Jan Campbell: V mělkém rybníce…

KOMENTÁŘ

Jestliže je pravda, že lidi spojuje buď velká válka, nebo velká vize, tak je budoucnost EU a ČR dokonce více méně předpověditelná.

16. září 2019 - 07:00
Do soudného dne si můžeme užívat dnů s politikou a bez, podobně jako posledních dnů léta. Konání politických představitelů v Bruselu, ECB ve Frankfurtu, Soudní dvůr Evropské unie v Luxemburgu, ale i čeští Piráti a společnost Hřib, Kolář, Minář & Co se rozhodli instalovat pro všechny občany Evropy právo na autodestrukci. Předpokládám, že vědí, že ve světě neexistuje strom, který by se nepohnul při větru.

Tímto indickým příslovím připomínám, že problémy v životě vždy existovaly, existují a budou existovat, a že žádný strom na světě neodmítá svůj stín ani dřevorubci. Poetické vyjádření indikuje povinnost člověka se zdravým rozumem pomoci těm, kdo přináší bolest.

Bolest mi dnes způsobuje kombinace jalové řeči bez obsahu (European way of life) pramenící v Bruselu, Frankfurtské zamlžování blížící se bankovní krize, včetně myšlenky o nové evropské měně, v Luxemburgu zveřejněné, politicky motivované a pro Evropu a mír v Evropě kontroverzní rozhodnutí ve věci omezení transportních kapacit OPAL, nápad českých Pirátů reformovat nekonečnou reformu vzdělání a maturity po vzoru USA a v neposlední řadě konání mladých politiků - maloměšťáků typu Hřiba, Koláře, Mináře & Co. Všichni uvedení si neuvědomují, že jedním špatným tahem lze prohrát i nejlepší partii.

Posilovat demokracii v EU, dodržovat vládu práva, kvalitu právního státu a svobodu médií, k tomu v rámci V4, odpovídá čínským příslovím: Kdo mnoho začíná, máloco dokončí. Není to víno, co činí člověka opilým - je to on sám. Paní Věra Jourová by se měla mít na pozoru.

V ECB by mohli vědět o podobné, evropské dvojici skutečností: Kdo z římských občanů nedokázal splácet dluhy svým věřitelům, stal se jejich otrokem. Bezhotovostní platby, které se nám snaží vnutit, mají svůj původ v Amsterdamu 17. Století (1609), kdy úkolem bylo stahovat z trhu nekvalitní mince. Paní Christine Lagarde by se také měla mít na pozoru.

Soudci v Luxemburgu by měli mít ve svých pracovnách nápovědu: Když jíš, žvýkej, když mluvíš, mysli. Myslet na budoucnost Evropy, jejich občany a následky svých rozhodnutí. V případě OPAL se mi jeví, že jednání trojice Brusel – Kyjev – Moskva bude pod vlivem jejich rozhodnutí, radostí Polska a tlaku na SRN ještě více komplikovat politicko – bezpečnostní situaci v Evropě. S rostoucím napětím v arktickém regionu, o kterém se nepíše a kde nelze vyloučit válku, může strach navštívit i bohy Soudního dvora EU.

Čeští Piráti si dávají jeden vlastní gól za druhým podle pravidla: Dříve než se zítřek stane včerejškem, mnozí přehlédnou šance, které jim nabízí dnešek. Jestliže platí I-ťing (Kniha proměn) v níž je psáno, že Všechno, co vnímají smysly, je podřízeno proměně, a proto je v pohybu... existují vzájemně do sebe zapadající cykly proměn... člověk nemůže poručit větru, aby přestal vát, ani vlnám, aby přestaly bouřit; může se však naučit plavbě ve zrádných proudech, neboť řídí sám sebe v souladu s trvalými procesy proměn a tak čelí životním bouřím, nebude to trvat dlouho, Hřib, Kolář, Minář & Co pocítí na své kůži, že Čína od vítězství nad

Američany v Korejské válce přestala být chromým psem Asie. Analog platí i pro Ruskou federaci. I tam má trpělivost své meze. I tam vědí, že mělké české politické garnituře nikdo ze Západu nepomůže. Kromě toho - v mělkém rybníce se nedaří velkým rybám.

To si neuvědomují někteří západně orientovaní novináři a jejich chlebodárci. Ti by se měli najít čas a prostudovat například – https://www.project-syndicate.org/commentary/reuters-report-on-news-media-trust-by-alexandra-borchardt-2019-09 včetně referencí a dalších materiálů dříve, než budou šířit bludy o tom, že Gasprom ztrácí Evropu, a vytvářet u Poláků a Ukrajinců dojem a naději, že vyhrávají nad Ruskem. Jejich konání dokazuje, že nevědí, že nejlepší metodou něco změnit, je nedělat nic, nebo to, co jsem radil studentům: Přemýšlej o minulosti, budeš znát budoucnost. Nedělej nic, co nemůžeš změnit k lepšímu.

Nabízejí se otázky typu: Jak je možné, že mnoho nespravedlností a nepravostí se stává zvyklostmi? Jak je možné, že když mocí hýbá hněv, páchající škody jak blesk, žádné z masových médií se nerozhodne vytvořit nový typ zpravodajství? Tak zvaný solutions journalism – tj. žurnalismu s vyrovnaným informačním obsahem toho, co potřebuje změnu, s příklady skutečných příběhů pozitivních změn. Nebožtík Goethe hlásal, že kde je stín, musí být i světlo. To platí i dnes. Kdo hledá pozitivní příklady, ten jen najde. I odpověď na otázku: Jakým způsobem může člověk se zdravým rozumem (s)plnit povinnost pomoci těm, kdo přináší bolest? V každém případě, odpovědi si musí najít každý sám při vědomí, že: Co se stalo, nelze změnit. Když fouká vítr změn, někteří staví úkryty a jiní větrné mlýny. Státní pokladnu - jako dojnou krávu - jen lenoch nedojí. Tím posledním se řídí mnozí u moci.



Pro nadcházející delší večery doporučuji seznámit se s interview Edward Snowdena německému Der Spiegel, britskému The Guardian, švýcarskému NZZ. Interview rádiu France Inter, ve kterém se Snowden mimo jiné zmiňuje o žádosti o azyl ve Francii v roce 2013, by mělo být zveřejněno 16. září. Jeho velmi osobní autobiografie, vydaná ve 20 zemích, o které jsem psal v příspěvku Smrt lidských práv (17.8), bude ke koupi od 17.9.2019.

Komu Snowden nic neříká, může se zamyslet nad důvody, proč pardubická Retia se nemůže dohodnout s izraelskou Eltou na spolupráci. Nebo, proč kukuřicový sirup s velkým obsahem fruktózy (podle odborníků z USA, Švýcarska, Jižní Koreje a časopisu Science) podporuje rakovinu, nebo, proč každou 1 minutu (podle WHO) umírá 5 lidí na nesprávnou léčbu.

Zcela určitě bude zajímavé sledovat další vývoj brexitového pokeru se zatím neochotně zveřejněným rizikem ztráty 1.2 milionů pracovních míst v EU. Tolik studie univerzity Loewen vypracovaná na žádost belgické vlády. Jak proběhne mobilizace záchranných fondů EK s cílem změkčit dopad brexitu na obyvatele EU, a jaký efekt bude mít zvyšující se tlak na SRN otevřít svoji pokladnu, aby hospodářství EU mohlo mít naději na druhý dech, nevím. Nevím také, zda dojde ke stavbě kanálu spojujícího Baltické s Černým mořem. O kanálu se začalo mluvit jako o projektu již v přípravě s cílem izolovat Rusko a jako o hřebíku do rakve.

Za to vím něco málo o tom, jak lze využít IT, 5G, UI a kvantové technologie v kontextu tzv. sociálního kreditu a proč se nesplní sen o revoluci v Hongkongu. Tam si mladí Číňané zformulovali 5 požadavků s cílem opakování osudu SSSR na území ČLR. Tam si část generace čínských sněhových vloček s britskou a americkou výchovou a vzděláním myslí, že Hongkong nemá s ČLR kromě jídla nic společného a blábolí něco o 100 letém budování své vlastní kultury s pomocí UK. Někteří se dokonce snaží přesvědčit nejenom mne o vypínání internetu v Moskvě.  O sociálním kreditu napíši odděleně pod názvem: Staro-nová rizika (3).

Svět nezanikne, protože je mnoho lidí, ale proto, že je mnoho ne-lidí. Proto nabízím v závěru příspěvku všem se zájmem v mírovém soužití nejenom v Evropě možnost seznámit se s programem Arktika (arctica-sg.ru), českým Pirátům a společnosti Hřib, Kolář, Minář & Co obhroublou dvojsmyslnou repliku Molièrova pyšného doktora, který se vysmívá Anděle: Říkáš, že jsi také doktorem, když na to přijde? Já bych myslil, že tuze podléháš svým choutkám: máš z řeči ráda jenom konjunkci (zde v přisprostlém dvojsmyslném významu tisknutí se k sobě, případně soulož), ze všech rodů jenom mužský rod, z pádů vždycky druhý pád (v originále: génitif, odvozeno od latinského genus – rod, pohlaví) a ze syntaxe jenom mobile cum fixo... A co se kvantity týče, miluješ hlavně daktyl (metrická stopa, ale i alegorické znázornění dlouhého penisu a dvou krátkých varlat, případně dlouhého penisu zabořeného ve dvou krátkých stydkých pyscích) quia constat ex una longa et duabus brevibus.

Smyslem doktorovy repliky je vyjádřit mínění, že ženy jsou schopny myslet jen na věci pohlavní. Brusel, Frankfurt, Berlín dokazují, že je to omyl. V životě bývá i to, co praví čínské přísloví: Muž se domnívá, že ví, ale žena to ví lépe. V mělkém rybníce se nedaří velkým rybám. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell


Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 17%
transparent.gif transparent.gif
Ne 67%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 16%
transparent.gif transparent.gif