Petr Markvart: Žádný jaderný Armageddon nečekejme, je to jen mediální masáž

KOMENTÁŘ

Několik vět k současné zjitřené diskusi o údajném povolení Washingtonu k použití zbraní "dlouhého doletu" proti cílům na území Ruské federace.

20. listopadu 2024 - 07:00

Abychom si to celé mohli představit, zkusme si definovat, co to znamená, pokud mluvíme o "dlouhém doletu" (long range), neboť to je přesně ten, náhle hojně používaný výraz, který má navodit představu nějakého strategického zlomu v dosavadním průběhu ukrajinského konfliktu. Ukrajinské síly pro speciální operace použily v dosavadním průběhu konfliktu v několika případech americké taktické balistické střely typu ATACMS (Army Tactical Missile System) s KRÁTKÝM DOLETEM. Již samo slovo "taktická" v názvu systému vylučuje tedy, že by se jednalo o střely s dlouhým, tedy strategickým dosahem. Je odpalovaná z mobilních raketových odpalovacích zařízení typu pásového vozidla M-270 MLRS nebo kolového M-142 HIMARS z kontejnerů, obsahujících vždy jednu střelu.

Ukrajina obdržela z USA dvě dodávky těchto zbraní, první koncem roku 2023 a druhou v březnu 2024. Dohromady se má jednat o cca 50 střel, kde část z nich, která byla již několikrát použita proti letištím v Berďansku, Luhansku a na Krymu, je beze vší pochybnosti nejstarší verzí této munice, tedy typem M39, Block I (MGM-140A) s kazetovou submunicí (950 ks bombiček M74). Maximální dolet této střely, vyráběné koncem 80. let minulého století, je 165 km. 

Je zřejmé, že dodávka z letošního března však obsahovala i novější typ této zbraně M39A1, Block I s lehčí bojovou hlavicí a s doletem cca 300 km, který byl použit minimálně ve dvou případech, a to 17. dubna proti krymské základně Džankoj a 23. června při útoku na Sevastopol, při kterém zahynuli též krymští civilisté na pláži Učkujevka.

K tomu, aby bylo možno tyto systémy bezpečně použít proti cílům na území Ruské federace, dochází k odpálení střely v nejbližší vzdálenosti cca 50 km od fronty. Pokud si tedy namodelujeme, které že to cíle "v hloubi území Ruska" může ukrajinské velení tímto způsobem zasáhnout, vyjdou Vám z toho opět letecké základny Počep u Brjanska (cca 120 km), Chalino u Kurska (140 km), Orel-Južnyj a Voroněž-Baltimor (obě shodně 290 km, tedy na samé hranici dosahu těchto střel). To jsou cíle, které byly už v minulosti terčem útoků ukrajinských bezpilotních prostředků, stejně jako i mnohem vzdálenější základny a jiné objekty, skutečně hluboko na ruském území. Je jistě rozdíl ve škodách, které může způsobit exploze malého dronu, ve srovnání s velkou střelou typu ATACMS, navíc vybavenou s kazetovou submunicí, ale v zásadě se dá říci, nic revolučního se neděje, ani udít nemůže.

Pro lepší představu přikládám srovnávací tabulku střel typu ATACMS. V našem případě se jedná o první dva typy.



Pokud se jedná o efektivní množství této munice, potřebné byť k malé změně současné vojenské situace a vyjdeme-li z přibližného množství již použitých střel, je jasné, že Ukrajina v tuto chvíli disponuje maximálně dvaceti až třiceti střelami obou typů (tedy při počtu cca 5-6 odpalovacích zařízení cca pěti salvami touto zbraní). Jak uvedl náčelník Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny generál Kyrylo Budanov v rozhovoru ze září 2023, k tomu aby se vojenská situace na frontě změnila, by bylo potřeba řádově stovek těchto střel. K takovému transferu zbraní však v nejbližší době nadojde, ani dojít nemůže.

Kdybych to měl tedy nějak shrnout, jedná se zase o takové propagandistické prohlášení, které postrádá jakoukoli reálnou možnost zvratu situace před nástupem nové administrativy ve Spojených státech. Je to takové poslední zamávání Joe Bidena (pokud vůbec něco podobného skutečně schválil a není to jen novinářská vlivová akce) typu: "mějte se tu hezky, udělal jsem, co jsem mohl, ale nakonec to nějak nevyšlo". Ani vyjít nemohlo nebo nemělo, dodejme k tomu.

Takže žádný jaderný Armagedon nečekejme, jsou to jen plané žvásty a mediální masáž.

Petr Markvart


Anketa

V případě, že by hnutí ANO v příštím roce sestavovalo vládu, jak by měla podle vás vypadat?