Svátek má: Andrea

Komentáře

Vědci a jejich (ne)pravda o imigraci

Rozhodně nechci znevažovat obsah Výzvy vědců, kterou zveřejnili na www.vyzvavedcu.cz, nicméně jednoznačně se s jejím obsahem také nemohu plně ztotožnit.


Výzva obsahuje celou řadu pravdivých a reálných skutečností, vedle kterých však jsou i názory irelevantní, nepravdivé a zavádějící. Chápu snahu vědců vyjádřit se v celé šíři známých, případně méně známých faktů a skutečností, ale zacházet za horizont pravdy není rovněž ku prospěchu věci.

Budu konkrétní a zmíním např. značně přehnané konstatování o překroucených i zcela lživých zprávách, které (údajně) posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti. Myslím, že i v takových případech by měli vědci hledat relevantní fakta a neodsuzovat zprávy, které mají  do jisté míry znaky paniky. Realita je i taková, že některé skutečnosti nechtějí být jako skutečnosti záměrně chápány. Mám na mysli řadu fotografické dokumentace či video záznamy coby dokumenty, které mohou být považovány za podvrhy jenom proto, že se zrovna nehodí do rétoriky a mentorování obhájců pro přijímaní imigrantů. Konstatování, že všichni imigranti, potažmo muslimové jsou házeni do pytle jednoho je stejně vágní a zavádějící, jako tvrzení, že se píše, že jde o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Tak to rozhodně není a páni vědci i paní vědkyně  to dobře ví, nicméně je to z jejich  strany velmi nevhodné, resp. neférové, takovým způsobem zdůrazňovat nebezpečí, které se v naší společnosti snad jen náznakově, resp. údajně vytváří. Apropó, mají vědci  pro takové tvrzení relevantní důkazy, nebo jen konstatují že by tomu tak mohlo být?

Pravdu však musím dát názorům vědců, že  mnozí politici i média využívají rétoriku strachu z cizinců a lhostejnosti k jejich utrpení. Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy, bez ohledu na jejich  názory či nepřebernou rozmanitost náboženských směrů, které vyznávají. Ale ani to není  úplně pravda i když tyto skutečnosti pramení z poznatků a zkušeností, které se právě cestou neoficiálních zdrojů dostávají do povědomí našich občanů. Tyto informace jsou mnohdy natolik realistické, že jsou pro některé stoupence imigrace nepřijatelné, proto se od nich odvracejí jako nepravdivé, falešné. Ovšem vyvrátit je nebo je věrohodně dementovat, se dosud nikdo nepokusil. Naopak, jsou záznamy, které právě tyto tendence potvrzují. Nevím, nakolik se vědci seznámili s těmito obrazovými, ale i zvukovými dokumenty, ale z jejich názorů vyplývá, že se zřejmě s těmito fakty nesetkali (plně je chápu, nemají tolik času brouzdat po internetu a hledat informace, se kterými lze pracovat). Kromě toho občané více věří realitě obrazu než mnohdy  falešnému slovu, protože obraz je mnohem vypovídající a přesvědčující, často pěkně řečená,  ale také ne vždy pravdivá slova.

Zůstaňme však u konstatování, že situace ve společnosti je značně polarizovaná a ne vždy přijatelná. Politici by měli na sebe vzít větší osobní odpovědnost, aby řešili nejen příchody uprchlíků, ale i atmosféru, která se  jejich příchodem vytváří. Od věci není ani přiznat, že  média jdou často proti proudu, tedy proti informacím, které se dostávají k veřejnosti. Jen málokterá mainstreamová média zveřejní  drastické videozáznamy či fotodokumenty, na druhé straně dávají široký prostor lidem, kteří imigraci (ne zcela objektivně) podporují. Tito lidé však také často bagatelizují případné negativistické dopady, jejich následky minimalizují, zlehčují či přezírají, jakoby  ani neexistovaly, jakoby byly smyšlené. V této vypjaté situaci není zrovna vhodné přehlížet či zlehčovat byť jen hypoteticky pojaté možnosti reálného  šíření a uplatňování islámu, zákona šaría, stejně jako nelze 100%  vyloučit  možnost nežádoucích aktivit radikálů, tj. terorismu. Jisté vážné nebezpečí spočívá i z hlediska zdraví a hygieny uprchlíků, které není a ani nemůže být našim orgánům dostatečně známa. Nikdo však netvrdí, že toto nebezpečí je akutní či neodvratné, ovšem jen naivní idealista si může myslet, že nic z toho se nemůže stát. Tyto eventuality však vědci,  bohužel, nezmiňují.

Vědci a vědkyně také přehlížejí (nebo prostě nechtějí přiznat) některá fakta, která vyvolávají logickou averzi našich občanů proti přijímání uprchlíků. Především jsou to sociální hlediska a aspekty, které jsou samy o sobě značně složité a které do jisté doby neměly řešení. Do toho vstupují potřeby na krytí pobytu uprchlíků. Je paradox, že před vznikem situace s příchodem imigrantů se na spoustu potřebných věcí nedostávaly finanční prostředky, výdaje byly omezovány (viz např. zdravotnictví, školství, důchody, platy a mzdy apod.), ale v případě uprchlíků se finance jakoby zázrakem našly. Tyto machinace si  samozřejmě občané uvědomují  a je celkem logické, že jim není lhostejné, že se nedostává peněz na potřeby vlastním lidem, zatímco pro cizince se peníze najdou. To není otázka sobectví či nepřejícnosti, ale otázka přístupu politiků k vlastním občanům, na kterých jsou páchány takové a  jiné podrazy a na druhé straně jejich až přehnaná, řiťolezecká snaha vyhovět příkazům a diktátu Bruselu a západní politiky.

K situaci s imigrací je nutné také zmínit, že názory některých obhájců pro přijímání imigrantů jsou natolik vágní, že je nelze ani brát vážně. Nelze přece  srovnávat migraci našich občanů v roce či po roce 1968, jak s tím rádi někteří kverulanti operují. Jednak se nejednalo o deseti či sta tisíce uprchlíků z ČR, nešlo o živelnost, odcházející (prchající) byli kultivovaní, pracovití, vzdělaní a vesměs zdraví lidé, což se o imigrantech říci nedá.  A především, byla nesrovnatelně jiná doba, jiná situace.

Je  rovněž poněkud nezodpovědné tvrdit, že uprchlíci mají velkou  rozmanitost náboženských směrů, které vyznávají a které by měli, v rámci jejich životních zvyklostí, uplatňovat v naší kultuře, aby ji obohatili, jak tvrdí někteří „odborníci“.  Podobný názor zazněl i od jedné renomované socioložky, která tvrdí, že „....ani nevíme, co je islám. Je to jedno ze tří monoteistických náboženství, řada statí a kapitol v Koránu je stejná a shodná až na nepatrné rozdíly, které jsou i v křesťanství a judaismu“. To je hodně odvážné, avšak víceméně zcestné tvrzení. Podle tohoto názoru snad česká společnost žije v ideální  symbióze s islámem, ani o tom nevíme. Sorry,  ale větší pitomost jsem neslyšel.

Nakonec ještě jednu poznámku, proč nelze zcela podpořit názory vědců v jejich Výzvě. Nechci se nikoho dotknout, ale uvědomují si vědci a vědkyně, jaké pocity asi prožívají naši občané při vědomí, že v  jejich obci bude přebývat početná skupina mimoevropských cizinců (včetně dětí) které neznají, se kterými se nedomluví, kteří nebudou pracovat, budou pobírat sociální či jiné dávky, budou (třeba) praktikovat islámské náboženství s jejich zvyklostmi, budou uplatňovat svůj typický muslimský styl života, ba co víc, dokonce půjdou společně k volbám? Jaká bude jejich asimilace, soužití, vzájemné porozumění, zda mají či nemají mít obavy z možného přenosu některých afrických či asijských onemocnění, muslimského resp. islámského vlivu na jejich život atd.,atd.

Z pohledu vědců je snadné vidět a posuzovat víceméně z hlediska morálního, resp. humánního, než praktického a tedy reálného, jich se totiž (o tom jsem přesvědčen) kontakty s uprchlíky bezprostředně nedotýkají, takže si mohou dovolit mluvit i o věcech, které jdou za rámec chápání jiných,kterých se to bezprostředně týká. Konstatování vědců ve  Výzvě, že dennodenně se z našeho údajně holubičího národa ozývají hlasy přející té či oné skupině cizinců smrt, je velmi, opravdu velmi přehnané, neodpovědné a jako takové je to bohužel  přesně totéž, co sami kritizují.  

Ani s jejich závěrem Výzvy se nemohu ztotožnit, protože není pravda, že „nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou migrační krizi, jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum“.  Nalijme si čistého vína a shodněme se na tom, že situace s imigranty je v kontrastu s kritickými názory nebo obavami v podstatě nejasná a nejistá. Osobně bych si nedovolil tvrdit, že naše společnost ztrácí lidskost a zdravý rozum. Našim občanům totiž může jít o narušení (hypoteticky vzato) jejich poklidného, osobními nebo místními zvyklostmi, kulturou a tradicemi prožívajícího standardního života, že jim může jít také o zdraví a možná i o život. Jinými slovy, nic není jisté na 100%, nic nelze předem vyloučit a proto opatrnosti není nikdy dost. Mít to lidem za zlé a vinit je z nějakých nízkých pudů, je velmi netaktní a také  nespravedlivé.

Jiří Baťa

Je řešením krize demise současné vlády?

Ano
transparent.gif transparent.gif
37%
Ne
transparent.gif transparent.gif
33%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
30%