliv, aby donutila Rusko ukončit válku na Ukrajině, poté co USA nadále otálejí s poskytnutím bezpečnostních záruk nebo dohodou o sankcích.

„V současné době nejsme schopni vyvinout dostatečný tlak na Putina, aby ukončil tuto válku,“ řekl Merz v pátek v rozhovoru pro kanál své konzervativní strany na YouTube. „Jsme závislí na americké pomoci.“ Zároveň uvedl, že země jako Čína, Indie a Brazílie uzavírají s Ruskem nová partnerství.

https://www.bloomberg.com/news/articles/2025-09-05/merz-frustrated-with-ukraine-talks-as-putin-warns-against-troops 

Donald Trump již dříve vyloučil vyslání vojsk na Ukrajinu, ale slíbil poskytnout určitou formu podpory, včetně zpravodajských informací a letecké podpory. Možná. Čerstvá zpráva o chystané revizi role Spojených států v Evropě, tak tato očekávání značně redukuje.

Washington Post píše, že přesun americké pozornosti jinam by měl dopad také na vojenskou pomoc v hodnotě stovek milionů dolarů, na kterou spoléhají někteří z nejzranitelnějších členů Aliance. „Znepokojilo to spojence USA, kteří se snaží pochopit politiku administrativy vůči Evropě a jejímu hlavnímu protivníkovi v Kremlu poté, co prezident Donald Trump, dychtivý po dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině, zachránil svého rtuťového vůdce Vladimira Putina z diplomatické izolace. Američtí zákonodárci jsou tímto krokem zmateni,“ píše WP vytříbeným stylem.

"Rusům skutečně záleží jen na amerických dolarech, amerických jednotkách a americké vlajce," řekl podle stejného zdroje nejmenovaný evropský představitel, který se obává, jaký signál by takové snížení americké pomoci vyslalo Moskvě. Stejně jako ostatní, mluvil pod podmínkou anonymity, neboť jde o citlivé záležitosti.

Ale Trump si už osvojil Macronovy triky, a tak z prohlášení Bílého domu se dozvídáme, že jeho krok k omezení bezpečnostní pomoci byl „koordinován" s Evropany. Jak sděluje, klade „dlouhodobý důraz na zajištění toho, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní obranu.”

Nejen Bílý dům, ale také Pentagon vysílá smíšené signály, uvedlo podle WP několik lidí obeznámených s touto záležitostí. Ministr obrany Pete Hegseth se v červenci setkal s vůdci tří pobaltských zemí, které hraničí s Ruskem — Estonskem, Lotyšskem a Litvou — a ocenil jejich snahu o zvýšení výdajů na obranu. V zákulisí však byl politický úřad ministerstva obrany agresivní ve snaze ukončit některé podpůrné programy.

V Kongresu vedeném republikány, kde je podpora NATO a Ukrajiny stále silná, se štáby poslanců potýkají se zmatkem nad plány administrativy. Poradce Senátu uvedl, že Ministerstvo obrany neposkytlo zákonodárcům briefing k této otázce, navzdory žádostem, aby tak učinilo.

Z rozsáhlé analýzy WP se dozvídáme, že David Baker, šéf Pentagonu pro Evropu a politiku NATO, informoval skupinu evropských vojenských činitelů o uvedeném rozhodnutí až koncem minulého týdne a přisuzoval to posunu priorit v rámci administrativy, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.

Baker je úzce spojen s šéfem politiky Pentagonu Elbridgem Colbym, který dlouho tvrdil, že Spojené státy nemohou udržet svou současnou úroveň podpory pro Evropu a zároveň zdvojnásobit úsilí o odrazení Číny v Pacifiku. To je naléhavá obava sdílená napříč Washingtonem, protože vojenská síla Pekingu rychle roste. Američtí představitelé uvedli, že zvýšená pozornost Trumpovy administrativy věnovaná bezpečnosti hranic a obraně vlasti je spolu s Čínou hlavním důvodem k ukončení evropského bezpečnostního financování.

Mezi programy, které mají být pozastaveny, je také Baltic Security Initiative, která měla třem pobaltským zemím poskytnout peníze na vojenskou infrastrukturu a výcvik. Otázka bezpečnostní pomoci však nedostala větší prostor během setkání amerického ministra obrany Hegsetha s pobaltskými ministry obrany. Ti snažili se prosadit, aby Spojené státy udržovaly přítomnost vojsk v jejich zemích a považovali to za mnohem důležitější odstrašující prostředek proti Rusku.

Během středeční návštěvy polského prezidenta v Bílém domě Trump řekl, že Spojené státy nestáhnou vojáky z Polska, i když připustil, že jinde o tom administrativa uvažuje. "Pokud něco," řekl Trump, " dáme tam víc.”

Víc? Peníze nejsou. Kongres se znovu noří do zběsilého vyjednávání o federálním rozpočtu, protože když se nic neudělá, americká vláda za měsíc zavře krám. Ono se nakonec něco udělá, naposledy to bylo dokonce pár minut po půlnoci, kdy měla spadnout klec, ale Bílý dům musí projevit hodně dobré vůle, aby získal pár váhajících Demokratů a pokrotil opozici ve vlastní straně.

Ještě důležitější je však ono prohlášení stratéga ministerstva obrany Colbyho, že obava z rostoucí vojenské moci Číny patří k hlavním prioritám. Pekingská vojenská přehlídka k 80. výročí ukončení 2. světové války názorně ukázala před očima celého světa, že Čína je jiný soupeř než ještě před pěti lety. 

Tady dám pár slov čínského komentátora Victora Gao, jak je tlumočila internetová The China Academy:

Celosvětová pozornost této přehlídky se nepochybně soustředila na raketové systémy. Mezi vystavenými raketami byly jak konvenční taktické, tak strategické zbraně, přičemž mnoho modelů bylo veřejnosti představeno poprvé. Otevřené vystavení těchto nejmodernějších raket má hluboký význam:

Za prvé slouží jako účinný odstrašující prostředek pro síly, které mají vůči Číně zlé úmysly. Dosah našich raket pokrývá všechny úhly, od raket krátkého doletu o délce několika set kilometrů, přes rakety středního a dlouhého doletu o délce několika tisíc kilometrů, až po mezikontinentální rakety, které nám dávají globální údernou schopnost.

Za druhé, tyto rakety se mohou pochlubit nejen dlouhým doletem, vysokou rychlostí a různorodými trajektoriemi, ale co je ještě důležitější, jsou vybaveny schopností MIRV. Jedna raketa může vypustit několik, dokonce desítky hlavic, z nichž každá zasáhne jiný cíl. Ať už jsou vybaveny konvenčními nebo nekonvenčními hlavicemi, takové systémy jsou pro současné obranné systémy extrémně obtížně zachytitelné. Navíc zahrnují různé odpalovací platformy a typy cílů – země-země, země-loď, odpalované z ponorek – které společně tvoří kompletní a koordinovanou „válečnou síť“.

Povaha budoucího válčení již nespočívá v tancích, dělostřelectvu nebo dronech, které jednotlivě defilují na náměstí Tchien-an-men. Důraz je kladen na vysoce integrovaný systém „pět v jednom“, který propojuje vesmírné, vzdušné a pozemní síly, námořní povrchové lodě a ponorky do jedné souvislé sítě. K tomu je navíc zabudována elektronická válka, protiopatření proti elektronické válce a rozsáhlá integrace umělé inteligence. Moderní zbraně se vyvinuly v bojové uzly řízené daty a již nejsou zbraněmi na jedno použití, které fungují izolovaně.

Nejvíce mě zaujalo, že každá část výzbroje, kterou jsme dnes viděli, je skutečně zbraní světové třídy s výraznými čínskými charakteristikami. Ještě důležitější je, že veškerá čínská výzbroj, konvenční i nekonvenční, byla zcela vyvinuta v tuzemsku. To je v ostrém kontrastu s mnoha zeměmi, které jsou stále závislé na zahraničních technologiích nebo zahraničních poradcích. Čínská obranná výzbroj je ze 100 % vyvinuta, navržena a vyrobena v Číně – to je nejdůležitější bod,“ konstatuje Victor Gao.

https://thechinaacademy.org/read-between-the-parade-lines-chinas-messages-to-the-us-japan-russia-dprk/

 Zbyněk Fiala

vasevec.cz