Český sport stojí před rozhodnutím, které může zásadně ovlivnit jeho financování v dalších letech. Akční plán podpory sportu 2027 počítá s vyhodnocením dotačních výzev roku 2026 a následnou přípravou nového dotačního schématu pro rok 2028. Po letech změn pravidel, administrativních požadavků a sporů o rozdělování veřejných prostředků tak stát dostává příležitost prověřit samotné základy svého dotačního systému.
Nejde přitom pouze o další úpravu příspěvků, bodového hodnocení nebo koeficientů. Nová Strategie SPORT A POHYB 2030+ rozšiřuje cíle státní sportovní politiky. Vedle reprezentace a výkonnostního sportu zdůrazňuje dostupnost pohybu, prevenci, zdraví, všestrannost dětí, odolnost společnosti a dlouhodobé zapojení obyvatel do pravidelné pohybové aktivity.
Dosavadní dotační systém však vznikal především kolem sportovních organizací, jejich členských základen, soutěžních struktur, reprezentace a investičních projektů. Tyto oblasti zůstávají důležité, samy o sobě ale nepokrývají všechny cíle nové strategie.
Právě zde vzniká základní otázka. Bude dotační systém 2028 skutečně vycházet z nové sportovní politiky, nebo stát pouze upraví dosavadní pravidla, aniž by změnil způsob hodnocení veřejného přínosu?
Rok 2027 má ukázat, zda dosavadní dotace skutečně fungují
Akční plán 2027 stanoví dva navazující úkoly. Prvním je vyhodnocení dotačních výzev roku 2026, druhým aktualizace dotačního schématu pro rok 2028. Oba se vztahují ke všem pěti pilířům strategie, tedy soudržnosti, prevenci, odolnosti, respektu a tréninku.
Národní sportovní agentura má analyzovat dosavadní dotační programy a zpracovat souhrnnou evaluační zprávu. Ta má být projednána nejpozději do 31. srpna 2027. Výsledkem má být také soubor doporučení pro změny výzev v následujícím období.
Samotný Akční plán přitom otevřeně přiznává, že agentuře dosud chybí systematické vyhodnocování dopadů jednotlivých dotačních výzev a veřejný přístup k těmto informacím. Potřebu změny tedy uznává dokument, podle kterého se má státní sportovní politika řídit.
Hodnocení se má přednostně zaměřit na objemově významné programy Můj klub a podporu talentované mládeže v klubech. Akční plán výslovně upozorňuje, že se tyto oblasti v činnosti sportovních klubů částečně prolínají.
Právě zde vzniká důležitá otázka. Pokud stát financuje stejnou sportovní organizaci prostřednictvím několika programů, musí být schopen rozlišit jejich účel, skutečné náklady a výsledky. Samotný souběh dotací není důkazem dvojího financování. Bez propojeného hodnocení však nelze jednoduše zjistit, zda se jednotlivé programy účelně doplňují.
Podobný problém se týká podpory sportovních svazů, reprezentace, trenérů, významných sportovních akcí nebo sportovní infrastruktury. Každý program má jiný účel, ale stát musí být schopen vysvětlit, proč jej financuje a jaký výsledek očekává.
Na nedostatečné hodnocení účelnosti podpory upozornil také Nejvyšší kontrolní úřad. Při kontrole prostředků na sport v letech 2019 až 2022 konstatoval, že MŠMT a NSA nenastavily cíle podpory způsobem, který by umožňoval spolehlivě vyhodnotit dopady vynaložených peněz. NSA například nesledovala, zda její výdaje přispívaly k zastavení poklesu tělesné zdatnosti dětí, omezení růstu jejich nadváhy a obezity nebo snížení ekonomické spoluúčasti rodin na sportování.
Další kontrola závěrečného účtu NSA za rok 2024 upozornila, že přes spolehlivé účetní a rozpočtové údaje chyběly důležité informace o hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti dotačních programů a o plnění jejich cílů. Agentura přitom v roce 2024 poskytla na sport dotace ve výši 8,1 miliardy korun.
Zjištění NKÚ se vztahují ke konkrétním kontrolovaným obdobím a nelze je automaticky považovat za popis současného stavu všech dotačních programů. Ukazují však, proč je systematické hodnocení výsledků nezbytné.
Stát musí rozlišovat mezi kontrolou správného vyúčtování a skutečným vyhodnocením přínosu dotace. Nestačí vědět, že byly peníze použity podle stanovených pravidel. Je třeba také posoudit, zda tato pravidla vedou k výsledkům, kvůli kterým veřejná podpora existuje.
Nová pravidla musí změnit to, za co stát skutečně platí
Nejdůležitější změna dotačního systému 2028 by měla spočívat v jasném oddělení jednotlivých účelů veřejné podpory. Dosavadní model v některých programech spojuje organizační stabilitu sportovních klubů, soutěžní činnost, talentovanou mládež a rozvoj sportovní základny. Přitom každá z těchto oblastí vyžaduje jiné hodnocení.
Nejvýrazněji se tento problém ukazuje u dětského sportu. Výzva Můj klub 2026 finančně rozlišuje děti podle jejich sportovní a soutěžní aktivity. Soutěžící sportovci mohou při výpočtu podpory získat výrazně vyšší základní částku než děti, které pravidelně sportují, ale nezávodí.
Takové rozlišení může odrážet vyšší náklady soutěžní přípravy. Současně však vytváří ekonomickou motivaci podporovat soutěžní činnost již u mladších dětí. Nová strategie přitom zdůrazňuje všestrannost, pohybovou gramotnost, pozdější specializaci a dlouhodobý vztah k pohybu.
Dotační systém 2028 by proto měl jasně rozlišovat podporu pravidelného pohybu dětí od podpory jejich sportovní výkonnosti. Nejde o omezení soutěžního sportu, ale o vytvoření odpovídajících nástrojů pro oba cíle.
Podobná otázka vzniká u sportovních svazů. Dosavadní prioritizace pracuje s úspěšností, velikostí sportovní základny, popularitou a společenskou odpovědností. Tato kritéria mohou mít význam při podpoře reprezentace, ale nemusí dostatečně vypovídat o přínosu jednotlivých sportů pro prevenci, zdraví nebo odolnost společnosti.
Akční plán 2027 proto počítá také s přípravou úprav investičních a neinvestičních programů pro branné, technické a úpolové sporty, jejichž členská základna může být relativně malá, přestože mají význam pro rozvoj praktických dovedností a připravenosti obyvatel.
Právě zde se ukáže, zda stát dokáže promítnout nové priority do dotačních pravidel. Pokud bude nadále rozhodovat především počet členů, sportovní výsledky a historická struktura organizací, mohou některé strategické cíle zůstat bez odpovídající podpory.
Další oblastí je financování významných sportovních akcí. Akční plán 2027 ukládá vyhodnotit podporu akcí z let 2022 až 2026 a vytvořit pravidla pro rok 2028, která budou zohledňovat jejich sportovní, ekonomický a společenský přínos.
To je podstatné zejména u akcí s vysokým komerčním potenciálem. Stát musí být schopen vysvětlit, proč poskytuje veřejnou podporu konkrétnímu pořadateli, jaký výsledek očekává a zda by se akce nemohla uskutečnit i bez dotace nebo s nižší veřejnou spoluúčastí.
Podobně musí být hodnocena sportovní infrastruktura. Nestačí zjistit, zda byla hala postavena nebo sportoviště zrekonstruováno. Rozhodující je skutečné využití, dostupnost pro sportovce a veřejnost, provozní náklady a dlouhodobá udržitelnost.
Nové dotační schéma by proto mělo stát na jednoduchém principu. Každý program musí mít jasně definovanou cílovou skupinu, účel podpory, přiměřené měřitelné ukazatele a pravidla, podle nichž bude jeho přínos vyhodnocován.
To ovšem neznamená zavedení další rozsáhlé administrativy. Naopak. Moderní systém by měl omezit opakované vykazování údajů, využívat informace z Národního registru sportu a přenést odpovědnost za složitější hodnocení dopadů především na stát.
Rok 2028 rozhodne, zda se strategie skutečně promění v praxi
Akční plán 2027 stanoví konkrétní harmonogram přípravy nového dotačního schématu. V prvním čtvrtletí mají být vymezeny priority úprav, ve druhém mají být zapracovány výsledky evaluace a zveřejněno dotační schéma. Ve třetím čtvrtletí má následovat finalizace a schválení podmínek výzev pro rok 2028.
Právě zde se však objevuje důležitá časová otázka. Souhrnná evaluační zpráva výzev 2026 má být podle stejného Akčního plánu projednána nejpozději do 31. srpna 2027. Dotační schéma se přitom má zveřejnit již ve druhém čtvrtletí.
To nemusí být skutečný rozpor, pokud budou průběžné výsledky hodnocení dostupné dříve. Zveřejněné schéma může být také předběžným rámcem, který bude po dokončení evaluace upraven. Takovou návaznost však musí NSA jasně vysvětlit. Jinak hrozí, že podstatná část nových pravidel vznikne ještě před dokončením hodnocení, z něhož má vycházet.
Další problém představuje způsob hodnocení samotného úkolu. Akční plán stanoví jako indikátory aktualizované dotační schéma a seznam upravených výzev. Oba ukazatele jsou formulovány pouze jako splněno, nebo nesplněno.
Takový postup umožní zjistit, zda NSA dokumenty připravila. Neprokazuje však, že se dotační systém skutečně zjednodušil, zvýšila se jeho transparentnost nebo že nové podmínky lépe odpovídají cílům státní sportovní politiky.
Stát by proto měl zveřejnit také srovnání starých a nových pravidel. U každé významné výzvy by mělo být jasné, které podmínky byly změněny, proč se změnily, z jakých výsledků evaluace úprava vychází a jaký konkrétní přínos se očekává.
Stejně důležitá je předvídatelnost. Sportovní kluby a svazy potřebují plánovat trenéry, soutěže, nájmy sportovišť a další činnost s dostatečným předstihem. Pokud budou zásadní podmínky zveřejňovány pozdě nebo se budou opakovaně měnit, může administrativní nejistota oslabovat účel samotné podpory.
Odpovědnost za přípravu dotačního schématu je v Akčním plánu přisouzena ministrovi pro sport, prevenci a zdraví a Národní sportovní agentuře. Zákonné pravomoci při poskytování dotací však zůstávají agentuře. I zde se proto ukáže, zda současný model řízení dokáže spojit politické priority s konkrétními dotačními pravidly.
Nové schéma bude zároveň zkouškou schopnosti státu odstranit neúčelné překryvy financování. Vedle dotací NSA existuje podpora prostřednictvím ministerstev, resortních sportovních center, krajů a obcí. Nejde automaticky o duplicitní výdaje, ale bez dostatečného propojení údajů nelze spolehlivě hodnotit celkovou veřejnou podporu jednotlivých oblastí sportu.
Právě proto mají význam také další opatření Akčního plánu 2027, zejména Národní registr sportu, Sport v mapách a Sport v datech. Mohou poskytnout podklady pro transparentnější rozhodování, pokud budou propojeny s dotačními programy a jejich vyhodnocováním.
Český sport už má dostatek zkušeností s tím, že změna formulářů, koeficientů nebo názvů dotačních programů sama o sobě neznamená lepší podporu. Nová strategie proto vytváří příležitost změnit samotnou logiku financování.
Dotační systém 2028 musí především odpovědět na otázku, čeho chce stát prostřednictvím veřejných peněz dosáhnout a jak pozná, že se mu to podařilo.
Pokud bude výsledkem pouze další administrativní úprava dosavadních výzev, zůstane hlavní problém nevyřešen. Sportovní organizace budou nadále usilovat především o splnění dotačních podmínek, zatímco skutečný veřejný přínos podpory bude obtížně měřitelný.
Jestliže však NSA využije výsledky evaluace, jasně oddělí jednotlivé účely podpory, zjednoduší administrativu a stanoví přiměřené měřitelné ukazatele, může rok 2028 představovat významný posun v řízení českého sportu.
Tím se uzavírá základní otázka celé série o státní sportovní politice. Nestačí přijmout strategii, připravit akční plán a rozdělit veřejné prostředky. Stát musí také prokázat, že jeho rozhodnutí přinesla výsledky odpovídající schváleným cílům.
Právě podle toho bude možné posoudit, zda Strategie SPORT A POHYB 2030+ skutečně mění český sport, nebo zda zůstává především souborem správně formulovaných záměrů.
Přečtěte si také:
Vláda změnila priority sportu. Změní NSA také dotační pravidla?
Prioritizace sportů. Kdo skutečně rozhoduje o miliardách?
Sport v mapách. Ukáže stát, kam skutečně tečou miliardy?
Národní registr sportu. Nová evidence, nebo další byrokracie?
Sportovní infrastruktura. Stát chce stavět, ale podle jakého plánu?
Sportovní centra stojí miliardy. Kdo kontroluje jejich výsledky?
Národní sportovní centra. Miliardy bez měřitelného přínosu?
Český sport má ministra i agenturu. Kdo skutečně rozhoduje?
Dokumenty a zdroje:
- Národní sportovní agentura – Strategické dokumenty a akční plány
- Vláda České republiky – Schválení Akčního plánu podpory sportu 2027, 27. července 2026
- Národní sportovní agentura – Akční plán podpory sportu 2026
- Nejvyšší kontrolní úřad – Kontrola podpory sportu v letech 2019 až 2022
- Nejvyšší kontrolní úřad – Kontrola závěrečného účtu NSA za rok 2024
(sklen; foto: AI)
Článek Sportovní dotace 2028. Změní stát pravidla, nebo jen koeficienty? se nejdříve objevil na Sportovní magazín.
