Dušan Mišík: Válka se vyvíjí z protikladů

KOMENTÁŘ

Jsou dva základní pohledy na ozbrojený konflikt na Ukrajině.

8. února 2024 - 06:30

První říká, že ozbrojený ruský voják překročil hraniční čáru Ukrajiny a dle mezinárodního práva je to agrese. Je však i jiný, druhý pohled. Podívejme se na interpretaci smutné etapy dějin slovanských národů z toho prvního pohledu. Tak, jak si vládnoucí síly přejí, co si máme myslet.

Jednoho dne se prezident jaderné mocnosti vzbudil, dal si ranní kávu a podíval se do diáře. K jeho velkému překvapení byl den 24. 2. 2022 prázdný. Úplně prázdný. Žádný úkol, řádná schůzka, žádná akce. Prezidenta situace zaskočila. Dlouhé roky byl naplno vytížen a dnes? Nic. Úplně nic, prázdno na celý den. „Co já budu dělat?“ řekl si prezident. Najednou mu svitlo. Dostal nápad. „Heuréka, už to mám. Napadnu souseda.“ Takže, dle mainstreamu si to takhle máme myslet a příčina rozhodnutí prezidenta je jedna jediná. Mají to takhle v krvi a takhle to praktikují celá staletí. To plně ospravedlňuje je nenávidět a podniknout jakýkoli krok k jejich zničení. Někdy mám dojem, že mainstreamu ani tak nevadí to utrpení, které válka přináší, zbytečně zmařené životy na obou stranách, zmrzačená těla a duše vojáků, civilní oběti a žal za příbuznými, kteří zemřeli předčasně a zbytečně. Jejich hlavním předmětem líčení války je dokázat, že za to může právě ta strana, kterou nenávidí.

Druhý pohled je jiný. Názorně ho vysvětlil Robert Fico na tiskové konferenci pořádané spolu s Viktorem Orbánem dne 16. 1. 2024 [2]. Podobný názor vyjádřil ve svém vystoupení i Jeffrey Sachs. Dokonce i Václav Klaus [3] na setkání v Davosu v roce 2024 připomenul, že kořeny současné války na Ukrajině sahají do roku 2008. Všechny tyto známé politické osobnosti vyjadřují názor, že bezpečnost je kolektivní, není jednostranná a vyvíjí se v delším časovém období. Její kořeny jsou zasazeny v minulosti desítky i stovky let. Úsilí o vytvoření bezpečnosti pro více stran je tvořeno zejména vyjednáváním. Pokud však diplomacie selže, nastupuje donucení. Nástroje donucení jsou sankce, pohrůžka vojenskou silou, blokády přístavů a obchodních cest, použití ozbrojených sil. Uvedené hlavní formy zajištění bezpečnosti jsou doplňovány ideovým působením, tajnými nebo veřejnými dohodami se spojenci, nebo uplatněním nástrojů a technik tajných služeb. Zejména rozvracení řídících struktur nepřítele zevnitř jeho vlastními občany.   

Válka je hrozná. Války by se neměly konat. Lidé by měli udělat vše pro to, aby válka nedozrála. Válka nevzniká v mžiku a z ničeho. Válka dozrává a podílí se na tom minimálně dvě strany. Vinou Ruska v očích západu je, že nastoupilo cestu obnovy dřívější suverenity. Postupně zastavilo drancování ruského bohatství a zbídačování obyvatel. Dále se Rusko snažilo posílit svrchovanost státní moci na ruském území. Ruský stát omezil vliv zahraničních subjektů a oligarchům doporučil více investovat v Rusku. To mu však podle západu nesmí být dovoleno.  USA, Velká Británie a EU měly jinou představu. V první řadě pro ně bylo Rusko čerpací stanice, a pak, jak říkala Madeleine Albrightová, není spravedlivé, aby tak velké bohatství nerostných surovin patřilo pouze jednomu národu. Dle jejího mínění ruské nerostné bohatství náleží západním korporacím. Ruští oligarchové mohou dostat malé procento za levný prodej surovin západu. Ale i nějakých 5 %, tak jak jsou navyklí dělit se s africkými národy, umožní ruským zbohatlíkům kupovat si nejdelší a nejluxusnější jachty.

A populace národů v ruské federaci? Kdo má dnes čas se starat o její blaho, když na programu dne jsou důležitější věci.

Představte si, že stojíte před stromem, tak 15 cm a koukáte na vyrytý datum 24. 2. 2022. Pro kmen stromu, u kterého stojíte, nevidíte celý les s mnoha kmeny a na každém je vyryt datum. Abstrahujte od všech událostí i rozhodnutí politiků, která souvisela s ukrajinsko-ruským konfliktem a ponechejte pouze jedno jediné datum 24. 2. 2022. Vykácejte všechny stromy, které mají na svých kmenech vyryta různá data starší než 24. 2. 2022. Zůstane jeden jediný strom. Místo zmizelého lesa historie doplníte fikci, která bude stranit vaší straně. Historický sled události zmizí. Z celku zůstane pouze jedna jediná, osamocená část. A tato část byla povýšena v absolutno zastupující celek. Dokonce byla povýšena na zákon a kdo ho zpochybní, půjde k výslechu. Může se pouze donekonečna opakovat „Ruskem bylo porušeno mezinárodní právo“. Strom s datem 24. 2. 2022 byl zabalen do ideologie mainstreamu a tímto kyjem jsou mlácení všichni lidé, kteří chápou jednotu i protikladnost částí a celku.

Jsme loajální občané, respektující požadavek na autocenzuru myšlení, psaní i čtení. Z hlediska vyžadovaného narativu hlídaného orgány činnými v trestním řízení, stíhajícími ideozločiny, musíme nedobrovolně nesouhlasit s názorem Jeffreye Sachse, Emmanuella Todda a desítky dalších vzdělaných lidí o tom, že kolektivní západ donutil Rusko k překročení hranic. Nemáme vidět, že Rusko překročením hranic chtělo ochránit rusky mluvící obyvatele na východě Ukrajiny, zastavit rozpínaní nacistů oslavujících zvěrstva jednotek SS ve druhé světové válce, a hlavně zajistit vlastní bezpečnost nevpuštěním zbraní NATO ke svým hranicím. Vzhledem k politickému rozhodnutí vrchnosti není možné říct více k výše uvedenému konfliktu, než připomenout slavný hit skupiny Elán „Psi sa bránia útokom“. Vykácený les za jediným stromem s vyrytým datem 24. 2. 2022 však tuto písničku od skupiny Elán vyloženě ignoruje. Z celé historie dozrávání dvou protikladných stran do válečných hrůz zůstalo jedno jediné datum 24. 2. 2022. Skvěle zvrácená metodologie pro účinnou propagandu potírající pravdu o skutečnosti. Nejdříve z celku vytáhneme jeden jediný moment a ten porovnáme s literou mezinárodního práva. Jelikož je nalezena shoda, viník je jasný. Havlova litera zákona a duch zákona pro tentokrát může být opomenut, protože je tu jasná shoda jevu s literou mezinárodního práva o agresi. Celá odpovědnost je vržena na Rusko. Celek není brán v úvahu. Část je absolutizována. Zbytek celku je abstrahován. Desetiletí zrání konfliktu se neuvádí. Hlavní je fakt překročení hranice vojákem dne 24. 2. 2022. Když je to tak jasné, kdo by se zdržoval fakty, které zákonitě musely vyústit v bratrovražednou válku Slovanů. V odkazech jsou uvedeny některé důležité události, které vedly ke spuštění SVO [1].

Takto nějak asi uvažovali redaktoři našich médii, když spustili hysterii kolem 24. 2. 2022. A když si učitelka dovolila ve své třídě hysterii mírnit a žádala žáky, aby porovnávali protichůdná fakta, poštvali na ni právníky. Uvedení novináři a jejich čtenáři, kteří jim věří, nechápou, že pro válku jsou potřební minimálně dva aktéři. Každý z nich musí mít protikladný zájem a představu o svém mocenském postavení vůči tomu druhému. Na první pohled se nám jeví, že někdo se zlými úmysly začal válku. Média stranící konkrétním stranám konfliktu tuto myšlenku vždy podpoří. Různými autory, buď z neznalosti, nebo úmyslně je někomu ve jménu někoho jiného podsouvána vina pro jednu stranu. Uvedu několik tzv. příčin války. Zdůrazňuji slovo takzvaných, protože se většinou jednalo o akci pod falešnou vlajkou. Rok 1914 – sedm kulí v Sarajevu, rok 1939 – Gliwice, rok 1941 Pearl Harbor v Pacifiku, rok 1964 Tonkinský záliv, rok 2003 zbraně hromadného ničení v Iráku a další roznětky válečných konfliktů. Každý válečný konflikt postupně dozrává z počátečních rozdílných zájmů, vzájemného neporozumění a chyb diplomacie, někdy i ze zlomyslností a z osobní averze politických aktérů. To, co vyvrcholilo na Ukrajině v roce 2022, dozrávalo dlouhé roky. Amerika měla své zájmy a Rusko mělo zájem nepodlehnout a obnovit svoji svrchovanost. Prezident Putin dvacet let oslovoval politiky západu „naši partneři“. A to i v případech, že bylo zjevné, že už se dávno nejedná o partnerství mocností usilujících o společnou věc, tj. mír a prosperitu lidí na planetě. K válce jsou potřební vždy dva, minimálně dva. Dvě protikladné strany tvořící jednu kvalitu, a tou je válka, nebo mír. Vzájemné ničení zdrojů zúčastněných stran, nebo mírové soužití. Uvedená úvaha nevylučuje skrytý úmysl třetí strany, která ty dva nenápadně popichuje, aby se do sebe už konečně pustili se vší silou.

O vnímání současného konfliktu uvedu konkrétní příklad. Měl jsem diskusi se studentkou, budoucí učitelkou. Vysvětlila mi, že Rusko už staletí usiluje obsadit Evropu. Myslela tím ten titěrný západní výběžek Eurasie, jehož součástí se tak toužebně snažíme stát. Tak jsem ji přitakal. Máte pravdu. V roce 1812 Kutuzov napadl Bonaparta u Borodina. V roce 1853 napadlo Rusko armády Turecka, Velké Británie a Francie na Krymu [4]. V roce 1918 napadli na území Ruska ruská vojska armády čtrnácti krajin. V roce 1941 maršál Žukov napadl německá vojska 40 km před Moskvou. A samozřejmě, že studená válka existovala vyloženě z důvodů agresivní povahy Ruska. Například v roce 1961 si dovolila sestřelit nad územím Sovětského svazu letící americké špionážní letadlo U2. Takto jednostranně to mají v hlavě zafixované některé budoucí učitelky, které tento názor a postoj přenesou na stovky svých žáků. Zkrátka Rusko má takový zlozvyk, že napadá nepřátelské armády na území rusky mluvícího obyvatelstva. Nehorázné, co si to Rusko dovoluje. Jak hrozně ubližuje demokratickým armádám, demokraticky přinášející demokracii na svých bodácích rusky mluvícím lidem.

Výše uvedený odstavec, názor budoucí učitelky, nebere v úvahu protiklady. Nevidí, že po dlouhou dobu se vyvíjel a dozrával rozpor, který vyvrcholil v ozbrojeném konfliktu. Nevidí, že někdo ve svém zájmu foukal do nacionalistických uhlíků až rozpoutal občanskou válku, která přerostla v ozbrojené střetnutí dvou států. Budoucí učitelka bez zvládnutí logiky, s dávkou podjatosti a pod vlivem masáže médií dospěla k výše uvedenému jednostrannému názoru. Rusko není bez problémů a chyb. Jeho kritika však musí mít opodstatnění, míru a logiku. Využívat zákona o jednotě a boje protikladů, té staré řecké metody od Hérakleita, které se dnes téměř nikdo nevěnuje, není od věci. Zvláště když na ni naváže kategorie skutečnost a možnost. Skutečné dění v Evropě a ve světě a možnost vzniku třetí světové. Stávání se, to je další kategorie dialektiky vyplývající se zákona přerůstání kvantitativních změn v změnu kvality. Změna kvality z míru na válku.

Dušan Mišík


Odkazy
[1] Některé události, které předcházeli datu 24. 2. 2022 - vytaženo z rozhovoru gen. Ing. Petra Pelza pro Parlamentní listy: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Tak-sel-cas-s-Ukrajinou-General-Pelz-vytahl-data-Zbytek-na-ctenari-694483
16. 7. 1990 – Deklarace státní suverenity Ukrajiny V kapitole IX – Vnější a vnitřní bezpečnost, nalezneme prohlášení: „Ukrajinská SSR slavnostně vyhlašuje záměr stát se permanentně neutrálním státem, bez účasti ve vojenských blocích, a tři principy bez jaderných zbraní – nezískávat, neprodukovat a nenakupovat nukleární zbraně."
1990 – při rozhovorech o sjednocení Německa se prezidentovi SSSR Michailu Gorbačovovi dostává ujištění o tom, že NATO se nepohne ani o palec na východ; těchto ujišťování se dostává i dalším představitelům SSSR, a v dalších letech RF.
5. 12. 1994 - Konference OBSE v Budapešti; přistoupení Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny k Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Ukrajina se takto vzdala jaderných zbraní (byly na jejím území, ale ovládala je vždy Moskva) za bezpečnostní záruky slíbené jí Ruskem, USA a Velkou Británií
12. 3. 1999 - ČR, Polsko a Maďarsko oficiálně vstupují do NATO
13. 6. 2002 – USA odstupují od smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany (ABM)
2004 – Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Slovinsko členy NATO
Listopad 2004 – leden 2005 - Oranžová revoluce v Kyjevě ve prospěch pro-západních sil
2005 – Úvahy vlády USA na rozmístění komponentů „protiraketového štítu" v Evropě se konkretizují
Únor 2007 – Putin pronáší zásadní projev na bezpečnostní konferenci v Mnichově, kde navrhuje vytvoření nového bezpečnostního uspořádání v Evropě
2 - 4.4.2008 – Summit NATO v Bukurešti rozhoduje o přijetí Chorvatska a Albánie; prezidentu Bushovi se nepodaří přesvědčit spojence, aby byla přijata též Ukrajina a Gruzie
Srpen 2008 – Gruzínský prezident Saakašvili chtěl vojensky připojit Abcházii a Jižní Osetii, které v dobách SSSR byly začleněny v rámci Gruzie. V těchto republikách byly rozmístěny ruské jednotky na udržení míru. Několik ruských  vojáků bylo při útoku Gruzínců zabito. Ruská armáda zasáhla, a boje byly ukončeny během několika dnů. Rusko uznává nezávislost těchto států
2009 – Chorvatsko a Albánie členy NATO
2013 – Demokraticky zvolený prezident Ukrajiny Viktor Janukovič odolává zvýšenému tlaku z Washingtonu i Moskvy
Listopad 2013– Janukovič pozastavuje přípravy asociační dohody s EU, v Kyjevě začínají nepokoje.
13. 12. 2013 - V National Press Club ve Washingtonu náměstkyně MZV USA Victoria Nulland veřejně prohlašuje, že USA od vyhlášení nezávislosti Ukrajiny 1991 přispěly na „rozvoj demokratických institucí, a schopností šíření občanské společnosti ...atd." více než 5 miliard USD
Leden, únor 2014 – nepokoje v Kyjevě sílí
4. 2. 2014 - Na youtube se objevil „slavný" Fuck EU telefonát Victoria Nuland – a kdo nesmí být v příští ukrajinské vládě. K největším krveprolitím docházelo 18. – 23. 2. 2014, odstřelovači zabíjeli ze střech vzdálených budov jak demonstranty, tak policisty, a to z míst, které byly pod kontrolou „revolucionářů". Odstřelovači byli Gruzínci, kteří do Kyjeva přijeli na příkaz bývalého prezidenta Gruzie Michaila Saakašviliho
21. 2. 2014 - Polský MZV Radoslav Sikorski, německý MZV Frank Steinmeier, Eric Fournier (ředitel sekce vých. Evropy francouzského MZV) za přítomnosti ruského ombudsmana Vladimira Lukina a velvyslance Michaila Zarubova podepsali dohodu o předčasných volbách, které proběhnou pod kontrolou OBSE. Do té doby má Janukovič zůstat ve funkci. Ještě téhož večera však Janukovič prchá do Charkova, pak tráví asi týden na Krymu, pak odjíždí do Ruska. Co se asi stalo 21. večer, když bylo vše konečně vyřešeno? Americké fuck EU v přímém přenosu. Následně se mění prezident, vláda i parlament. Bezpečnost zajišťují neonacistické bojůvky Pravého sektoru a praporu Azov. Ukrajina se stává jediným státem na světě, kde neonacistické oddíly jsou integrální součástí systému národních ozbrojených sil. Nová vláda signalizuje svůj úmysl žádat o přijetí do NATO
16. březen 2014 - Koná se referendum na Krymu, pro připojení k Rusku hlasovalo 96% voličů, při účasti 83%
6. 4. 2014 - Vypuká občanská válka na Doněcku, v Luhansku
2. 5. 2014 - Desítky pro-ruských demonstrantů záměrně upáleny zaživa v Domě odborů v Oděse
17. 7. 2014  - Sestřeleno malajsijské letadlo MH/MAS 17 nad Doněckou oblastí. Západ obviňuje Rusko, to vinu popírá, jednoznačné důkazy neexistují, což je zvláštní. Vině Ruska nevěří ani Malajsie
5. 9. 2014 – „Minsk I" jednání mezi ukrajinskou vládou a představiteli doněcké a luhanské oblasti pod záštitou představitelů OBSE, Německa, Francie a Ruska
12. 2. 2015 – „Minsk II". Poté, co Minsk I nebyl plněn, došlo k další dohodě. Jejími nejpodstatnějšími aspekty bylo příměří mezi vládními jednotkami a separatisty, a přechod na federalizaci Ukrajiny. Vládní jednotky – a následně bránící se separatisté – příliš příměří nedodržovaly, konkrétní jednání o federalizaci nikdy vláda v Kyjevě nezahájila; Francie, Německo i USA od toho ukrajinskou vládu prokazatelně odrazovaly. Opět, všechno mohlo být vyřešeno roku 2015
2017 – Černá Hora v NATO
2017 – USA počíná vyzbrojovat Ukrajinu účinnějšími zbraněmi, např. protitankovými střelami Javelin. (Proti komu?)
2016, 2018  - rozmístěny raketové základny NATO v Rumunsku a Polsku. (Proti komu?)
2. 2. 2019 – USA odstoupily od smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF)
2020 – Severní Makedonie v NATO
20. 11. 2020 – USA odstoupily od smlouvy o otevřeném nebi
Prosinec 2021 –  Rusko, nejprve diplomatickou cestou a pak veřejně, předává Spojeným státům a NATO, svoje požadavky a návrhy. Nejpodstatnějšími požadavky je to, aby USA ukončily rozšiřování NATO na východ – včetně Ukrajiny – a aby nerozmisťovaly v blízkosti ruských hranic prvky raketových základen. Nebudou-li USA v reálném čase pozitivně na nejdůležitější ruské požadavky reagovat, bude RF nucena přistoupit k nespecifikovaným vojensko-technickým opatřením.
Leden 2022 – USA i NATO odmítají tyto nejdůležitější ruské požadavky, a zvyšují stavy vojsk NATO ve východní Evropě a zintenzivňují dodávky zbraní na Ukrajinu. (Proti komu?
19.  2 . 2022 – Prezident Zelenský na bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlašuje, že Ukrajina zvažuje odstoupit od smlouvy o nešíření jaderných zbraní; jinými slovy zvažuje získat jaderné zbraně. (Proti komu?)
[2] Vyhlášení Roberta Fica na tiskové konferenci dne konferencii: https://www.kurzy.cz/zpravy/755102-tlacove-vyhlasenie-predsedu-vlady-sr-roberta-fica-a-predsedu-vlady-madarska-viktora-orbana-video/  37 minuta, nebo https://youtu.be/pAX0H8SZ8ws;
Přepis vystoupení Roberta Fica „To nemôžeme povedať, že tá vojna má nejakú históriu v roku 2014?  ….  V sobotu som prijal kongresmanov a senátorov zo Spojených štátov a postavili mi elementárnu otázku - prečo vošiel Putin s armádou na územie Ukrajiny? A ja som mu na to odpovedal, …. Predstavte si, že v Mexiku by malo Rusko taký vplyv aký vy máte na Ukrajine. Predstavte si, že celé ministerstvo obrany, všetci politici, celá politická scéna, ekonomika, všetko je prakticky pod kontrolou Ruska a Rusko to Mexiko ešte ťahá do nejakej vojenskej organizácie, v ktorej Rusko zohráva dominantnú úlohu. O tom to všetko je. Tak buď si budeme hovoriť pravdu, budeme tie veci pomenovávať …“ pak se v dalším textu se vrátil k formě pomoci Ukrajině.
[3] Projev Václava Klause 15. ledna 2024 v Davosu. Poznámky k válce Rusko - Ukrajina. https://www.pokec24.cz/krize-ukrajina/poznamky-k-valce-rusko-ukrajina/
[4]. Válka na Krymu nevznikala z ničeho. Předcházela jí řada událostí na diplomatickém poli, ztráta dominantní role Osmanské říše, diplomatické chyby, ambice ruského cara.




Anketa

Myslíte si, že je u nás cenzura a dochází k omezování svobody projevu?

Ano 42%
transparent.gif transparent.gif
Ne 29%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 29%
transparent.gif transparent.gif