Investor a bývalý bankéř Radovan Vávra ve svém komentáři upozorňuje, že česká politická scéna se stále soustředí na známé konflikty, zatímco skutečná proměna společnosti probíhá jinde a s rychlostí, která přesahuje rámec běžných volebních cyklů. Připomíná, že vznik nové vlády opět doprovázely tradiční spory o personální obsazení, majetkové otázky a možné střety zájmů. Podle něj však tyto epizodické debaty pouze zakrývají podstatnější skutečnost, že svět prochází největší technologickou změnou za několik desetiletí.

Vávra na síti X píše, že klíčová transformace přichází z oblasti, o níž česká politika téměř nemluví, a tou je rychlý nástup generativní umělé inteligence. Podle jeho slov roste podíl úkolů, které je možné automatizovat, a nejohroženější jsou profese založené na textové, analytické a administrativní práci. Zdůrazňuje, že technologický pokrok postupuje tempem, které se počítá na jedno volební období, nikoli na celou generaci. Soukromý sektor se dokáže přizpůsobovat výrazně rychleji než státní správa, což podle něj povede k narůstajícímu napětí mezi ekonomikou a státem.

Nejrychlejší dopady očekává ve vzdělávání. Tvrdí, že poptávka po absolventech práv, ekonomie, administrativy a financí bude klesat rychleji, než se školy dokážou přizpůsobit. Střední a vysoké školství podle něj čeká hluboká proměna obsahu i samotné role. Základní školy podle Vávry zůstanou změnám odolnější o něco déle, protože kladou větší důraz na sociální a behaviorální dovednosti, které technologie nenahrazují tak snadno. Přesto zdůrazňuje, že tradiční vzdělávací model začíná narážet na zásadní limity.

Vávra se věnuje také tématu, které bylo ještě nedávno považováno za okrajovou úvahu vhodnou spíše pro akademické diskuse. Píše, že debata o nepodmíněném základním příjmu se přesouvá z periferie do hlavního proudu. Připomíná, že během pandemie dokázaly masové fiskální transfery během krátké chvíle stabilizovat spotřebu i základní ekonomickou aktivitu. V kombinaci s rychlou automatizací podle něj vzniká reálná možnost, že UBI přestane být ideologickým experimentem a stane se nástrojem, který budou muset příští vlády vážně zvažovat.

Významná proměna se podle Vávry odehrává i na sociální a demografické úrovni. Uvádí, že mladé generace žijí méně v partnerských vztazích a současně se prohlubuje názorová vzdálenost mezi muži a ženami. Zároveň upozorňuje, že bez migrace čeká Evropu prudký pokles populace. Ekonomický růst se podle něj stále zřetelněji přestává opírat o počet obyvatel a bude záviset především na technologické produktivitě. Vávra popisuje svět, v němž bude populace menší, technologie rychlejší a poptávka po lidské práci nižší.

Psali jsme: Offshorové firmy a Zelenského vila v Miami pod drobnohledem

Tyto trendy podle něj vytvářejí konzistentní a úderný obraz budoucnosti, který česká politická debata dosud téměř nezohledňuje. Vávra píše, že nová vláda stojí na prahu epochální změny, kterou si sama ještě nemusí uvědomovat. Dodává, že její nástupci ji budou muset řídit a že je podle něj úplně jedno, v jakém autě při tom budou jezdit.

Vávra tak nabízí komentář, který je nejen varováním, ale také výzvou k tomu, aby se česká společnost dokázala přizpůsobit době, která se rodí před našima očima. Tvrdí, že staré struktury přestávají stačit a že se formuje zcela nový svět, jenž bude vyžadovat nové přemýšlení, nové strategie a novou politickou odvahu.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: Brocast)