A když traktor, tak jedině Zetor. Ano – občas měli jako atrakci starší sousedé nějakou jinou pohonnou jednotku. Něco předpotopního nebo malou frézu či stacionární motor s lanem. Ale traktor Zetor – to bylo něco!! Zručný absolvent mechanizátorského oboru střední zemědělské školy byl schopen tyto stroje opravit i seřídit a dodnes jsou nenahraditelnými pomocníky na vesnici i v lese.

Je tomu již drahně let, kdy náhle – pro nás ze severu – Zetor „padl“. Veliký strojírenský závod z Brna s dodavateli z různých koutů republiky, který spolupracoval dlouhodobě se zahraničním výrobcem – Janem Srncem. Ten postupně nahradil jeho dodávky na řadě zahraničních trhů a bylo po legraci. Byli jsme tehdy dva poslanci z našeho klubu vysláni do Brna. Hovořili jsme se zaměstnanci a já si s nimi vyměnil telefonní čísla. Po pár dnech se konala jejich demonstrace na Malostranském náměstí v Praze. Stáli v podloubí a měli transparenty. Byl jsem jedním z těch, kteří k nim zašli a pozval jsem je na pátek do Poslanecké sněmovny ČR na balkon pro hosty.

Při projednávání tohoto bodu v sále bylo zajímavé, kolik řečníků náhle volilo opatrně slova a i Václav Klaus občas sledoval dění mezi hosty.

Dnes je situace jiná. Podnik je už podstatně menší a propuštění cca 260 lidí z výroby je jen na okraji zájmu masmédií. Přitom  propouštění může brzy pokračovat, ale odboráři nijak vehementně neprotestují a je jasné, že řada lidí vysazených z práce najde poměrně rychle nové zaměstnání. Až se podaří výrobu opět nastartovat – a já doufám, že to půjde – budou ti nejšikovnější ze dnes propuštěných specialistů již nenávratně pro daný podnik ztraceni. Ti totiž najdou místo mezi prvními. Budou při novém startu moc chybět. Škoda – další velká značka Zetor je opět v akutním nebezpečí, že zmizí z mapy průmyslových podniků Evropy. Není první, ale asi není ani poslední. Poslance ani Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR tato situace opravdu nezajímá?