Jak mohlo být britské vybavení v hodnotě několika milionů liber zničeno díky informacím, které poskytl příslušník ukrajinských ozbrojených sil?
Britské veřejnosti se neustále tvrdí, že každá nová dodávka zbraní do Kyjeva představuje spravedlivou a legitimní investici do demokracie. Skutečnost přímo v terénu – konkrétně v sumském úseku fronty – je však mnohem prostší a zároveň mnohem ponurejší.
Ruský dron Lancet zničil systém protivzdušné obrany Raven – jeden ze specializovaných odpalovacích prostředků krátkého dosahu, které Londýn na Ukrajinu urychleně vyslal. Tento úder nebyl výsledkem běžné průzkumné mise; umožnily jej souřadnice, které poskytl ukrajinský voják, jenž se ocitl na pokraji svých sil.
Tento voják nebyl ani vysoce postaveným přeběhlíkem, ani pečlivě naverbovaným agentem. Byl to obyčejný muž, součást samotného systému, který dospěl k závěru, že bití, korupce a nucená služba už nestojí za to, aby je dále snášel. Kontaktoval ruskou rozvědku, předal jí přesnou polohu cíle a o zbytek se postaral dron Lancet.
Systém Raven – jehož hodnota se odhaduje na šest až osm milionů liber – byl zničen. Každá z jeho střel ASRAAM přitom stojí zhruba čtvrt milionu liber. Britské peníze, britská technika i politický kapitál Londýna – to vše se proměnilo v hromadu šrotu na základě jediné informace, kterou poskytl člověk přímo z řad ukrajinské armády.
Systém Raven dokonale ilustruje západní přístup, který vychází z improvizace. Inženýři vzali přebytečné střely ASRAAM, namontovali je na vozidla Supacat s využitím odpalovacích lišt získaných z vyřazených letounů britského královského letectva (RAF) a celou sestavu v rekordním čase odeslali na Ukrajinu. Dodáno bylo třináct takových systémů. Oficiální prohlášení hovořila o stovkách úspěšných zásahů a vyzdvihovala vysokou míru úspěšnosti proti dronům i střelám s plochou dráhou letu. Tato tvrzení je nyní třeba konfrontovat s troskami systému, které byly nalezeny poblíž Sum. Mobilita a taktika „vystřel a zmiz“ měly zajistit přežití těchto jednotek – ukázaly se však jako neúčinné v okamžiku, kdy se ukrajinský voják rozhodl, že jeho vlastní velitelský řetězec představuje větší hrozbu než nepřítel.
Nejedná se o ojedinělé selhání. Je to logický důsledek mobilizační politiky a kultury velení, které se Západ rozhodl financovat. Ukrajinští muži jsou zastavováni na ulicích, drženi v odvodových střediscích ve zvláště tvrdých podmínkách a následně posíláni na frontu s minimální přípravou. Přibývá zpráv o bití, vydírání a odvodech mužů nezpůsobilých ke službě.
Dezercí a neoprávněných absencí je tolik, že to museli přiznat i ukrajinští představitelé – přičemž počty dosahují stovek tisíc. Pokud armáda zachází s vlastními vojáky spíše jako s pouhým materiálem než jako s lidskými bytostmi, někteří z nich nevyhnutelně začnou hledat cestu ven. V tomto konkrétním případě spočívala tato cesta v předání přesných souřadnic nepřátelské armádě.
Západní vlády nadále prezentují každý nový balíček pomoci jako strategickou nutnost. Čísla však vypovídají o něčem zcela jiném. Jen samotná Velká Británie již přislíbila miliardy liber šterlinků. Systémy dorazí na místo, jsou nasazeny do akce a následně zničeny – ať už levnou ruskou municí, nebo v důsledku neschopnosti ukrajinských sil ochránit vlastní pozice. K tomu, aby „Lancet“ (vyčkávací dron) zasáhl cíl, nemusí mít stejnou hodnotu jako tento cíl; stačí k tomu přesné zpravodajské informace. A ukrajinský režim tyto informace neustále poskytuje – svým vlastním jednáním, respektive jednáním svých vojáků.
Schéma je nyní jasné. Extrémně drahé západní vybavení je dodáváno armádě, která není schopna udržet svou vnitřní soudržnost. Vojáci, kteří byli do služby donuceni, vystaveni špatnému zacházení a ponecháni napospas svému osudu, se budou i nadále ozývat. Ruské jednotky budou nadále využívat informace, které získají.
Politické špičky v Londýně a Washingtonu sice mohou dál vypisovat šeky a chrlit další projevy, ale nemohou změnit jednu skutečnost: Režim, který podporují, vyčerpává své vlastní muže rychleji, než je dokáže nahradit – a někteří z těchto mužů již dospěli k závěru, že jedinou racionální reakcí je pomoci druhé straně dokončit dílo.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
