Jiří Kouda: Zglajchšaltované vymývání mozků

KOMENTÁŘ

Když zveřejnila k událostem na Ukrajině svůj průzkum společnost SANEP, přinesly výsledky mnohá překvapení. Zejména pro ty zastánce „tvrdé“ linie vůči putinovskému Rusku. A to nepříjemné.

26. března 2014 - 07:00

Je samozřejmé, že čeští občané sledují ukrajinskou krizi se znepokojením (83,6 procenta lidí je znepokojených či spíše znepokojených, doložil průzkum SANEPu pro Blesk). Jde o události, které se mohou dotknout všech, je v nich hodně emocí a obav, že se do Česka přelije emigrační vlna spojená s ekonomickými dopady, jako zdražení plynu, a tak se není co divit.

Čemu se ale divit lze, je poněkud jednostranný pohled nejen vládních představitelů a médií a zejména veřejnoprávní České televize. Miroslav Karas je sice snaživý, ale na sociálních sítích se už ujalo rčení „trapný jako Karas“. Neschopnost podat objektivní informace je tímto jedincem přímo ztělesněna (místo zpráv jde o dojmologii a komentáře, které vnucují jediný pohled na neobyčejně složitý problém).

A snad proto je překvapivé, že zglajchšaltované vymývání mozků se lidí tolik nedotklo: Podle SANEPu na otázku se který z uvedených tvrzení souhlasíte, odpovědělo 39,4 procenta dotázaných, že Rusko podniká vůči Ukrajině mocenskou agresi. Jenže 33,4 procenta lidí se domnívá, že celý konflikt na Ukrajině je vyvolán zájmem západních mocností.  Deset procent lidí si myslí, že do konfliktu Rusko-Ukrajina by se neměl nikdo jiný plést a dokonce 6,6 procenta se vyslovilo pro tvrzení, že Rusko na Ukrajině oprávněně hájí ruskou menšinu.

Jinými slovy výsledky průzkumu ukazují, že názorově je české obyvatelstvo štípnuté ve dví. Dokonce si dovolím vyslovit tezi, že jednostranný tlak na výklad situace na Ukrajině, vede mnoho lidí k odporu a není nepodobný tomu, jak lidé smýšleli v reakci na propagandu bývalého režimu, tak mile označovaného „totáč“.

Rozdělení obyvatel pak dokládá i souhlas se SANEPem předloženými variantami řešení. Se stažením ruských jednotek a obnovením hranic Ukrajiny se současnou vládou vzniklou po svržení Janukovyče souhlasí 40,1 procenta lidí. Ovšem s návratem Janukovyče a vypsáním předčasných voleb souhlasí 23,1 procenta a s rozdělením Ukrajiny za asistence mezinárodních pozorovatelů souhlasí 22,7 procenta dotázaných.

Lze se divit? Nu ano. Vždyť naši a euroatlantičtí politici dělali a dělají vše pro to, aby podpořili státní převrat vůči legitimní vládě a svrhli legitimně zvoleného prezidenta a následně podpořili vládu, v níž sedí neonacisti. To mnoha lidem jaksi nejde na rozum. Samozřejmě lze a tak se i děje, poukazovat na zločinné bohatství Janukovyče a „jeho“ oligarchů. Jenže tomu chybí dodatek o tom, kterak se nynější ukrajinská vláda  rovněž opírá o oligarchy a dává jim i politicko-mocenskou oporu v podobě rozdávaných gubernátorství. Je tedy bohatství jedněch odporné a u druhých, nevím, jak to označit, demokratické, protože proevropské? V čem? Odpovědi se od politiků a veřejnoprávních médií nedozvíme. Otázku extremistických, rasistických, antisemitských, protiromských, protiruských a vlastně všeobecně xenofobních stran tito politici a uvedená média (včetně pana Karase či Pazderky) zcela ignorují. Bojovnice za svobodu Tymošenková by si to a osmimilionovou ruskou menšinou na Ukrajině vyřídila jednoduše: "Měli bychom je odpálit atomovkou.“ Volynským Čechům, kteří volají o pomoc svoji starou vlast, nic nehrozí, vždyť to tvrdí vláda, vlastně Lubomír Zaorálek.

Výroky ministra zahraničí Zaorálka o relativitě ústavnosti při dějinných zvratech postrádají logiku, když se zároveň schovávají za „neústavnost“ referenda na Krymu a následné připojení k Rusku. Ostatně, média, místo toho, aby zpovídala poslance Šarapatku, jak průběh referenda viděl na vlastní oči, soustředila (například pan Veselovský) se pouze na to, kdo jemu a dalším dvěma politikům vlastně platil cestu na poloostrov při této pozorovatelské misi. Probíhalo tedy referendu pod hlavněmi kalašnikovů nebo ne? To je ale patrně nezajímavé, tak proč se patlat takovými detaily, když je to přece jasné a myslí si to Karas.

Z valné části médií se staly propagandistické a jednostranné útvary, které ale prokazují svými klapkami na očích medvědí službu. A z politiků se stávají nutně „odvařené“ figury. „Rozhodně zejména veřejná vystoupení, která jsou na Zaorálka někdy až urážlivá, vedou nejen ke ztrátě jeho popularity, ale také popularity ČSSD,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil a doplnil: „V nějakém bližším horizontu dojde i těm jeho přátelům v ČSSD, že té straně ne škodí, ale už jí zřejmě nevratně uškodil.“

Média i politici selhávají, jakoby všichni žili ve světě, kde je vše černé nebo bílé. Zlo a dobro. Lež a pravda. Kromě nejapnosti a omezenosti takového pohledu je namístě poznamenat, že jde také o jev velice nebezpečný.  Zvláště, když apologeti tohoto směru zneužívají slov jako „demokracie“, či „svoboda“ a významy těchto pojmů destruují.

„Na příkladu Ukrajiny je názorně vidět, že Evropa hraje s jinými kartami než Rusko: asociační smlouvy východního partnerství z povahy věci vznikají trpělivým vyjednáváním podmínek a nejsou uzavírány pod nátlakem. To Rusové používají zcela jiné metody: invazní vojenské jednotky na Krymu jsou toho jasným dokladem,“ tvrdí europoslanec Libor Rouček ve snaze udělat z Evropské unie baculatého andílka, který se nám tu zjevil, jako dobrodějské deus ex machina. O asociační dohodě nic nevíme, neznáme její podmínky, víme jen, že když ji Janukovyč odmítl podepsat, trpělivost i „nenátlak“ unie jaksi vyšuměl a spojí se klidně i s neonacistickým svinstvem.

Asi tak, jak to vyjádřil čtenář novinek.cz v diskusi:

Jednou se takhle na ukrajinském náměstí Nezávislosti shromáždili... velvyslanci USA, Francie, Německa, představitelka vlády USA Victoria Nuland, senátor USA John McCain, (bývalý) ministr zahraničí Německa Guido Westerwelle, vrchní komisařka pro zahraniční vztahy EU Catherine Ashton, bývalý prezident Gruzie Mikheil Saakashvili, bývalý premiér Polska Jaroslaw Kaczynski, český ministr zahraničních věcí L. Zaorálek, český senátor Jaromír Štětina...

...a obvinili Rusko z vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny.

Psáno pro Prvnizpravy.cz

Jiří Kouda


Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 18%
transparent.gif transparent.gif
Ne 65%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 17%
transparent.gif transparent.gif