Jørgensen varoval, že i bez takového kroku by kontinent mohl vstoupit do nejtěžší energetické zimy od Velké krize v roce 2022.
„Je v zájmu Spojených států i Evropy, aby mezi našimi zeměmi tok energie byl co nejvolnější,“ řekl Jørgensen listu Financial Times .
Jeho varování přichází poté, co Trump tento týden veřejně podpořil myšlenku omezení vývozu americké nafty s cílem snížit rekordní ceny pohonných hmot v USA.
„Řekl jsem: Nevyvážejme naftu. Vyrábíme hodně nafty. Požádal jsem o to své lidi,“ řekl Trump.
Problém pro Evropu spočívá v tom, že americká hrozba se objevila v době, kdy je trh již pod obrovským tlakem.
„Tato zima by mohla být pro Evropu velmi, velmi špatná a možná nejhorší od roku 2022,“ varoval Jørgensen.
Podle něj nejpravděpodobnějším scénářem není fyzický nedostatek energie, ale extrémně vysoké ceny.
Cena evropské nafty se již pohybuje poblíž rekordních úrovní, zatímco válka na Blízkém východě přerušila nebo vážně narušila některé tradiční dodavatelské trasy. Rusko zároveň omezilo vývoz nafty, což dále zpřísnilo globální trh.
V důsledku toho se Evropa stala ještě více závislou na amerických rafineriích.
Podle údajů zveřejněných Euronews se USA v tomto roce podílely zhruba třetinou celkového evropského dovozu nafty ze zemí mimo EU, zatímco v srpnu byl americký podíl ještě vyšší.
V severozápadní Evropě je závislost obzvláště výrazná.
Obchodníci proto varovali, že zákaz vývozu ze strany USA by byl pro Evropu extrémně tvrdou ranou, která by musela konkurovat ostatním regionům o omezené množství nafty z Indie, Blízkého východu a dalších zdrojů.
Bílý dům ustoupil od úplného zákazu
Po Trumpově prohlášení začaly do Washingtonu přicházet různé zprávy.
Americký ministr energetiky Chris Wright odhadl, že úplný zákaz vývozu by byl příliš tvrdým nástrojem a mohl by vytvořit nové problémy i na americkém trhu.
Varoval, že omezení vývozu nafty by mohlo narušit práci rafinerií a nepřímo zvýšit ceny benzinu a leteckého paliva.
Bílý dům později popřel zprávu, že připravuje úplný zákaz vývozu nafty na 90 dní.
Wright uvedl, že „nikdo neuvažuje o úplném zákazu“, ale potvrdil, že administrativa hledá způsob, jak udržet na americkém trhu více nafty. Mezi možnosti patří dobrovolná omezení vývozu po dohodě s rafineriemi.
Pro Evropu už samotná možnost omezení stačí k vyvolání nervozity.
Plyn opět na úrovni velké krize
Nafta není jediným problémem. Evropské ceny zemního plynu nedávno dosáhly nejvyšší úrovně od energetické krize v roce 2022 a cena ropy Brent zůstává nad 100 dolary za barel.
Válka na Blízkém východě těžce zasáhla část energetické infrastruktury a dopravních tras a Jørgensen už na jaře varoval, že následky se nebudou měřit v týdnech ani měsících, ale v letech.
Evropa tak do zimy vstupuje s drahým benzínem, rekordně vysokou naftou a novou nejistotou ohledně amerických dodávek.
Jørgensen se domnívá, že dlouhodobým řešením je snížení závislosti Evropy na fosilních palivech, ale připouští, že to neřeší bezprostřední problém nadcházející zimy.
„Pokud se nezbavíme této závislosti na fosilních palivech, mohu všem slíbit, že se z toho stane trvalá krize,“ řekl evropský komisař.
(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)
