Svátek má: Nora

Politika

Velikost textu:

Jaroslav Bašta: Infekční snění

Jaroslav Bašta: Infekční snění

Karanténa doprovázející současnou pandemii zasáhla do životů nás všech. Vytrhla nás ze zaběhaného rytmu našeho bytí a způsobila to, nač posledních třicet let skoro nikdo neměl čas – zpomalit a zůstat chvíli jen sám se sebou.

Jaroslav Bašta
29. března 2020 - 03:20

Jde o vnucenou duchovní terapii, která ve svých důsledcích vypovídá o tom, co se skrývá pod těmi maskami, které normálně nosíme. Taková už je povaha každé vážné krize, že odhalí, kdo vlastně jsme, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz..
   
Výsledek neznamená žádné překvapení. Slušní lidé pochopili, že to základní, co mohou udělat v šílených podmínkách letošního morového jara tkví v jejich ohleduplnosti k ostatním (a vlastně k sobě). Mají-li sílu a možnost, snaží se pomáhat ostatním. Třeba šitím roušek. Většinou se snaží nemyslet na věci číhající za obzorem nejbližších týdnů, na starosti, krev, pot a slzy, které je potom čekají. Když sleduji záplavu vtipů, které se v poslední době objevily, musím konstatovat, že jejich množství si nijak nezadá s rokem 1968 či obdobím Protektorátu.
   


Přiznám se, že mě trochu dojal příběh z Facebooku, v němž si majitelka květinářství na malém městě po nuceném uzavření obchodů si na síti stěžovala, že je jí strašně smutno, když se dívá na své krásné řezané květiny, které v zavřeném krámu zvolna vadnou. Tak se rozhodla je přinést a darovat každému, kdo bydlí poblíž a má zájem. Lidé se ozvali, ona se prošla a rozdala je. Myslím, že největší radost udělala nakonec sama sobě. Ten její příběh má obecnou platnost a my všichni se budeme muset znovu naučit ten prastarý příběh logiky daru obsahující pradávnou trojnásobnou povinnost dát, přijmout a vrátit.
   
V dobách krize, bohužel, platí, že poměry dokážou z lidí vymáčknout také to nejhorší, co se v jejich nitru skrývá. U nás jsme těch, kteří se cítili být povzneseni nejen nad ostatní, ale hlavně nad zákony, včetně přírodních, měli nadbytek už v době předinfekční. Nakonec zaplnili skoro celou Letenskou pláň. O to víc prudí v době krize. Nejhorší je, že se teď s námi začali dělit o své sny.
   
Koronavirus považují za báječnou příležitost, jak zbohatnout. Primárně na tom, že virus čistě biologicky odstraní neproduktivní vrstvy obyvatelstva, takže se výrazně sníží náklady na sociální zabezpečení a zdravotnictví. Zároveň se oživí trh s nemovitostmi a vytvoří se další prostor pro migrační byznys. Velmi je inspiroval příklad firmy Diag Human, která zažalovala český stát kvůli fiktivnímu ušlému zisku. Soudí se skoro 30 let pro poškození dobré pověsti a je dosti úspěšná. Ozvalo se již několik právníků a politiků, kteří zažalovali Českou republiku nejen pro objektivně vzniklé škody, ale hlavně kvůli ušlému fiktivnímu zisku, o nějž některé firmy údajně přišly vyhlášením mimořádného stavu a karantény.
    

Celé se to po právní stránce opírá o názor, že ochrana zdraví a životů lidí v důchodovém věku má nižší hodnotu než budoucí zisk poškozených firem. Právníci a politici vycházejí z předpokladu, že koronavirus se chová dle principu sociálního darwinismu a eliminuje pouze slabé a nepotřebné kusy. Pro všechny ostatní představuje pouhou slabší sezónní chřipku, takže razantní vládní nařízení jsou vlastně nezákonná. Za takový názor by se styděla i vyhladovělá hyena.
   
Myslím si, že o chorobě COVID-19 zatím víme příliš málo. Ale všichni pseudooptimisté by si měli všimnout, že napadá imunitní systém člověka, takže ten pak umře na něco jiného. Trochu mi to připomíná situaci, v níž by se virus HIV nešířil pohlavním stykem, ale kapénkovou infekcí. V takovém případě nemusí být věk rozhodujícím faktorem.
   
Zkrátka, v době krize se nakonec ukáže charakter jednotlivých lidí, ale také institucí. Všímejme si tedy jejich slov a počínání a dobře si ho zapamatujme. Bude se to hodit, až budeme rozhodovat o budoucnosti své a svého státu.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)