Ona totiž před volbami a hlavně v posledních dnech před volbami nastává s přírodní nutností taková porucha v morální atmosféře, ba nejenom porucha, ale přímo cyklón. Noviny dští oheň a síru na ty druhé strany, hrobové se otvírají a z nich kromě jiného zápachu vystupují dávno mrtvé aféry, kdekterý mužíček v redakci, který je jinak dobrý manžel a otec, se může roztrhat samou horlivostí, jak by našel něco, čím by rozčilil čtenáře proti někomu z druhého tábora.

Kdyby se mělo soudit podle novin, musili bychom všichni chodit s pěnou u huby anebo mrtvičně zrudlým, živelným rozhořčením proti padouchům jiných politických nátěrů. Ve skutečnosti je celé to rozčilení jen volební lež, ve skutečnosti ani ti, kteří v předvolební horlivosti jsou ochotni nařknout kandidáta jiné strany ze sedmi vražd, tří loupeží, smilstva proti přírodě, podvodu, piklů proti republice, křivopřísežnictví, korupce a vůbec lumpárny, ani ti nejsou opravdu do běla rozžhaveni volební vášní, nýbrž dělají to "jen tak” hlavně proto, že jsou za to placeni. A právě tato neupřímnost, tato neodpovědnost, toto mínění, že ze sebehorších injurií krev neteče, dělá volební atmosféru tak nesnesitelnou, přesně řečeno tak nedůstojnou pro nás občany, kteří máme býti taháni za nohu.