Francie dostala další vážné varování ohledně stavu svých veřejných financí. Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings v pátek 30. října 2026 mimo pravidelný harmonogram změnila výhled úvěrového hodnocení země ze stabilního na negativní. Samotný rating A+ ponechala beze změny, upozornila však na rostoucí riziko jeho budoucího snížení. Druhá největší ekonomika eurozóny čelí kombinaci vysokého zadlužení, dražších půjček a slabého hospodářského růstu, která stále více omezuje rozpočtové možnosti vlády.
Podle nové prognózy Fitch vzroste francouzský veřejný dluh ze 115,7 procenta hrubého domácího produktu v roce 2025 na přibližně 124 procent v roce 2028. Ještě v srpnu agentura očekávala zadlužení na úrovni 122,7 procenta HDP. Ke stabilizaci dluhu by podle jejího odhadu bylo zapotřebí rozpočtové konsolidace odpovídající přibližně 3,5 procenta HDP.
Francouzská vláda chce v roce 2027 snížit deficit veřejných financí na pět procent HDP, Fitch však očekává schodek 5,5 procenta. Pochybuje totiž o možnosti prosadit potřebné úspory v politicky rozděleném parlamentu a za rostoucího společenského tlaku na zachování sociálních výdajů. Ani splnění vládního cíle by přitom neznamenalo konec zadlužování, pouze zpomalení jeho tempa.
Nepříznivý vývoj potvrzují také čerstvé údaje francouzského statistického úřadu Insee. Ekonomika ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,1 procenta, zatímco v předchozím období stagnovala. Vývoz se snížil o 1,7 procenta a investice o 0,6 procenta. Slabý hospodářský výkon omezuje růst daňových příjmů a dále komplikuje stabilizaci veřejných financí.
Drahé půjčky vytlačují jiné veřejné výdaje
Stále vážnějším problémem jsou náklady na financování státního dluhu. Výnos francouzských desetiletých dluhopisů během října překročil 5,14 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2002. K 30. říjnu dosahoval podle francouzské agentury pro správu státního dluhu 4,93 procenta, zatímco německé desetileté dluhopisy nesly přibližně 3,34 procenta. Investoři tak za půjčení peněz Francii požadují výrazně vyšší výnos než za financování Německa.
Vyšší úroky se do rozpočtu promítají postupně, zejména při vydávání nových dluhopisů a refinancování splatných závazků. Fitch předpokládá, že francouzské úrokové výdaje vzrostou z 2,5 procenta HDP v roce 2025 na 3,3 procenta v roce 2028. Prostředky vynaložené na obsluhu dluhu přitom nelze současně použít na zdravotnictví, školství, důchody, infrastrukturu nebo obranu.
Francie se tak dostává do obtížné rozpočtové situace. Vyšší daně mohou brzdit ekonomickou aktivitu, výraznější výdajové škrty narážejí na odpor veřejnosti a pokračující zadlužování zvyšuje budoucí finanční náklady. Vysoké daňové zatížení navíc omezuje prostor pro získávání dalších rozpočtových příjmů. Bez výraznějšího hospodářského růstu bude stabilizace dluhu stále náročnější.
Francouzský problém je varováním pro celou Evropu
Zhoršení ratingového výhledu přichází před prezidentskými volbami v roce 2027 a v době politického napětí. Rozdělený parlament komplikuje schvalování rozpočtových opatření, zatímco veřejnost požaduje zachování sociálních služeb a životní úrovně. Francouzský ministr hospodářství a financí Roland Lescure v reakci na Fitch zdůraznil nutnost přijmout do konce roku odpovědný rozpočet a pokračovat ve snižování deficitu. Negativní výhled francouzského ratingu již dříve ponechala také agentura Moody’s.
Změna výhledu nicméně neznamená bezprostřední platební krizi. Francie zůstává velkou a ekonomicky rozvinutou zemí se silnými institucemi, rozsáhlým finančním sektorem a výhodami plynoucími z členství v eurozóně. Tyto skutečnosti Fitch uvádí mezi důvody, proč rating A+ zatím zachovala. Negativní výhled však zvyšuje význam dalších rozpočtových rozhodnutí vlády.
Vývoj má význam také pro Českou republiku. Francie patří mezi důležité evropské obchodní partnery a její hospodářské zpomalení může ovlivnit české průmyslové dodavatele. Rostoucí náklady na financování velkých evropských ekonomik navíc mohou zhoršovat podmínky na finančních trzích. Přímý přenos francouzských dluhových problémů do českých veřejných financí však není automatický.
Podobné riziko dlouhodobého odkládání rozpočtové konsolidace se týká i české fiskální politiky. Fitch již v září upozornila, že návrh českého rozpočtu na rok 2027 a uvolnění střednědobého fiskálního rámce zvyšují nejistotu ohledně budoucího snižování deficitu. Česká republika má sice podstatně nižší veřejný dluh než Francie a vyšší rating AA-, ale také její rozpočtový vývoj bude záviset na schopnosti sladit nové výdajové závazky s dlouhodobě udržitelnými příjmy.
Francouzský případ tak ukazuje širší evropský problém. Státy současně čelí požadavkům na vyšší výdaje na obranu, sociální zabezpečení, energetiku a modernizaci průmyslu, přestože jejich rozpočtové možnosti zůstávají omezené. Pokud hospodářský růst nedokáže vyrovnávat tempo zadlužování, začnou rostoucí úroky postupně vytlačovat jiné veřejné výdaje. Varování Fitch proto přesahuje samotnou Francii a připomíná, jaké důsledky může mít dlouhodobé odkládání řešení veřejných financí.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: x)
Zdroj: 1. Reuters – Fitch zhoršila výhled úvěrového hodnocení Francie; 2. Insee – Vývoj francouzského HDP ve třetím čtvrtletí 2026; 3. Agence France Trésor – Údaje o francouzském státním dluhu a výnosech; 4. Francouzské ministerstvo financí – Oficiální reakce ministra Rolanda Lescurea na rozhodnutí Fitch; 5. Patria – Fitch upozornila na rizika českého rozpočtu na rok 2027
